„Sám jsem měl štěstí, když se mi podařilo převzít ordinaci po starší kolegyni. Zařízení nové totiž může vyjít až na milion korun," uvedl všeobecný lékař z ústecké Klíše Tomáš Schayna.

Jako velká část mladých lékařů i on po studiích odešel do zahraničí, na sever Čech se vrátil až kvůli převzetí praxe.

Schayna vidí problém už v systému vzdělávání všeobecných lékařů. „Odborní lékaři to mají jednodušší v tom smyslu, že se na rozdíl od internistů nemusejí při atestaci potácet od jednoho oddělení k druhému. Trvá dlouho, než se usadíte v nějakém kolektivu. Míst pro uskutečnění přípravy na atestaci zároveň moc není," sdělil k potížím začínajících doktorů Schayna.

Jeho slova potvrdil i předseda sdružení Mladí praktici Pavel Vychytil. „Příprava na atestaci trvá minimálně tři roky. Stáže, které si mladý lékař platí, stojí od 200 korun za den," dodal Vychytil s tím, že vybraným přispívá ministerstvo zdravotnictví.

Proč jich je málo?

Všeobecní lékaři v kraji často překročili věk 60 let a neradi přenechávají zavedené praxe mladším kolegům. Těm obvykle chybí peníze na zavedení praxe nové. Její cena se pohybuje od 500 tisíc do několika milionů.

Problém nedostatku všeobecných praktiků nespočívá podle mluvčího ministerstva Vlastimila Sršně v nedostatku lékařů s kvalifikací. „Je to spíše o neochotě starší generace uvolnit své ordinace mladším lékařům," uvedl.

Najít všeobecného lékaře, který ještě přibírá pacienty, pak bývá problém. „Doporučený počet pacientů na jednoho lékaře je 1700, ale věřím tomu, že někteří starší kolegové jich stihli za dobu své praxe přijmout mnohem více," řekl Tomáš Schayna.

Podle analýzy vytvořené Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví ve spolupráci s lékaři a ministerstvem zdravotnictví připadá na každého praktika v Ústeckém kraji až 2 300 pacientů. Plat každého lékaře se potom odvíjí právě od množství lidí v jeho kartotéce.