Je rakouský Maďar. Žije v Teplicích, ale do Mostu jezdí každý měsíc. V městském Klubu národnostních menšin se schází s lidmi, kteří se v Mostě a okolí hlásí k maďarské menšině. Většinou jsou to senioři. Navzdory svému věku jsou nejaktivnější skupinou, která komunikuje s radnicí. Po Romech jsou jedinou menšinou, která zázemí klubu dlouhodobě pravidelně využívá.

Louskání ořechů v Klubu národnostních menšin je místní tradicí maďarské menšiny před Vánoci. Ty se v Maďarsku slaví podobně, s rybou a stromečkem, jako v Česku. Ořechy se přidávají do pečiva.

„Vztah Mostu k maďarské menšině je vynikající," konstatuje Ferenc Kulina, předseda Svazu Maďarů pro Ústecký kraj. Maďaři se chtějí v Mostě více zviditelnit svou gastronomií a tradiční kulturou. „Chceme, aby lidé viděli, co vše umíme a co vše děláme," říká Kulina. Pokud svaz získá podporu, rád by pozval v příštím roce na Mosteckou slavnost maďarský folklórní soubor. Rozšířila by se i prezentace maďarských kulinářských specialit.

Místní Maďaři jsou také v kontaktu s maďarskou menšinou v Drážďanech, kam si naplánovali výlet. Osudy mají podobné.

Například Arnold Geier se po válce odstěhoval do severočeského Podkrušnohoří a už tu zůstal. Pro člověka zvyklého na Velkou uherskou nížinu byla blízkost kopců novinkou. Stejně tak čeština. Zpočátku se mu nelíbila. Musel se třeba naučit vyslovit souhlásku ch, kterou maďarština nezná. Přesto se česky naučil za půl roku. „Má první slova byla chleba a voda," vzpomíná senior. Na rodný jazyk ale nedá dopustit. „Maďarština je v básních nejhezčí, třeba Petöfi," zmíní nejslavnějšího romantického poetu. Elektrotechnik Geier může číst poezii ve čtyřech jazycích. Umí maďarsky, česky, německy a slovensky.

MENŠINY V MOSTĚ

Kolik lidí se k nim přihlásilo při sčítání lidu:

slovenská 1 115

romská 527

německá 343

vietnamská 322

ukrajinská 169

maďarská 111

polská 65

ruská 56

moravská 52

srbská 19

mongolská 16

čínská 11

řecká 4

slezská 3

moldavská 3

rusínská 2

běloruská 1

Zdroj: ČSÚ/2011