Nelegální výroba nafty z Litvínova neboli akce „Čistič" skončila u soudu

Muži stojící před soudem se měli v letech 2004 až 2006 dopustit nelegální výroby motorové nafty. Ze změkčovače epoxidových pryskyřic se stala jejich přičiněním pomocí dokladů náhle nafta. Svého času ústecké celní ředitelství tento případ realizovalo jako akci Čistič.

Původně měla škoda být asi 160 milionů korun, ale postupně se vyšplhala až na více než 300 milionů. Podvodných transakcí se podle obžaloby měla podílet nejen společnost Setadiesel v Litvínově, ale i další společnosti.

U soudu tento proces měl začít již v dubnu, ale nesešli se všichni obžalovaní. V pondělí sice chyběli tři, ale dva byli řádně omluveni Kolev a Řežný.

Přitom Řežný z Chomutova má již určité komplikace, protože se omlouval z jednání už v dubnu, protože byl tehdy již ve vazbě pro Krajský soud v Brně. Oba požádali o konání procesu v jejich nepřítomnosti, jenom se zastoupením advokáta.

Třetí nepřítomný Martin Raždík (1975) z Ostravy -zmizel. Nikdo o něm neví a na adrese, kterou uvedl jako trvalé bydliště, podle domovnice prý nikdy nebydlel. Proto po něm policie vyhlásila začátkem května tohoto roku policejní pátrání. Předsedkyně senátu Jana Kurešová Raždíkovu obhájci sdělila, že soudní jednání bude proti jeho klientovi vedeno jako proti uprchlému.

Nic se nestalo?

Obžalovaný Mandík jako generální ředitel a člen představenstva společnosti Setadiesel se sídlem v Litvínově, u soudu ke své obžalobě uvedl na začátek procesu: „Nemohu souhlasit s tím, že jsme vyráběli motorovou naftu. Není možné, když se sloučí dvě sloučeniny, které nejsou motorovou naftou, aby z toho byla motorová nafta," uvedl na začátek.

Vyšetřování celníků ale dospělo k jinému závěru. Podle celníků, a později podle obžaloby, docílili obžalovaní neodvedení spotřební daně z minerálních olejů jako statutární orgány nebo pověřené osoby jednající ve prospěch obchodních společností.

Od února 2004 do září 2006 realizovali nelegální výrobu motorové nafty, kterou označovali jako „změkčovač epoxidových pryskyřic" (ZEP), realizovali také distribuční síť. Výrobcem byla litvínovská firma Setadiesel sídlící v Litvínově a na zakrytí skutečného původu se podíleli obchodníci dopravci.

Motorová nafta prodávaná jako ZEP po různých přesunech se nakonec prodávala jako nafta do nádrží aut. Samozřejmě bez odvedení spotřební daně ze strany společnosti Setadiesel. ZEP prodávali z Litvínova do Německa a českým spřáteleným firmám.

Německé kolečko

Podle obžaloby Setadiesel vyprodukoval ZEP, který nebyl ničím jiným než skutečnou motorovou naftou, v areálu společnosti Válcovny Trub, a.s., Chomutov, v centrálním skladu hořlavin zvaném Solňák, potom putoval ZEP do Německa. A tam několik německých firem prodalo ZEP zpátky do ČR. Změkčovač byl zpět do Čech přepravován např. cisternami společnosti Queen Doss.

Obžaloba tvrdí, že v Čechách se ZEP proměnil náhle na motorovou naftu jak dokládají faktury. ZEP se stával motorovou naftou podle obžaloby ve stáčírně v Postoloprtech. Jiné cisterny vezly ZEP k jiné německé firmě a potom zpět do stáčiště ve Ždáru nad Sázavou. Potom si odvážely naftu různé fiktivní firmy.

Složitý systém dopravy a prodeje tekutiny zvané na začátku ZEP byl složitě provázán s řadou společností. A podle celníků a finanční policie mělo bez zdanění protéci mezi prsty státu 36 256 389 litrů motorové nafty jako ZEP. Minimální škoda byla vyčíslena na 360 751 070 Kč.

Dlouhý běh

Předsedkyně trestního senátu soudkyně Kurešová má jistotu, že se bude kauzou zabývat ještě v září. Během té doby budou někteří obžalovaní vysvětlovat, že neudělali nic v rozporu se zákonem.

Odehraje se také lítá bitva o posudky tekutiny, zda to byl změkčovač ZEP nebo motorová nafta. Značný čas jistě zabere i vyslechnutí a hodnocení odposlechů, což je pro trestní senát i pro obhájce vždy nejnudnější část soudu.

Proto si v červnu, na začátku soudního jednání, nikdo nedokáže představit, jak nakonec soudní proces skončí a komu z obžalovaných co přinese.