Tvoří ho místní části Chřibská město, Dolní Chřibská, Horní Chřibská, Nová Chřibská a Krásné Pole.

Kulové balvany

Chřibská díky své poloze je dobrým výchozím bodem k turistickým cílům a vycházkám. Ve starých průvodcích byla uváděna jako jedna z bran do Českého Švýcarska.

O atraktivnosti členitého okolí svědčí početnost značených cest procházejících obcí. Tak třeba - zelená nás dovede kolem lesního divadla na Chřibský vrch, žlutá na Spravedlnost nad Doubicí, ale my se vydáme po modré značce nejprve po silnici, kterou později vystřídá lesní cesta vedoucí smíšeným lesem typickým pro Lužické hory.

Vzhledem k tomu, že zde byl na počátku 20. let minulého století vysazen kamzík dovezený z Alp a velmi dobře se aklimatizoval, není vzácností se s tímto zvířetem potkat.

Předtím, než nás cesta vyvede z lesa, stojí za povšimnutí po pravé straně cesty ve směru chůze (pod starými buky) zvláštní kulové balvany. Geoložka určila původ následně: nejspíše jde o balvany tvarované zvětrávacími pochody, tzv. exfoliace vyvolaná teplotními změnami, což je odprýskávání slupek horniny zvětrajících balvanů či skal obvykle vlivem velkých teplotních rozdílů (projevuje se zvláště v teplých oblastech a pouštích).

Cesta nás dovede k rozcestníku v sedle Studence, zde je možnost odbočení na červenou značku, která vede k vrchu Studenec (736 m), který byl 16. 9. 1965 vyhlášen přírodní rezervací, ale prales na jižním svahu byl chráněn už od roku 1906. Na vrcholu je nově zrekonstruovaná rozhledna na Studenci.

My budeme pokračovat po modré značce, která vede souběžně s červenou. Na kraji lesa mineme obeliskový kamenný pomník, jenž pochází z roku 1906 a je připomenutím těžkých bojů za sedmileté války. Jde o bitvu rakouského vojska s částí pruské armády, ustupující po prohrané bitvě u Kolína do Žitavy.

Lom Zlatý vrch

Na křižovatce odbočíme doprava a tvarová červená značka nás dovede do přírodní rezervace Zlatý vrch (657 m). Na jeho jihovýchodním úbočí byl kolem roku 1870 otevřen lom na čedič.

Pro velkou odolnost se používal při stavbě mořských hrází v Nizozemsku. Lom byl původně rozdělen do dvou pater, v nichž délka svisle postavených sloupců dosahovala až 18 m. Již v 1. polovině 20. století se ale uvažovalo o tom, že by odtěžením dolního patra až ke stěně patra horního vznikla souvislá stěna se sloupy dlouhými kolem 30 m. V roce 1940 byla těžba zastavena. Zlatý i sousední Stříbrný vrch byly vyhlášeny za chráněné.

Ještě před koncem II. světové války se zde ale opět začalo lámat a těžilo se tu i po roce 1945. Podruhé byl Zlatý vrch, už ale bez sousedního Stříbrného, vyhlášen chráněným územím roku 1964. Práce ale ještě několik let pokračovaly tak, aby bylo odlámáno dolní patro lomu.

Těžba byla definitivně zastavena teprve 27. listopadu 1973, kdy byla odkryta celá lomová stěna, tvořená až 30 m dlouhými dokonale vyvinutými čedičovými sloupy. Tato stěna je ještě mohutnější než podstatně známější Panská skála u Kamenického Šenova.

Po prohlídce lomu, kde nás ohromí až 30 m vysoké čedičové sloupy, se vrátíme zpět ke křižovatce značených cest, které nás dovedou k autobusu do obce Líska.

Bohatá historie obce

První písemná zmínka o Chřibské pochází z roku 1352, kdy je zmíněna v tzv. papežském desátku. Původně slovanské sídliště v kotlině, kterou vedla obchodní stezka z Čech do Lužice. Název vznikl od starého českého slova chrp - chřib (pahorek).

V Horní Chřibské vznikla jedna z nejstarších sklářských hutí v Čechách (údajně již v 15. století) a obec nebyla sídlem šlechty, ale obchodu a řemesel, proto zůstala otevřeným městem bez hradeb a bran.

Z významných událostí, které se zapsaly do dějin Chřibské, jmenujme udělení (privilegia) dědického práva (1383), udělení práva používat městský znak (1570), založení střeleckého spolku (1596), zřízení městského špitálu (1596), založení spolku literátů (1650), založení cechu malířů skla (1669) a návštěvu císaře Josefa II. (1779). V roce 1500 byl v Chřibské postaven pivovar.

Bohužel, městu se nevyhnuly velké požáry (1736 a 1766), ničivé povodně (1705, 1883, 1897 a 1925) a vpády nepřátelských vojsk (1648, 1757, 1778, 1813 a 1866). Za třicetileté války tu rok před svou smrtí v Chebu (1661) procházel s vojskem Valdštejn.

Obyvatelstvo se živilo domácím tkalcovstvím, které se rozvinulo v textilní průmysl hlavně po roce 1786 (povolen dovoz anglické bavlny). V roce 1806 byla v místní části Chřibské v Krásném Poli postavena jako první v tehdejším Rakousku továrna na výrobu kávové náhražky (cikorky). V roce 1830 byla zavedena výroba nití, v roce 1840 šicího hedvábí a příze, později výroba sklářských forem.

Zaslal Václav Hieke