Výstavbu dálnice D7 nezdržují ekologičtí aktivisté. Přesto ji staví déle než D8

Dostavba dálnice D8 okamžitě ulevila obcím na objízdných trasách od kamionů a dopravy obecně. Dlouholeté zdržení způsobil především poslední úsek přes České středohoří. Právě tady se podle spolků a občanských aktivistů nejvíce projevila projektová nepřipravenost.

Mezi tunely na dálnici D8 se odpoledne srazily tři náklaďáky

Ať už co se týče nestability podloží nebo nekompletních povolení a výjimek z ochrany životního prostředí.

„Myslím si, že za zdržení stavby může stát, ministerstvo dopravy a životního prostředí. Investor se sice obhajuje nastalými komplikacemi, ale přece musí vědět, jaké náležitosti k povolení stavby potřebuje," myslí si například aktivista Marian Páleník ze spolku Přátelé přírody.

Důležité je vydělat

Právě na chybách ve stavební dokumentaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nejvíc pohořelo ve sporech s občanskými sdruženími. Spory mnohokrát stavbu zastavily i na několik měsíců.

„Někdy je všechny podezřívám, že pro ně není důležité to udělat rychle, ale co nejvíc vydělat. Úředníci jdou spíš na ruku stavebním firmám. Pochybuji, že to byla nedopatření nebo neschopnost. Oni se k tomu nikdy nepřiznají a budou se snažit to na někoho hodit, nejlépe na občany a aktivisty," pokračuje Páleník.

ŘSD pracuje na stabilizaci D8 u Prackovic, piloty jsou hotové

Stejné to podle něj je s dálnicí D7, bývalou silnicí R7. Ta prý měla být hotová ještě dřív než D8. Přitom tu není žádné chráněné území, žádné protesty aktivistů ani spolků. Nikdo to nezdržuje. „Nechápu to. Tady nikomu nevadí obce přetížené dopravou jako v případě D8. Skluz je přitom mnohem horší," říká aktivista.

Problém jménem D7

Zdroj: Deník / Zdeněk PlachýO projektové nepřipravenosti hovoří i představitelé Ústeckého kraje. Třeba náměstek hejtmana Jaroslav Komínek. „Ministr Bárta zastavil výstavbu dálnic a další projekty. Mezitím se změnila kritéria, jako třeba šířka silnice. Takže bylo potřeba všechno zase přeprojektovat," vzpomíná náměstek Komínek.

O dálnici D7, tedy ex-R7, hovoří jako o velkém problému, jelikož je hlavní dopravní tepnou ve směru na Prahu na Chomutovsku či Lounsku. „Rozdělili ji na několik částí a postupně připravují pozemky, od dokumentace přes výkup pozemků. Udivuje mne ale, že z ní stát udělal dálnici, když nevyhovuje leckde ani kritériím silnice pro motorová vozidla," popisuje.

Monitoring pokračuje

Zároveň by prý kraj byl rád, kdyby se alespoň silnicí pro motorová vozidla stala silnice I/13, která je spojnicí mezi všemi statutárními městy kraje. „Do budoucna bychom rádi, aby byla alespoň čtyřproudová," přeje si náměstek Komínek.

Na nejnovějším úseku D8 podle Jana Studeckého z ŘSD trvá monitoring podloží prackovické estakády. „Na D7 v úseku z Postoloprt do Bitozevsi jsme zahájili práce vloni v září. V úseku ze Slaného do Postoloprt pokračuje příprava dalších pěti úseků," dodal Studecký.

Stát zaplatí opravy způsobené stavbou dálnice D8

ANKETA: Bránila rychlejší výstavbě dálnic hlavně projektová nepřipravenost?

Peníze jsou spíše až na druhém místě. Důvod, proč se v Česku staví málo dálnic, je jinde. Ve špatné přípravě projektů, výkupu pozemků, složitém územním plánování a množství odvolání. Myslí si to těsná většina lidí, která tentokrát odpovídala v Panelu Deníku. Že se v Česku příprava podceňovala, nicméně kritizoval i stávající ministr Dan Ťok. Loni poslal na přípravu nových staveb rekordní sumu 2,1 miliardy korun, meziročně o 300 milionů korun více. Jedním dechem ale Ťok dodává, že v reálu to bude vidět (na zprovozněných silnicích) nejdříve za pět let. Stavby silnic jsou u nás během na dlouhou trať. Takže těžit z toho bude nejspíše až Ťokův nástupce. Vládě se nepovedlo prosadit zákon o liniových dopravních stavbách, dílčí úlevu přinese schvalovaná novela stavebního zákona.

Zdroj: archivRadmila Holodňáková
ředitelka muzea, Žatec, 61 let
Ne, je to více faktorů. Nejen projektová nepřipravenost je brzdou. Problémy jsou s výkupem pozemků, zdlouhavá územní a stavební řízení a možná i nedostatek financí. Stále mi u nás chybí využívání zahraničních zkušeností, tj. vícesměnný provoz při opravách, který může rychlost oprav významně ovlivnit, dále lepší etapizace a zadávání oprav jednotlivých úseků tak, aby firmy mezi sebou soutěžily nejen kdo nejlevněji (což dle mé zkušenosti není vždy výhra) ale hlavně kdo nejrychleji a nejkvalitněji zhotovený úsek předá.

Zdroj: archivLadislav Muška
spisovatel-senior, Ústí nad Labem, 88 let
Mám pocit, že výstavba dálnic u nás není příliš plánována. Že se vše odehrává víceméně živelně. Tedy případ od případu. A také mám pocit, že naše dálnice nejsou příliš kvalitní, protože nikde v Evropě není na dálnicích tolik nutných oprav, jako u nás. Vysvětluji si to tak, že by pro ně u nás firmy mohly používat kvalitnější materiál.

Zdroj: DeníkMiroslav Grajcar
předseda Občanského sdružení Indigo, Děčín, 59 let
Ano, nepřipravenost státu zde existovala jistě. Stavět cca 20 km dálnice nějakých 32 let je ostudou státu.