Průmyslový Most se stal regionálním osvětovým centrem městského včelařství a medu. V městské knihovně, kde už druhým rokem chovají včely na střeše, otevřeli v pátek 22. září pro veřejnost Naučnou včelí stezku. Návštěvníky seznamuje s včelařstvím a možností chovu včel na sídlištích. Expozice s úly je určena i pro školní výpravy k doplnění ekologické výchovy. Na ojedinělý projekt dostala knihovna téměř stotisícový grant od Ústeckého kraje, který podpořil také pořízení průhledného úlu.

„Můžeme pozorovat včelí svět z bezpečí a bezprostřední vzdálenosti,“ uvedla krajská radní Jitka Sachetová, která má mimo jiné na starosti zemědělství, životní prostředí a venkov.

Ilustrační foto.
Mostečané budou vyplňovat dotazník. Výzkum se týká vztahů mezi lidmi

„Velmi si cením podpory, které se nám dostalo,“ prohlásil ředitel knihovny Tomáš Ondrášek. Knihovna, která má na Mostecku pověst průkopnické instituce, hodlá novinku dále rozšiřovat. Podle Ondráška propagace včelařství obohacuje nabídku knihovny, která musí čelit celosvětovému poklesu zájmu o knihy. Příznivce si proto udržuje jako inovativní společenské centrum, které kromě půjčování publikací pořádá koncerty, výstavy, besedy, promítá filmy, provozuje planetárium, chová papoušky a vyrábí vlastní prezenční med ze střechy.

„Je to moderní trend. Přibližujeme včely městským lidem, kteří se k úlům běžně nedostanou,“ sdělil lužický včelař Vít Loukota, který s knihovnou na střešním včelařství spolupracuje. Mostecko, které kvůli těžbě uhlí přišlo o desítky lidských sídel s poli a loukami, je okresem s nízkým počtem včelstev a včelařů a každá podpora je podle Loukoty dobrá.

Ve městě jsou včely potřebné

Aktivity v Mostě přijel podpořit i Jiří Cafourek z celostátního Klubu střešních včelařů, který sídlí v Praze. „Jsem moc rád za to, co mostecká knihovna dělá. Ve městě jsou včely potřebné stejně jako na vesnici,“ řekl. Města podle něj moc vhodného místa pro úly nenabízejí, ale střechy jsou ideální. Včelám výška nevadí, na domech je neničí vandalové, myši ani mravenci. „Tvrzení některých laiků, že med z města musí být horší než z venkova, je nesmysl. Testy nám potvrzují, že kvalita je srovnatelná,“ uvedl Cafourek. Střešní včelaři upozorňují, že na rozdíl od venkova se ve městech masivně nepoužívají pesticidy, ani další chemikálie k hnojení. I knihovna proto označuje svůj med za zdravý a léčivý. Stočený do sklenic ho používá jako dárkový předmět při různých akcích. Pro půlkilovou sklenici medu posbíraly včely od května do srpna v okolí knihovny nektar ze tří milionů květů a nalétaly až 50 tisíc kilometrů.

Naučná včelí stezka je v atriu a na střeše městské knihovny. V pátek proběhlo zahájení provozu pro pozvané hosty. Knihovnice napekli pečivo z knihovnického medu. Šest úlů na střeše a jeden prosklený v atriu slouží jako prezentace chovu včel ve městě. Úly jsou dostupné pro návštěvníky knihovny v běžné provozní době a na všech pořádaných akcích. Pro školní exkurze může knihovna po domluvě připravit i komentář.

Naučná včelí stezka byla financována z rozpočtu Ústeckého kraje, z dotace Programu pro rozvoj eko-agro oblasti v Ústeckém kraji na období 2017 - 2020, Rozvoj ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty na území Ústeckého kraje. Ústecký kraj letos obdržel od včelařů 341 žádostí o dotaci. Mezi žadatele rozdělil šest milionů korun, podle radní Sachetové nejvíce ve své historii.

Hasičská fontána na Matyldě v Mostě.
OBRAZEM: Hasiči udělali v Mostě světelnou fontánu za zvuku Vltavy