Kůrovec ze Sibiře se objevil i v Ústeckém kraji, je odolnější

Není to tak dávno, kdy byl nepůvodní druh kůrovce v českých lesích, lýkožrout severský, ještě raritou. Dnes už se ale hmyz původem ze Sibiře dostal také do Ústeckého kraje. Tento druh brouka je navíc odolnější a při napadení stromů se s ním hůř bojuje.

Že české lesy trápí v posledních letech sucho, není novinkou. S tím se spojuje i fakt, že oslabené stromy, především pak smrky, napadá lýkožrout smrkový. Čím dál častěji se k němu přidává také jeho příbuzný, který se poprvé objevil na Moravě v 60. letech. Nepůvodního brouka zaznamenala také Správa Národního parku České Švýcarsko, je tak zřejmé, že se namnožil do různých koutů republiky. „Na území parku už se vyskytuje, zaznamenali jsme ho zhruba před dvěma lety. V rámci monitoringu se po těch dvou letech ukázalo, že se objevilo dalších asi pět jedinců. To neznamená, že ho není více. Zatím ale nepozorujeme, že by tady působil větší škody,“ uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Jiřetín chce stěhovat radnici k lidem, obnovit centrum a podnikat v zahradnictví

Zda by bylo větší rozšíření severského kůrovce problémem, není jednoznačné. Správa národního parku s ním větší zkušenosti nemá. „Zatím to nevypadá, že by se u nás množil nějak nadměrně,“ doplnil Salov.

Nakolik se kůrovec rozšířil v kraji, zatím není jasné. Které stromy napadl původní a které nepůvodní lýkožrout, například Lesy České republiky nerozlišují. „Evidujeme pouze objem kůrovcového dřeva, tedy celkový objem, který napadl kůrovec. Na jeho typu nezáleží,“ sdělila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lýkožrout severský se podle ministerstva zemědělství spolu s lýkožroutem smrkovým nejvíce rozmnožili kvůli suchu v roce 2015 především na Moravě a ve Slezsku, ale také v jižních Čechách.

Lýkožrout smrkový  Zdroj: YouTube.com/Akademie věd České republiky

Kůrovec ze Sibiře je proti našemu původnímu druhu menší a napadá horní části kmenů a koruny. Z toho důvodu je obtížnější jej najít. Ochrana stromů je komplikovaná i proto, že jen zřídkakdy nalétává na smrkové dříví ležící na zemi. „Pokusem bylo potvrzeno, že ležící dříví není pro lýkožrouta severského v podmínkách nepůvodních smrkových porostů nižších poloh atraktivní ani za vysokých populačních hustot, takže se k jeho odchytu klasické stromové lapáky nehodí. Prokázaný ojedinělý silnější nálet lýkožrouta severského na klasické lapáky, respektive na ležící dříví, je tak možné označit za zcela výjimečný,“ vysvětlili odborníci z Lesní ochranné služby působící v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Celoplošná odstávka teplé vody na Mostecku letos nebude, oznámila teplárna

Kůrovcová kalamita je nejen v kraji stále aktuálním tématem. Zasažené stromy musí vlastníci lesů stále kácet. Například Lesy ČR v Ústeckém kraji pro rok 2019 plánují vytěžit 435 635 metrů krychlových dřeva, což je 131 procent loňské těžby. Nejvíce postiženou oblastí v celém kraji je Rumbursko v okresu Děčín.