Tak tu máme zase zimu, tedy ve smyslu ročního období. Z astronomického pohledu nám začne zima Zimním slunovratem, který nastane v úterý dne 22. prosince v 5:47 hodin. V tuto dobu vstoupí Slunce do znamení souhvězdí Kozoroha. Zajímavé je, že chvilku poté, dne 4. ledna 2016, bude Země Slunci nejblíže, tedy jen 147 miliónů kilometrů, což je o 5 miliónů km blíže než v létě. I když bude Slunce Zemi nejblíže, přesto u nás bude zima. Je to vlastně takový paradox - zima je tehdy, když jsme Slunci nejblíže a léto je, když jsme od Slunce nejdále. Ve střídání ročních období však těch pár desítek milionů kilometrů nehraje takovou roli jako naklonění zemského povrchu vůči Slunci. V zimě sice budeme Slunci nejblíže, ovšem také budou na naše území dopadat sluneční paprsky velice šikmo poměrně krátkou dobu a nebudou tedy schopny prohřát půdu tak důkladně jako v létě, kdy jsme sice Slunci dále, ale jeho paprsky k nám míří téměř kolmo.

Zajímavosti prosincové oblohy vhodné pro pozorování i bez dalekohledu

• v neděli ráno 6.12.2015 bylo možné pozorovat u „couvajícího" Měsíce těsné přiblížení planety Mars, jako načervenalého bodu vlevo od něj. Úkaz probíhal při východu Měsíce nízko nad východním obzorem, Měsíc vycházel ve 2.10 hod.

• ve středu 23.12.2015 večer ve 20 hodin dojde k zákrytu nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka – Aldebaran Měsícem. Měsíc bude 3 dny před svým úplňkem, k zákrytu dojde jeho poměrně úzkou neosvětlenou částí.

Jak je to s Lucií

Na svátek Svaté Lucie, pátek 13 prosince se traduje, že Lucie noci upije a dne nepřidá. Víte vůbec, kde se vzala tato pranostika a jaký je její správný výklad?
První vysvětlení je neastronomické ale především NEPRAVDIVÉ. Toto vysvětlení říká, že podle juliánského kalendáře byla pranostika pravdivá, protože tento den nastával zimní slunovrat - noc se začala krátit a den prodlužovat. Jenže přijetím kalendáře gregoriánského se vše posunulo o 8 až 10 dnů a tudíž není vlastně již toto pořekadlo pravdivé, neboť svatá Lucie se neslaví 21. prosince, jak by to v přepočtu vycházelo, ale ve starém juliánském kalendáři 13. prosince, tedy o 8 dní dříve. Stručně vzato, něco jako oslavy Říjnové revoluce v listopadu. Ale tak to není.

Druhé vysvětlení je astronomické a je mnohem komplikovanější. Fyzikální vysvětlení pranostiky spočívá ve srovnání rovnoměrnosti rotace Země a nerovnoměrnosti rychlosti jejího pohybu po oběžné dráze kolem Slunce. Zemská osa se během podzimu odklání svojí severní částí od Slunce, což u nás způsobuje, že Slunce zapadá stále dříve a dříve a vychází čím dál později – světlá část dne se zkracuje. Protože ale současně podle 2. Keplerova zákona při svém oběhu kolem Slunce zrychluje, dojde zhruba 13. prosince (tedy na Lucii) k tomu, že se Země na své dráze posune za jeden den o větší úsek než za den předešlý ale přitom se nestačí otočit dost na to, aby kompenzovala zvýšení rychlosti oběhu kolem Slunce – prostě Země nestihne díky své rovnoměrné rotaci zařídit, aby Slunce zapadlo dříve než předešlý den. Noc se tak opticky zkracuje, zatímco den zůstává stejně dlouhý (či spíše krátký). A to přesto, že slunovrat ještě nenastal. V další dny je tento jev stále patrnější, takže si toho všimli i běžní pozorovatelé oblohy a vžilo se tvrzení, že - "Lucie noci upije…". To ale není vše.

Jev, který působí zvečera "proti" západu Slunce působí samozřejmě i ráno "proti" východu Slunce, a to dokonce ještě maličko více, protože v noci Země zase zrychlila. Takže "… ale dne nepřidá". Na to si opravdu musíme počkat až do slunovratu 22.12.2015.

Mimochodem Lucie je ženské jméno, pocházející z latinského "lux" = světlo, význam tohoto slova je světlá, zářící a je tedy možné, že toto jméno přímo odkazuje na výše uvedený postřeh, zvěčněný i v pranostice

Zdeněk Tarant, Hvězdárna Most