Podle obžaloby měl Erik mít opakovaně sex s čtrnáctiletou dívkou, a potom ještě nejméně v šedesáti případech ji využít pro sex za peníze s dalšími osobami.

Od prosince 2011 do srpna 2012 v Bílině, v Teplicích a také v Praze sehnal klienty a s nimi měla pohlavní či orální styk za 1000 až 1500 Kč.

Přitom ale obžalovaný mladík dobře věděl, že je dívce jenom 14 let. Podobnou nabídku pak udělal i další dívce. Také nebyla dospělá, nebylo jí ještě 18 let. Ta ale měla odmítnout.

Trestní senát se na svém jednání zabýval různými svědectvími, k dispozici měl také SMS zprávy.

Stíhán byl také proto, že v souvislosti s jeho „podnikáním" připravil jednou u prodejny Lidl v Bílině v osobním autu Ford Focus „jointa" marihuany, který dal vykouřit mladistvé dívce, aby se snáze podvolila sexu.

SOUD

Proces s Erikem Krištalem (1991) skončil sedmiletým trestem vězení. Podle obžaloby měl kromě přechovávání a nabízení marihuany zneužít tři dívky, u jedné se o to pokoušel. Dívkám nebylo ani 18 let, v jednom případě zprostředkovával čtrnáctileté dívce sexuální styk za peníze nejméně s šedesáti klienty.

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zatím není pravomocný. Státní zástupkyně i obhájce odsouzeného mladíka si nechali lhůtu pro odvolání.

Sympaťák

Mladík využil toho, že nebyl dívkám lhostejný. Obžaloba vinila Krištala ze sexu se dvěma z nezletilých, ohrožování mravní výchovy mládeže a vydírání. On prý nevěděl, kolik je oběma dívkám let.

Jenže jedna svědkyně již v přípravném řízení potvrdila, že dcera se stýkala s odsouzeným ještě než jí bylo 15 let. Věc byla vyšetřována policií a dcera jí řekla, že pohlavní styk měla s Erikem, na policii to však neuvedla.

Role pasáka

Například čtrnáctiletá dívka měla 9 měsíců provozovat dobrovolně prostituci. O víkendu měla třeba 2 až 3 klienty během jednoho dne, někdy i v týdnu, když přišla ze školy. Všechny peníze dávala Erikovi.

„Dívky ho nadále milují nebo k němu nemají vyloženě negativní vztah. Trestní oznámení podala matka jedné z nich. Dívky nic z toho nechtěly policii hlásit," uvedl předseda trestního senátu Roman Felzmann.

Sice nakonec došlo k částečnému doznání mladíka, a také projevil určitou lítost, ale trestní senát jeho lítosti neuvěřil. „Postoj odsouzeného nelze hodnotit jako upřímnou lítost, směřuje jen k získání lepších podmínek," uvedl soudce. Lítost tedy nebyla pro mladíka polehčující okolností.(RO)