V minulém století chodil před autobusy člověk s červeným praporkem, který ukazoval řidičům cestu páchnoucí smogovou mlhou. Přestože se životní prostředí na Mostecku po miliardových eko-investicích do továren a rekultivace zlepšilo, dnešní oslavy mezinárodního Dne Země mají trpkou příchuť.
Školačka Petra Antošová si navléká plastové rukavice. Jde sbírat odpadky na kopec Ressl. S ní třicítka dětí a dvě učitelky z 1. ZŠ v Mostě.
Na cestě obejdou přejetou chráněnou ropuchu a vrhnou se na smetí na ploše velké jako půl fotbalového hřiště. Naplní téměř deset pytlů. Stačilo jim na to třicet minut. PET lahve, zbytky počítače, papír, kanystr a obaly od vína. „Našli jsem i tři prázdné lahve od vodky,“ řekne školačka.
„Tento region stále patří mezi nejvíce znečištěné oblasti v naší zemi. Je zde nejvyšší úmrtnost a nemocnost zejména na nádorová onemocnění,“ řekl včera Deníku mostecký neurolog Petr Klepiš. Podle něj jsou stále vysoké koncentrace prachu a velmi rizikových polyaromatických uhlovodíků (PAU). Ty vznikají například při málo účinném spalování. Ukládají se i v půdě a vodě. Mohou vyvolat rakovinové bujení a poškodit lidský plod.
Zároveň vzrůstá počet případů plicních onemocnění, počet alergiků a jedinců s oslabenou imunitou. „To jsou problémy, který evidentně souvisí s nárůstem automobilové dopravy,“ dodal lékař.
Experti upozorňují i na jiný významný zdroj znečištění – lokální topeniště. „V této oblasti jsou stále velké rezervy na zlepšování,“ sdělil Luboš Motl z Meziboří, znalec v oboru ochrany přírody a ekologických služeb a člen krajské komise životního prostředí.
Vedoucí mosteckého ekologické centra Soňa Hykyšová potvrdila, že mnoho lidí kvůli úsporám topí v domcích nejlevnějšími palivy a tím zvyšují množství škodlivin v ovzduší. „Používají k vytápění i odpad,“ uvedla Hykyšová.
Podle ní může pomoci nový státní dotační program Zelená úsporám. Také majitelé rodinných domů mohou získat peníze na zateplování či na náhradu neekologického vytápění za nízkoemisní kotle na biomasu a účinná tepelná čerpadla. Příjem žádostí o dotace začal právě dnes. Česká republika rozdá do roku 2012 až 25 miliard korun.
Podle Motla je třeba řešit i takzvaný sekundární prach, který se tvoří hlavně na znečištěných silnicích, kde ho víří doprava. Za důležité považuje také zjednodušení administrativy pro zavádění těch nejlepších dostupných technologií pro ekologizace výrobních provozů.
Do roku 1998 musely továrny snížit emise škodlivin podle přísnějšího zákona o ovzduší. Pomohly výkonnější filtry, odlučovače, odsiřovací jednotky a kotle s fluidním spalováním. Přesto každý rok uletí do vzduchu v Ústeckém kraji desítky tisíc tun oxidů síry a dusíku. A řeka Bílina je stále jednou z nejšpinavějších řek v České republice.
„A to má, alespoň doufejme, nejkritičtější roky dávno za sebou. Ve druhé polovině 20. století patřila dokonce mezi nejznečištěnější řeky na světě,“ sdělila Dana Kovaříková z Ekologického centra Most. Na dně řeky zůstává usazená rtuť, mazut a další jedovaté látky. „Jejich likvidace není otázkou několika let, ale celých desetiletí,“ poznamenala Kovaříková.
Paradoxem je, že pramen Bíliny, ukrytý v lesích Krušných hor, má vodu, kterou by podle odborníků mohli pít i kojenci. S každým kilometrem se ale stává rizikovější. Od počátku 90. let se kvalita vody v řece výrazně zlepšila. Pomohly zákonné tlaky na stavbu nových čističek odpadních vod a jejich další modernizace.
„Čistá však Bílina nebude asi nikdy. Vybrala si, bohužel, špatnou trasu v průmyslové oblasti,“ uvedla Kovaříková. Podle ní nezáleží jen na průmyslu: řece škodí i černé skládky na březích.
Otevřená je i otázka další povrchové těžby uhlí. Ta přináší cennou energii i zkázu.