Přitom měla výstava v prestižních prostorách skončit již 21. ledna. Z důvodu velkého zájmu o ni ale byla na žádost Národní knihovny České republiky v Praze o dva týdny prodloužena. Výstava, kterou v Klementinu od jejího zahájení 9. prosince dosud vidělo dva a půl tisíce lidí, je přístupná denně od 10.30 do 18.00 hodin.

Kdo to do Prahy nestihne, může si počkat, až se výstava objeví v jeho okolí. Podle Tomáše Hlaváčka ze Společnosti pro obnovu památek Úštěcka, který s nápadem uspořádat tuto výstavu přišel, je její ohlas obrovský. „V tuto chvíli evidujeme na dvacet žádostí o zapůjčení výstavy na místa jak v České republice, tak v zahraničí,“ sdělil Hlaváček s tím, že nejdříve po Praze ji uvidí zájemci v Chomutově. Tam bude zahájena vernisáží v tamním oblastním muzeu ve středu 15. února v 16 hodin.

Výstava mapuje likvidaci sakrálních objektů (kostelů, chrámů a modliteben všech církví, včetně židovských synagog) v severních Čechách v období mezi 2. světovou válkou a pádem komunistického režimu. Území, na němž se zničené kostely nacházely, se téměř kryje s rozlohou litoměřické diecéze. Také proto se 8. prosince loňského roku slavnostní vernisáže výstavy zúčastnil litoměřický biskup Jan Baxant.

„Nejedná se o komplexní zpracování rozsáhlé problematiky, ale pouze o zaměření se na několik významných fenoménů, které lze v této tragické kapitole dějin severních Čech rozpoznat. Likvidaci kostelů kvůli existenci tzv. zakázaných pásem například vojenského výcvikového prostoru Ralsko, těžbě uhlí na Mostecku, Teplicku a Chomutovsku, stavbám vodních přehrad Nechranice a Přísečnice či plánované likvidování sakrálních staveb v okolí Verneřic,“ přibližuje obsah výstavy Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického.

Výstavu tvoří na tři desítky panelů s česko-německými texty doplněnými množstvím dobových fotografií. Úvodní panely jsou jakýmsi vstupem do celé problematiky, doplněným i přehlednou mapou se znázorněním zničených kostelů. Další z panelů jsou pak rozčleněny podle hlavní příčiny zániku daných sakrálních objektů.

Výstavu doprovází poměrně obsáhlý katalog. „V Klementinu se prodalo již 1350 výtisků, což je ve srovnání s jinými zde pořádanými výstavami až neuvěřitelné množství. Běžně se údajně tiskne asi tři sta kusů a ještě ne všechny se prodají,“ tvrdí Tomáš Hlaváček.

Výstava je prvním výstupem společného projektu, jehož iniciátorem je Společnost pro obnovu památek Úštěcka a na němž spolupracují filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Biskupství litoměřické, Národní památkový ústav, zastoupený svými pracovišti v Ústí nad a Liberci, a řada dalších institucí, včetně krajanského litoměřického spolku z německé Fuldy. Finančně výstavu podpořily zejména Ministerstvo kultury ČR a Česko-německý fond budoucnosti.