Při příjezdu k arboretu jsem váhala, kam přijet – pokud totiž nevíte, kde přesně se nachází, tak jej nedohledáte. Vzhledem k tomu, že v těsné blízkosti arboreta je již vjezd do dolů, nejste si vůbec jisti, jestli do arboreta můžete vůbec dojít. „Jsme tu, abychom se podívali na unikátní stromy, chtěli bychom z nich odebrat rouby, abychom jejich genofond uchovali,“ vysvětlil Rudolf Jung, mluvčí arbotýmu. Stavem arboreta pod Jezeřím byl zděšen. „Je to smutné, musí se ošetřit, některé stromy i chemicky, musí prosekat náletové dřeviny,“ dodal při prohlídce terénu Vladimír Pátek, další člen arbotýmu. Jejich kroky mířily k naprosté raritě zámeckého arboreta – liliovníku tulipánovitému. „Mostečané chodí obdivovat miniaturní liliovník do ulice Československé armády, tady je obr,“ poukázal Jung na strom, který se pyšní květy, jež jsou podobné tulipánu. Členové arbotýmu se vydali i přímo na zámek, protože i v zámecké zahradě rostou unikáty. „Chtěli jsme vám oznámit, že máme zájem o některé rouby,“ obrátili se členové arbotýmu na kastelánku Jezeří Hanu Krejčovou s tím, že jednou, až tamní stromy odumřou, se právě díky roubům na své místo navrátí. Krejčová má s arboretem také plány. „Lidé se na něj ptají. Po domluvě s Horním Jiřetínem dáme k parku informační cedule i s historií, mapu významných stromů,“ vysvětlila kastelánka. Nelíbí se jí také umístění výstražných cedulí dolů kolem parku. „Lidé si myslí, že tam nesmí,“ dodala Krejčová. Kladně se staví i k nabídce hamerského učiliště, které by podle slov Junga, park pročistilo a hlavně by tak získalo dřevo. „Je to ale památka a musí se proto postupovat podle určitých pravidel. Když se zasáhne neodborně, ten strom už nikdo nezachrání,“ vysvětlila Krejčová. Podle Junga mohou za stav arboreta památkáři. „Zjistili jsme, že projekt na úpravu arboreta existuje, až pojedeme k nim jednat kvůli roubům, budeme apelovat, ať se stromům věnují,“ podotkl Jung.