Lesk i bída. Romský Chánov zažívá éru extrémů

Jakoby teď existovaly dva Chánovy.

Půlka sídliště vypadá stále jako po bombardování.

Druhá, ta rekonstruovaná část, září novotou.

Jeden panelák má výtah lepší než většina domů v Mostě, ve druhém paneláku se chodí nahoru pěšky, protože šachta bez výtahu je ucpaná smetím.

Takové extrémní rozdíly v bydlení na jednom místě nikde jinde asi nepotkáte. Jak dokáží Romové žít ve dvou světech najednou? Dokáží se zbavit cejchu, že ten starý zničený Chánov je jejich dílo? Hrozí jim a městu další ostuda?

Kolomanu Kotlárovi dělají podobné otázky starosti. Je mu 38 let. V Chánově bydlí od čtyř. Pamatuje romské rodiny ze zbouraného Mostu, slovenské přistěhovalce, postupnou devastaci sídliště a teď nabádá k opatrnosti. „Další domy bych už neopravoval. Počkal bych, co to s lidmi udělá,“ říká rekvalifikovaný romský dělník. Patří k mírným optimistům. Ti věří, že sídliště se podaří udržet, pokud víc místních obyvatel najde práci a podaří se zkrotit vandaly a narkomany. „Tady se určité věci zlepšily, třeba chování lidí. Záleží hlavně na nich, jak dlouho opravený Chánov vydrží,“ dodává Koloman.

Jako ostatní starousedlíci pozoruje, jak na sídlišti ubylo od 90. let lidí. Ti problémovější se prý už vystěhovali pryč. Možná i proto je barevná fasáda zateplené školy od podzimu stále jako nová. Nikdo ji nepoškodil ani cákancem bahna. „I děti se poučily,“ tvrdí romský dělník Robert Bili. Na ohništi u stavby si zahřívá ruce. „Na školu jsme hrdý,“ tvrdí jeho parťák Josef Pompa. I oni jsou optimisté. „Hlavně aby byla práce,“ dodá Jan Cina.

Jenže romská matka ve zdevastovaném bloku 7 důvod k radosti nemá. Žije vedle tun odpadu.

Téměř vybydlený blok 7 je symbolem odvrácené tváře Chánova. V nehygienických podmínkách tam přežívá jen pár rodin. Vedle nich je spoušť. V prázdných nezamřížovaných bytech bez oken hnije obrovské množství odpadu. Když romská matka zametá před svým prahem pár papírků a v sousedním bytě leží smetí až do výše lýtek, působí to tragikomicky. Žena krčí rameny. „Moje děti to tam nedaly,“ říká.

Má jiný problém. V bytě má zimu. Ve sklepě, kde je ještě větší nepořádek než v prázdných bytech, teče už několik dní voda z poškozeného potrubí. To je tu běžné. „Loni jsem měla za vodu nedoplatek 26 tisíc korun, jiní i dvakrát tolik,“ stěžuje si Romka.

Byty ve starých domech nemají vodoměry. Dluhy mají všichni.

V opravených panelácích vodoměry budou. „To je dobře. Lidi budou mít konečně přehled, kolik vody skutečně spotřebují,“ říká dělník u opravovaného bloku 2.

Rekonstrukce čtyř paneláků stojí přes čtyřicet milionů korun. Město si na to vzalo úvěr, většinu mu proplatí EU. Blok 13 už je hotový. Osmička, kde budou sociální byty, se dokončí na jaře. U dvojky a jedenáctky průzkum prokázal více starších závad, než se očekávalo. Dodatečné práce stojí statisíce korun.

A radnice připouští, že udržení novinek v Chánově bude problém.

„Myslím si, že z toho zešedivíme. Bude to hodně náročné,“ říká náměstkyně primátora Hana Jeníčková. Pomoci mají i další kamery. „Musíme využít všechny možné prostředky a možnosti na ochranu majetku,“ tvrdí Jeníčková.