Důležitým bodem výjezdního zasedání vlády v Ústeckém kraji byla také dostavba dálnice D8 přes České středohoří, dokončení čtyřproudové silnice R7 Praha – Chomutov a rozšíření silnice R6 z Mostu do Litvínova.

Výkupy pozemků začnou už letos

Premiér Bohuslav Sobotka znovu potvrdil, že po dálnici D8 budou řidiči jezdit do konce příštího roku. Dostavba silnice R7, kterou mimo jiné komplikují problémy s výkupy pozemků, by měla pokročit už letos.

„Věříme, že se nám letos podaří zahájit minimálně jeden úsek na R7 a alespoň dva úseky na R6. Silnice R7 má ale oproti komunikaci R6 malou nevýhodu, nemůžeme na ni čerpat evropské dotace," vysvětlil ministr dopravy Dan Ťok.

Silnice R7, která je významná i pro průmyslovou zónu Triangle u Žatce, by měla být dokončena v roce 2023. V současné době jsou hotové koncové úseky u Prahy a Chomutova a obchvat Sulce na Lounsku. Zbývá dostavět šest úseků.

Jihokorejský Nexen, který chce v zóně už od roku 2018 začít vyrábět miliony pneumatik ročně, usiluje o dřívější dostavbu R7. Silnici totiž bude potřebovat pro zásobování a distribuci. „Ředitelství silnic a dálnic má jasný úkol, aby v této oblasti urychlilo práci," řekl ministr Ťok.

3,5 miliardy do obnovy Krušných hor

Program pro obnovu Krušných hor bude vláda schvalovat v listopadu příštího roku. Do lesů by podle ministra zemědělství Mariana Jurečky měla investovat 3,5 až 5,5 miliardy korun. Obnova se bude týkat 41 tisíců hektarů lesního porostu v majetku Lesů ČR i soukromých vlastníků.

„Nebude to jednoduchá věc. Budeme muset provést vápnění zemědělské půdy i nové výsadby. Obnova potrvá do roku 2030," řekl Marian Jurečka. Mezi další opatření bude patřit hnojení půdy či ochrana stromů proti okusování zvířaty.

Hejtman Ústeckého kraje snahu vlády řešit poničené porosty Krušných hor oceňuje. „Materiál, který vláda připravila, byl velice kvalitní. Považuji za velice důležité, že ho schválí ještě současná vláda," uvedl hejtman Oldřich Bubeníček s tím, že se však s obnovou Krušných hor nesmí dlouho otálet.

Vláda bude program posuzovat v listopadu 2016. „Čekáme ještě na výsledky analýz, které se týkají podrobného posouzení stavu porostu. Na základě přesných výsledků, které budou do konce roku, upřesníme celý harmonogram revitalizace," dodal Jurečka.

Lesy v Krušných horách v 70. a 80. letech silně poškodila imisní kalamita. Velkým problémem je v současnosti zejména houba kloubnatka, která ničí porosty smrků. Lesy ČR na obnově už pracují. Každoročně obnovují asi 500 hektarů porostů. Letos mají v plánu obnovit přes 450 hektarů, investice překročí 80 milionů korun. Zlepšit kvalitu půdy by mělo také vápnění, které proběhlo v září a říjnu.

Ghetty se bude vláda zabývat dlouhodobě

V chudinských domech, ulicích a čtvrtích v Ústeckém kraji žije zhruba 38,5 tisíce lidí. Je to třetina všech lidí v zemi, kteří bydlí v ghettech. Uvádí to zpráva ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, kterou dnes projednala vláda na svém zasedání v Ústeckém kraji.

„Myslím si, že materiály pro jednání vlády byly připraveny kvalitně. Podle mě je to nejzávažnější problém, který vláda v Ústeckém kraji projednávala. Ve vyloučených lokalitách žije zhruba 100 tisíc lidí, my jich v kraji máme 38 tisíc, a to je obrovské číslo," zdůraznil hejtman Oldřich Bubeníček.

V regionu je 89 vyloučených lokalit. Nachází se navíc na relativně malém území. Jak popsal hejtman, tvoří pomyslný pás od Rumburku, Varnsorfu a Ústí nad Labem až po Most a Litvínov.

Ghetta v Ústeckém kraji podle zprávy ministra Dienstbiera rostou, zahrnují celá městská sídliště. Mezi šesti městy s největšími problematickými místy v zemi jsou čtyři z Ústeckého kraje - sídliště Janov v Litvínově, Chanov v Mostě, Mojžíř a Předlice v Ústí nad Labem. Zatímco v Česku ve vyloučené lokalitě žije v průměru 188 lidí, v Ústeckém kraji je to průměrně 471 osob.

Vláda se sociálně vyloučeným lokalitám bude věnovat i nadále. Premiér Bohuslav Sobotka po jednání vlády ocenil zejména rostoucí počet měst, která spolupracují s vládní agenturou pro sociální začleňování. Ta v Ústeckém kraji nyní jedná s osmi obcemi.

Podle hejtmana Bubeníčka v současné situaci pomohou jedině dlouhodobá řešení. „Je třeba začít u mladší generace a donutit dnešní rodiče, aby děti posílali do školy. Děti potřebují získat vzdělání; pokud v sedmé třídě půjdou na úřad práce, situace se nemůže zlepšit a ti lidé budou stále na okraji společnosti," upozornil hejtman.

Podle Dienstbierovy zprávy by bylo potřeba vybudovat síť levnějších bytů pro lidi s nízkými výdělky a pro ty, kteří jsou odkázáni na dávky. Radnice chtějí také podporu na bourání vybydlených objektů. Na to chystá dotace ministerstvo pro místní rozvoj.

Příspěvek na dopravu do zaměstnání

Nezaměstnaní, kteří si najdou místo v jiném regionu, by mohli už koncem letoška či začátkem příštího roku začít dostávat příspěvek na dojíždění za prací. Prodloužit by se mohlo i vyplácení příspěvků na mzdy u společensky účelných míst z 12 na 24 měsíců. S návrhy ministerstva práce na podporu zaměstnanosti se vláda seznámila.

Opatřeními chce resort bojovat hlavně proti dlouhodobé nezaměstnanosti. Lidí bez práce sice ubývá, ale roste podíl těch, kteří nemají místo déle než dva roky. V Česku tvoří 31 procent nezaměstnaných, v Ústeckém kraji 37 procent. Na konci prvního pololetí úřady práce evidovaly 451.400 uchazečů o práci, z nich 53.700 bylo v Ústeckém kraji. Zatímco v republice se nezaměstnanost pohybuje kolem šesti procent, v Ústeckém kraji přesahuje devět procent.

Podle autorů návrhů je v místech s nejvyšším podílem nezaměstnaných nezbytná podpora "pracovní mobility". Ministerstvo proto připravuje zavedení nové dávky. "Uchazeči o zaměstnání bude poskytován finanční příspěvek v případě, kdy nalezne pracovní uplatnění v jiném regionu, než je jeho bydliště. Výše příspěvku bude vymezena pásmy vzdálenosti místa výkonu práce od místa pobytu," uvedlo ministerstvo.

Zohlední se přitom podíl nezaměstnaných, složení pracovních míst, počet uchazečů na volné pozice či možnost dopravy v regionu, kam bude chtít člověk dojíždět. Projekt by měl začít na konci letoška či na začátku příštího roku.

Resort připravuje i prodloužení příspěvků na mzdu u společensky účelných míst, a to z 12 na 24 měsíců. Zaměstnavatel může dostávat částku na celou pracovníkovu odměnu i s odvody. Nově by tuto podporu mohl získat na určitého člověka i opakovaně, pokud by hrozilo, že by tento zaměstnanec znovu skončil na úřadu práce bez naděje na jiné uplatnění.

Stát vyplácí i příspěvek na zřízení účelných postů. V oblastech s vysokou nezaměstnaností může dosahovat až šestinásobku průměrné mzdy. Pokud by vzniklo aspoň deset pozic, může na každou připadnout až osminásobek průměrné mzdy. Jinak je to čtyř a šestinásobek.

V březnu příštího roku se ministerstvo práce chystá vyhlásit výzvu k předkládání projektů na pomoc lidem, jimž hrozí propouštění. Počítá se s rozdělením čtvrt miliardy korun. Vlastní projekty bude mít i úřad práce. Měl by se zaměřit na pracovníky ještě před jejich propuštěním a předem je nasměrovat do vhodných rekvalifikačních kurzů. Neměli by pak zůstat bez místa.

Do aktivní politiky zaměstnanosti - tedy do podpory zaměstnávání - má podle zprávy letos plynout téměř deset miliard korun. Z toho 13 procent získá Ústecký kraj. Loni celkový obnos činil 6,4 miliardy, z toho kraj využil 759,3 milionu. Bylo to 12 procent sumy. V roce 2013 kraji připadla desetina z 4,3 miliardy, uvádí ministerstvo.

Vláda také rozhodla o přípravě strategie hospodářské restrukturalizace v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.

Vyšlou policisty na střežení schengenské hranice

Kromě témat spjatých s Ústeckým krajem vláda projednala i další aktuální témata. Už ve vlaku při cestě do Ústí nad Labem schválila navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru o tři procenta. Od listopadu si tak přilepší například knihovníci, pracovníci v sociálních službách, policisté a hasiči. Učitelům stoupnou tarify o 3,3 procenta. Lékaři dostanou přidáno pět procent od ledna.

Do Maďarska pojede 50 policistů, kteří budou v souvislosti s migrační krizí pomáhat střežit schengenské hranice. Policisté by měli odjet na konci října, jejich mise potrvá do poloviny prosince. Návrh na vyslání policistů rovněž v pondělí schválila vláda. Bližší podrobnosti zveřejní ministerstvo vnitra. Od minulého týdne v Maďarsku pomáhají dvě desítky českých vojáků.

Vojáci působí v maďarském Kaposváru. Jde zejména o řidiče a obsluhu techniky. Maďarské armádě pomáhají při převozu materiálu nebo při budování plotu díky zemnímu stroji, který je vybaven vrtákem a sbíječkou. Česká armáda také poskytla deset polních kuchyní, přepravník kontejnerů a jedno vozidlo, které slouží jako pojízdná ženijní dílna.

Vojáci budou stejně jako policisté v Maďarsku do poloviny prosince.

Maďarsko je s Řeckem a Itálií hlavní vstupní branou, kudy uprchlíci proudí do EU. Podle odhadů ze začátku října přes maďarské území letos prošlo přes 330.000 migrantů a další stále přicházejí.

Nejprve vlna uprchlíků směřovala do Maďarska ze Srbska, ale poté co Budapešť hranice se Srbskem v polovině září plotem a zpřísněním právních předpisů pro migranty prakticky uzavřela, se proud běženců obrátil do Chorvatska. V minulém týdnu Maďarsko uzavřelo i zelené hranice s Chorvatskem a proud uprchlíků se v současnosti obrátil do Slovinska.

Celostátní agendu stihli ministři projednat už ve vlaku, odpolední část jednání na krajském úřadě proto zrušili. Po dopoledním zasedání, které se týkalo problémů Ústeckého kraje, zamířili členové vlády na oběd na Větruši.

Poté navštívil premiér Sobotka s ministryní školství Kateřinou Valachovou Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně. S rektorem diskutoval o rozvoji technického a přírodovědného vzdělávání i o potřebě Nové budovy Fakulty výrobních technologií a managementu, na jejíž výstavbu by škola ráda získala podporu vlády a ministerstva.