Je rakouský Maďar. Žije v Teplicích, ale do Mostu jezdí každý měsíc. V městském Klubu národnostních menšin se schází s lidmi, kteří se v Mostě a okolí hlásí k maďarské menšině. Většinou jsou to senioři. Navzdory svému věku jsou nejaktivnější skupinou, která komunikuje s radnicí. Po Romech jsou jedinou menšinou, která zázemí klubu dlouhodobě pravidelně využívá.
Louskání ořechů v Klubu národnostních menšin je místní tradicí maďarské menšiny před Vánoci. Ty se v Maďarsku slaví podobně, s rybou a stromečkem, jako v Česku. Ořechy se přidávají do pečiva.
„Vztah Mostu k maďarské menšině je vynikající," konstatuje Ferenc Kulina, předseda Svazu Maďarů pro Ústecký kraj. Maďaři se chtějí v Mostě více zviditelnit svou gastronomií a tradiční kulturou. „Chceme, aby lidé viděli, co vše umíme a co vše děláme," říká Kulina. Pokud svaz získá podporu, rád by pozval v příštím roce na Mosteckou slavnost maďarský folklórní soubor. Rozšířila by se i prezentace maďarských kulinářských specialit.
Místní Maďaři jsou také v kontaktu s maďarskou menšinou v Drážďanech, kam si naplánovali výlet. Osudy mají podobné.
Například Arnold Geier se po válce odstěhoval do severočeského Podkrušnohoří a už tu zůstal. Pro člověka zvyklého na Velkou uherskou nížinu byla blízkost kopců novinkou. Stejně tak čeština. Zpočátku se mu nelíbila. Musel se třeba naučit vyslovit souhlásku ch, kterou maďarština nezná. Přesto se česky naučil za půl roku. „Má první slova byla chleba a voda," vzpomíná senior. Na rodný jazyk ale nedá dopustit. „Maďarština je v básních nejhezčí, třeba Petöfi," zmíní nejslavnějšího romantického poetu. Elektrotechnik Geier může číst poezii ve čtyřech jazycích. Umí maďarsky, česky, německy a slovensky.
MENŠINY V MOSTĚ
Kolik lidí se k nim přihlásilo při sčítání lidu:
slovenská 1 115
romská 527
německá 343
vietnamská 322
ukrajinská 169
maďarská 111
polská 65
ruská 56
moravská 52
srbská 19
mongolská 16
čínská 11
řecká 4
slezská 3
moldavská 3
rusínská 2
běloruská 1
Zdroj: ČSÚ/2011