Má první otázka je zároveň zásadní: Budete těžit pod Horním Jiřetínem, nebo nebudete těžit pod Horním Jiřetínem?
V současné době platí usnesení vlády z roku 1991 o územních limitech. To zavazuje orgány státní správy, bez jejichž souhlasu dál těžit nemůžeme. Vládní usnesení o zrušení limitů je předpokladem k tomu, abychom měli alespoň základní podmínky k realizaci investičního projektu za 22 miliard, včetně vypořádání střetu zájmů. Přesto, že nevíme, jak se situace dále vyvine, pokračujeme intenzivně na přípravě dílčích kroků, například v aktualizaci, přesněji řečeno tvorbě nové nabídky na případné přesídlení, a to již ve spolupráci se dvěma sdruženími v Horním Jiřetíně, s Dialogem a Novým směrem.

Nabídka na vyrovnání je v současné době jaká? Kolik bych od vás jako majitel nemovitosti, řekněme za milion korun, dostal?
Jak jsem již v podstatě řekla, v současnosti ji znovu tvoříme. Před pěti lety jsme přišli se základními principy nabídky, její platnost jsme pak dvakrát prodloužili. Vloni se ozvalo sdružení Dialog s přímou výzvou k tvorbě nové, společné nabídky. Není to o tom, že by odsoudili základní principy nabídky z roku 2006, ale o tom, že u její tvorby nebyli. Je to jediná možná cesta, která může vést k dohodě na konečné podobě nabídky, oni lépe než my znají atmosféru, názory, představy, požadavky lidí z Horního Jiřetína, kteří jsou přesvědčeni, že dříve nebo později se pod Jiřetínem těžit bude. A není jich dnes už málo. Samozřejmě, že je pro ně důležité vědět, na co by si mohli „sáhnout“, ale chtějí zohlednit i další věci. Například, jestli bude z naší strany nějaká pomoc tamním podnikatelům, jestli není možné pomoci se vzděláváním dětí ze sociálně slabých rodin, jak to bude s péčí o seniory a podobně. V současnosti probíhají tzv. vzorové odhady, Jiřetínští si sami vybrali typové domky, odhadce…

Kolik lidí by v tuto chvíli podle vás souhlasilo s nabídkou na vyrovnání?
V současnosti se pouze mohu vrátit k výsledkům zjišťovací fáze. Oslovili jsme takřka sto procent vlastníků nemovitostí. Sedmdesát pět procent bylo ochotno s námi jednat o dalším postupu a z těch 75 procent 60 procent rovnou řeklo, kterou z variant vyrovnání by volilo. To znamená, že přímo uvedli, že chtějí peníze nebo stavět jinde s naší pomocí. Pokud jde o aktuální stav, nemyslím si, že by byl horší. Znovu připomínám spolupráci s Dialogem, Novým směrem, určitým projevem zájmu jsou i telefonické a mailové dotazy. Možná se jen za ty roky změnily představy lidí o tom, jaký způsob vypořádání by volili. Podle signálů z Horního Jiřetína by asi bylo dobré, opět již ve spolupráci s tamními obyvateli, zjišťovací fázi částečně zopakovat. Ověřit si, jestli trvá zájem o ty lokality, o které byl zájem dříve, jestli stojí o hromadnou výstavbu, jestli nepřibylo těch, kteří chtějí peníze a naložit s nimi podle svého.

Když budou zrušeny limity a Czech Coal získá povolení k těžbě, a přitom s nabídkou na vyrovnání bude souhlasit dejme tomu jen polovina lidí, co budete dělat? Nepotřebujete získat všech sto procent majitelů nemovitostí?
Ani v Německu, kde přesídlování probíhá již desítky let, to není vždy jednoduché. S velkou pravděpodobností se dá předpokládat, že i v Horním Jiřetíně se objeví skupina lidí, kterou bude nutné přesvědčovat déle. Chceme postupovat v souladu s platnou legislativou i evropskými standardy, a když se s odpůrci těžby dokázaly dohodnout těžební společnosti v Německu, věřím, že to dokážeme i my.

Může dojít k vyvlastňování?
Na to už jsem v podstatě odpověděla, když jsem řekla, že jsem přesvědčená, že se dokážeme domluvit.

Čtěte také: Místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt bojuje za zachování města. Věří, že obec tu zůstane i pro další generace a nebude muset ustoupit těžbě uhlí. Rozhovor si můžete přečíst na našem webu ZDE.

V rámci současných limitů těžby skončí lom ČSA v jakém roce?
Neskončí. Těžbu jen přerušíme, a to v roce 2021. Protože nevěříme tomu, že stát si dovolí nechat takové domácí nerostné bohatství, které mu může výrazně napomoci udržet bezpečnost a soběstačnost ve výrobě tepla a elektrické energie, ležet ladem. Zatím ale v lokalitě ČSA těžbu tlumíme, po roce 2012 se razantně sníží její roční objem, se všemi důsledky, tím mám na mysli pracovní místa.

Jaké může mít celkové přerušení těžby negativní důsledky?
Je ohroženo osm a půl tisíce pracovních příležitostí. Nejde jen o zaměstnance ČSA, ale i dceřiných společností, dodavatelských firem, návazně to bude mít dopad na sféru obchodu a služeb, člověk evidovaný na úřadu práce nemá takovou kupní sílu. Podotýkám, že to jsou čísla, která nevyplynula pouze s našich analýz.

Na začátku devadesátých let jste ale také hodně propouštěli, a nic zásadního se nedělo.
Dělo, Mostecko se během krátké doby dostalo na nejvyšší úroveň nezaměstnanosti v ČR. A to přesto, že v tu dobu zažívalo boom malé a střední podnikání a dočasně to vypadalo, že určitou nadějí by mohly být vznikající průmyslové zóny. Dnes je trh práce nasycený, podnikatelé mají problém se udržet, průmyslové zóny dopadly tak, jak dopadly. A zase to není jen náš pohled na věc, stačí si poslechnout ředitele Úřadu práce v Mostě.

Kolik uhlí leží pod samotným Horním Jiřetínem? Odpůrce těžby Vladimír Buřt říká, že ho tam už moc není…
Je tam 280 milionů velmi kvalitního uhlí. To by se mělo vytěžit v etapě, která by měla následovat po zrušení limitů. Potom ve třetí a čtvrté etapě, směrem k chemičce, je k dispozici dalších 470 milionů tun uhlí. Pokud by to chtěl někdo zpochybnit, může si to ověřit na Českém geologickém úřadu.

Nelze to uhlí získat jiným způsobem, než povrchovou těžbou?
Pokud mluvíte o Horním Jiřetínu, tak to je vyloučeno.

Jaké budou dopady povrchové těžby za limity na životní prostředí? Nezvýší se prašnost, hluk?
Průmyslová činnost má vždy nějaké negativní vlivy, ale dá se udělat maximum pro to, aby byly co nejmenší. Pokud bude pokračovat těžba za limity, nastoupí moderní technologie, která je už také výrazně šetrnější, co se týká například oblasti hluku. A pokud jde o další možná opatření, kompenzace, je to o spolupráci s dotčenými městy a vesnicemi. Ostatně, nic nového, v tomto směru s řadou z nich již spolupracujeme.

Lidem v horských obcích jste slibovali, že byste je neodřízli od světa. Stejně jako zámek Jezeří.
Vše by zůstalo přístupné. Jsou připraveny projekty na vybudování provizorních a posléze úplně nových komunikačních spojení do horských oblastí. Pokud bude plynule pokračovat těžba v lomu ČSA, bude možné znovu obnovit komunikační propojení po bývalé „třináctce“ pod Krušnými horami, a tím pádem zajistit i lepší přístup na zámek Jezeří.

Dobývací prostor je stanovený i pod současným chemickým komplexem v Záluží. Už jste měli nějaké jednání se společnostmi, které tam podnikají?
Před chemičkou bychom mohli s těžbou skončit někdy kolem roku 2060 nebo 2065. Je tam stanoven dobývací prostor, tedy rozhodnutí o využití území. Ovšem to je takový časový horizont, že bych nechala rozhodnutí o tom, jak bude nakonec toto území využito, na příštích generacích.

V případě, že byste museli s těžbou skončit před limity, přicházela by na řadu otázka arbitráže proti České republice?
Tuto otázku považujeme zatím za předčasnou.

Když přijíždíte do Horního Jiřetína, určitě vás tam řada lidí opravdu nevidí ráda. Jak se s tím vyrovnáváte?
Ono vůbec nešlo a nejde o Novotnou, jako o to, že si mě spojili s tím, že je čeká něco, co nechtějí, čeho se bojí, co je pro ně neznámá, když se vracím na začátek. Také bych asi nějak reagovala. Řada hrotů se těmi roky a desítkami rozhovorů, které samozřejmě nebyly jen o mé práci, otupila. Prostě to chce mluvit, vysvětlovat, diskutovat. A to už teď v Horním Jiřetíně jde. Dodnes tam ale jezdím s respektem a úctou.