Celých 49 roků uplynulo dnes, v pondělí 21. srpna 2017, od vpádu takzvaně "spřátelených vojsk" pěti zemí Varšavské smlouvy na území bývalého Československa.

Připomeňte si tyto události, jak se je v minulosti podařilo zaznamenat redakci Mosteckého deníku.

Bývalý hraničář vzpomíná na rok 1968.
Srpen 1968: Rusové měli hlad, vzpomíná Litvínovan

Pražské jaroJako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany, které skončilo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy. Většina z nich sice opustila Československo k 16. říjnu 1968, část ale zůstala na území státu bez časového stanovení termínu odchodu. Část těchto jednotek opustila zemi v polovině roku 1987, poslední pak až po sametové revoluci.

Reformy pražského jara byly pokusem uvolnit režim a urychlit proces demokratizace. Tento záměr se nesetkal s pochopením na sovětské straně, která po neúspěšných jednáních vyslala tisíce vojáků, aby zahájili okupaci státu, jež měla odstranit z vedení státu reformní komunisty a umožnit vytvoření „Dělnicko-rolnické“ vlády. Poté, co Československo následně vstoupilo do éry normalizace, vedení strany v podstatě znovu nastolilo politické a ekonomické hodnoty, které vládly koncem padesátých let.

Termín „pražské jaro“ byl vytvořen západními médii poté, co se o těchto událostech dozvěděl celý svět. Je to mj. odkaz k termínu „Jaro národů“, což je umělecký název daný revolučnímu roku 1848, symbolizující naději, probuzení a charakterizuje rovněž roční období, kdy se události převážně odehrávaly.

Zdroj: Wikipedia.org