Na revitalizaci veřejných prostranství putovalo v uvedených šesti letech přes 66 milionů korun. Na mnoha místech sídliště se renovovaly chodníky. Proměnou prošel například i dvůr tamní základní školy nebo školní hřiště. Přes 55 milionů z celkové sumy pokryly dotace z fondů Evropské unie, zbytek město doplatilo ze svého rozpočtu.

Druhou částí projektu byly opravy bytových domů, kdy mohli o dotace žádat majitelé těchto nemovitostí. Z celkové investované částky ve výši 141 milionů získali 55 milionů z dotací, část peněz byla z Evropské unie, část ze státního rozpočtu. Zbytek platili sami. „Povedlo se nám opravit několik domů, což je určitě hodně pozitivní. Chtěli jsme, aby sídliště bylo hezčí. Bohužel, atraktivnějším pro lidi se nestalo. Všichni víme, jaká je tam situace," uvedl František Ryba, ředitel SBD Krušnohor, které v Janově spravuje několik paneláků.

Na adresu projektu se často valila kritika. Týkala se především veřejných prostranství. Někteří opoziční politici nebo obyvatelé Janova vedení města například vyčítali, že opravuje chodníky, které vedou "odnikud nikam". Naráželi tak na opravy chodníků před vybydlenými domy.

Radnice se hájila tvrzeními, že i před prázdnými paneláky chodí lidé, že by byla škoda přijít o šanci získat dotace na věci, které by se stejně v budoucnu musely zmodernizovat, a že v celém projektu zdaleka nešlo jen o chodníky. „Je to zcela výjimečný projekt, který má pro Janov obrovský význam," řekl k tomu teď, po skončení tohoto šestiletého programu, místostarosta Litvínova Milan Šťovíček.