Dalších nepřizpůsobivých lidí, kteří by se chtěli do bytů nastěhovat, se však místní prý obávat nemusí. Byty zůstanou bez nájemníků, dokud se situace v Janově nezlepší.


„Doufáme, že se situace uklidní. Vyklizené byty jsou v tuto chvíli zapečetěné a neobsazujeme je. Stop stav v obsazování bytů v Janově jsme vyhlásili již v roce 2007,“ uvedl ředitel společnosti Haines Ivan Rychecký.


V jiných částech Litvínova Haines s obsazováním bytů problémy nemá. „O byty je velký zájem. V Litvínově nejsou v tuto chvíli žádné volné byty, protože jakmile se byt uvolní, my jej do 14 dnů obsadíme,“ dodal Rychecký.


Haines vlastní v celém Litvínově 2 600 bytů a něco málo přes šest set jich má v Janově. A jen v tuto chvíli jim jejich bývalí či současní nájemníci dluží zhruba osm milionů korun. Se třemi miliony už se společnost nejspíš nikdy nesetká. Tito dlužníci už totiž v Janově dávno nebydlí a je takřka nemožné, je nejen vyhledat, ale i z nich peníze dostat.


Velkým problémem je neplatiče z bytu vůbec dostat. Pokud neuhradí nájem za tři měsíce, dostane výpověď z bytu a pokud ani poté nejeví zájem o zaplacení alespoň formou splátkového kalendáře, požádá majitel bytu po uplynutí výpovědní lhůty soud o žalobu o vystěhování. Bohužel nemůžou vlastníci bytů tak jako v jiných státech přijít do bytu neplatičů, vyměnit zámek a okamžitě je vystěhovat. Než tedy dojde k opravdovému vystěhování, bydlí si neplatič v bytě i několik měsíců vesele dál.

Všech 82 vyklizených bytů v Janově Haines zamřížovala. Jedno takové zabezpečení bytů proti zlodějům či vandalům, stojí čtyři tisíce. To ovšem není jediná investice, kterou musí Haines do prázdných bytů v problémovém sídlišti vložit. „Utíká nám samozřejmě nájem, musíme v těchto bytech i nadále topit a platit pojištění i když v nich nikdo nebydlí. Měsíčně nás to stojí asi sto sedmdesát tisíc korun, k tomu jsou ještě náklady na energie, které také musíme platit,“ popsal Rychecký.


V současné době Haines eviduje v Janově 47 výpovědí z bytu a 51 žalob na vystěhování. V Litvínově je to pak 30 výpovědí a 22 žalob na vyklizení.
Klíče od jednoho takového prázdného zamřížovaného bytu dostal i ombudsman Otakar Motejl při poslední návštěvě Litvínova.


Lidé po střetech, které se v Janově udály za posledních několik měsíců, ze sídliště prchají. Podle Rycheckého je však trend odlivu platících nájemníků stále stejný. „Vnímáme tuto tendenci už od převzetí bytů v Janově, ke kterému došlo někdy v roce 2006,“ uvedl Rychecký.


Hainesu patří i dnes již zazděný blok F, který jeden čas sloužil i jako dům s holobyty. Tento dům však společnost do žádných evidencí nezařazuje. „Máme v plánu na rekonstrukci a možná na přeměnu na alternativní zdroj energie. Mám na mysli kotelnu nebo něco podobného,“ uvedl ředitel Hainesu.
Přibližně dvě třetiny panelových domů v Janově spadá pod Stavební bytové družstvo Krušnohor, které má centrálu v Mostě. Také vedení Krušnohoru se podílelo na vzniku integrovaného plánu na rozvoj sídliště.


Minulou středu byl ředitel družstva František Ryba na zasedání janovského osadního výboru a zúčastnil se také loňské schůzky s ministrem pro místní rozvoj Jiřím Čunkem, který v Litvínově přislíbil Janovu pomoc.


„Je snaha dostat Janov na solidnější úroveň bydlení, aby majorita měla zájem na sídlišti zůstat,“ sdělil tehdy Deníku Ryba.
Pravomoci vlivného družstva v tažení proti problémovým obyvatelům jsou však i v Janově omezené. Sám Ryba označil roli Krušnohoru v Janově za „roli trpného přihlížitele“. Družstevník totiž může převést členská práva na koho chce, jenom to oznámí. Obvykle prodá byt přes realitní kancelář, aby se mu transakce při extrémně levných bytech alespoň trochu vyplatila. Podobně postupují i lidé s bytem v osobním vlastnictví.