Na českém území představuje Flájský plavební kanál jednu z nejstarších technických památek tohoto typu. Byl proto v roce 1987 registrován u ministerstva kultury jako státem chráněná památka pod názvem „Splavný kanál flájský“.

Kanál a veškeré nakládání s ním tedy spadá pod zákon o státní památkové péči. Vlastníkem území, na němž se tato památka nachází, jsou Lesy ČR. Jak uvádí na svých stránkách Krušnohorská iniciativa, i přesto, že je to památka stará téměř 400 let a je ustanovená státem jako chráněná památka, nenajdeme tuto památku s jedinou výjimkou správně zaznamenanou v mapách ani v turistických průvodcích a ani není na vhodném místě umístěna ani jedna tabulka, která by upozorňovala na tuto stavbu turisty. A to i přes paradox, že v sousedním Sasku si této stavby již povšimli a označili ji informačními tabulemi.

„Nejlépe se k Flájskému plavebnímu kanálu dostanete, když vystoupíte na parkovišti přímo u Flájské přehrady, po silnici sejdete přibližně 100 - 200 metrů dolů až uvidíte rozcestník. Za rozcestníkem přejdete můstek přes příkop a dostanete se na zelenou turistickou stezku. Po turistické stezce dojdete až k restauraci Stará škola,“ sdělil Milan Fencl z litvínovského Intusu. „Pro cyklisty tuto stezku ale nedoporučuji. Sice se na kole dá projet, ale kolem skály je to obtížnější a je to cesta spíše pro ty zkoušenější a bláznivější cyklisty. Po této cestě se jel Krušnohorský maratón,“ dodal Milan Fencl.

Flájský plavební kanál původním názvem Nový plavební kanál byl vybudován v letech 1624 až 1629. Sloužil k odplavování dřeva z pralesa, rostoucího ještě počátkem 17. století ve Flájské kotlině. Začínal poblíž malé lovecké chatky za obcí Fláje, kousek od čela dnešní Flájské přehrady a využíval vodu z Flámského potoka. Vedl přes Český Jiřetín do saské obce Clausnitz a ústil do Freiberské Muldy. Délka kanálu byla 18,2 kilometru. Poslední plavba dřeva se uskutečnila roku 1872. Kanál sloužil svému účelu plných 243 let.

Dnes se z něj dochovaly na obou stranách hranic pouze části. Na konci devadesátých let minulého století byla část kanálu u přehrady vyčištěna členy občanského sdružení Krušnohorská iniciativa.

Podle Milana Fencla z Intusu po cestě Flájským plavebním kanálem lze najít spoustu dalších cílů, jako například Puklou skálu, která se tyčí přímo nad přehradou. „Je z ní nádherný rozhled na celé Fláje i okolní hory,“ řekl Fencl.

Kateřina Slezáková