Vedoucí psího útulku v Litvínově Štefan Horský a fenka Ťapka jsou nerozlučnou dvojkou už pět let. Přestože život malé černé fenky nezačal zrovna nejlépe, dnes žije šťastně a dokonce pomáhá lidem. Se svým páníčkem se totiž dlouhodobě věnují canisterapii, což je léčebný kontakt člověka se psem. Docházejí do různých škol a školek, v nejtěsnějším kontaktu jsou s litvínovskou speciální školou. Letos v květnu obhájila Ťapka svůj certifikát canisterapeuta již počtvrté.

Vybrala si mě, říká vedoucí útulku

Když Štefan Horský začíná vyprávět příběh fenky Ťapky, dívá se do programu v počítači, aby mi mohl říct přesně, kdy se do útulku dostala - už je to přece jenom nějaký ten pátek. Kromě data si ale všechny podrobnosti pamatuje naprosto přesně.

"Místní obyvatelé nám tehdy v únoru oznámili, že ve městě Lomu pod dřevem se nachází pejsek bez nohy. S kolegou jsme ihned na místo vyjeli a tam našli černou fenku, které z jedné přední packy zůstal jen pahýl," vzpomíná. Fenku okamžitě převezli do ordinace veterinárního lékaře, kde proběhla operace. Pojmenovali ji Ťapka a převezli do litvínovského útulku, kde nějakou dobu zůstala. Noha se jí mezitím zahojila a objevili se první zájemci o adopci. A tak Ťapka odešla do nového domova.

Vedoucí útulku Štefan Horský s fenkou Deisy
Útulek je téměř plný. Přispívá k tomu i zanedbané čipování

Její příběh tady ale rozhodně neskončil, naopak se dá říct, že právě tehdy pořádně začal. Od nové rodiny totiž fenka utekla a vrátila se zpátky ke Štefanovi Horskému do útulku. "Celý život jsem tvrdil, že nechci psa z útulku, protože v něm pracuju. Ťapka si mě ale vybrala. Když utekla zpátky do útulku, zlomilo mě to. Řekl jsem si, že se nebudeme dále trápit a že k sobě asi patříme," vypráví Horský.

Maskot útulku i léčitel lidských duší

Potom, co se fenky ujal, rozjel se kolotoč aktivit, který z ní udělal neodmyslitelný symbol zařízení pro opuštěné pejsky. Fenka se stala maskotem, kterého mohou lidé dodnes vídat na různých samolepkách i propagačních materiálech útulku. "Každý útulek má nějaký svůj emblém a já jsem si pro ten náš vybral ty její upřímný oči," vysvětluje Horský vznik současného loga.

Následně se s fenkou vrhl na canisterapii. Dle jeho slov měl myšlenky na takovouhle práci s pejskem už dlouho. U Ťapky viděl, že má pro lidi cit a pro práci s nimi nadání. Rozhodl se to s ní tedy zkusit. Spřátelil se s mosteckým sdružením Aaaja a díky přátelům, které tam měl, se o canisterapii začal dozvídat více. V roce 2013 vyrazil s Ťapkou na první zkoušky do Třebošné a jako tým je tenkrát zvládli výborně. Pak už to přišlo samo.

Ilustrační foto.
Škola s waldorfskou pedagogikou získala budovu v Hamru

Nejprve spolupracovali s mateřským centrem Klubíčko, pak ho oslovila ředitelka speciální školy v Litvínově. Tam působí dosud. S dětmi ze školy se hodně sžil a vidí, že i ony s ním. "Do třídy tam chodí děvče jménem Evička. Když jsem se s ní před čtyřmi lety seznámil, mluvila jen velmi málo. Dnes se na nás těší, oslovuje nás oba s Ťapkou jménem a když se potkáme ve městě, sama se ke mně hlásí. To mi jen potvrzuje, že to není zbytečná práce a za to jsem rád," rozpovídal se Horský.

Do speciální školy dochází každý týden. Hodina je pokaždé jiná a je postavená tak, aby vyhovovala dětem. Důležité přitom je, aby měly co největší kontakt s pejskem a mohly se s Ťapkou mazlit či si ji hladit. Uklidňuje je to a dobíjí energií. Nedávno se do týmu z útulku přidala další fenka jménem Treisy, které se Horský ujal poté, co její majitelka zemřela. Je jí už deset let a letošní zkoušky složila spolu s Ťapkou. Zajímavostí je, že občas se na hodině kromě Horského a dvou černých fenek objeví také zakrslý králík jménem Karel. Do útulku přišel před dvěma lety a už tam zůstal. Žádné zkoušky sice nemá, ale jeho přítomnost a možnost pohladit si ho dětem přesto pomáhá.