VYBERTE SI REGION

Šporcl zahraje s cimbálovkou Romů. Také audioknihy ho baví

Ústí nad Labem - Temperamentní hudby houslového virtuóze Pavla Šporcla a jeho romské kapely Gipsy Way Ensamble si Ústecký kraj poslední měsíce užívá relativně často.

17.3.2015
SDÍLEJ:

Houslista Pavel Šporcl.Foto: DENÍK/Michal Fanta

A také naplno. Loni to byly Teplice, kde houslista končil podzimní turné, letos už pobavil Děčín i Varnsdorf a ve čtvrtek 19. března se po letech opět dočká také Severočeské divadlo v Ústí.

S ohnivým albem

Svěží album „Gipsy Fire" (Supraphon, září 2014) má sílu i cit. Je pestré, kreativní, sází na živočišnost hudby cikánské, hudební klasiku, hudbu filmovou i tu ze slavného muzikálu Šumař na střeše. Jméno dostalo podle skladby z pera i z modrých houslí samotného budějovického rodáka Pavla Šporcla.

Vzniklo jako záznam koncertu, tedy sestřih ze dvou živých vystoupení, cimbál cikánské čtyřky tu jen zvoní. Nahrávku loni v Praze pokřtil Michael Kocáb.

Ale hraní s Gipsy Way Ensamble není jediná aktivita Pavla Šporcla. Pomáhá v charitě a pokřtil první hororovou audioknihu „Amélie a tma" (Supraphon, 2014) úspěšné české autorky fantasy Petry Neomillnerové. I o ní jsme si s Pavlem Šporclem povídali.

Teplice, Varnsdorf, Děčín

Loni jste hrál v teplickém Krušnohorském divadle, kde vystupujete pravidelně. Prakticky každé vaše turné po Česku se v něm zastaví. Před pár dny jste ale bavil také Děčín a Varnsdorf. Dají se tato tři místa srovnat?
To asi ne, respektive není v nich rozdíl v tom, jak publikum vnímá hudbu, kterou hrajeme. Všude jsme hráli náš aktuální cikánský repertoár. Ale ve Varnsdorfu jsem vystoupil vůbec poprvé, tam jsem debutoval.

Jak se vám tam líbilo?
Líbilo se mi tam moc. Vůbec na všech koncertech tento program nutí lidi vstávat, máme standing ovation, přijetí je úžasné, velice vřelé a entuziastické. Varnsdorf nebyl výjimkou.

V divadle v Ústí, kde vystoupíte aktuálně ve čtvrtek 19. března, jste nějaký čas nehrál. Máte ten prostor rád?
Mám. Prostory ústeckého Severočeského divadla jsou velice milé a moc rád se tam vracím.

Jak to přišlo, že jste křtil audioknihu Petry Neomillnerové?
Když jsem vydal první album pro Supraphon, grafické studio Petry Neomillnerové a jejího partnera mi pro něj dělalo celou grafiku. Takže se známe od roku 2000. Dlouho. Tak mě požádala, jestli bych jí nepokřtil audioknihu. A protože je také o hudbě, maminka hlavní hrdinky je totiž operní zpěvačka a holčička tu hraje na housle, neváhal jsem a šel jí Amélii pokřtít.

Jak se vám audiokniha Amélie a tma líbí? Slyšel jste ji, ne?
Slyšel, je zajímavá, pěkně udělaná a její příběh je neobvyklý. Baví mě, jak se k sobě dvě hlavní hrdinky chovají, jaký mají hezký vztah. Jsem rád, že má takový příběh úspěch a že se vůbec ještě knížky o přátelství dvou malých holek prodávají.

Lze říci, že se v audioknize propojí literární příběh a hudba?
Hudební stránka této audioknihy je moc hezká. Příběh je o dvou holčičkách; jedna je už 124 let duch. Při velké povodni v Praze zemřelá dvanáctiletá holčička. Potká živou dvanáctiletou dívkou. Maminka zemřelé holčičky bývala před 124 lety operní zpěvačka, živá dívka se chce naučit zpívat. Tak pěkně je to celé propojené…V této audioknize jsou hezké ukázky z „Nářku Ariadny" od Claudia Monteverdiho. Právě tato hudba celý tajemný příběh krásně spojuje.

Máme rádi Hurvínka

Posloucháte audioknihy běžně, máte na ně čas? Která je vaše nejoblíbenější?
S dcerami hodně posloucháme Hurvínka, máme víc jeho příběhů,jeho desek. Máme ho rádi, ale to asi nejsou typické audioknihy. Mým dcerám je pět a sedm let, chodíme do divadla… Samozřejmě posloucháme spoustu hudby a mluveného slova, ale tato audiokniha bude asi naše první. Tedy kromě cédéčka s řeckými pověstmi, které ještě namlouvala moje nynější partnerka Bára Kodetová. Jinak se mi ale audioknihy líbí. Je to dobrý nápad, když člověk nemá čas si něco přečíst, alespoň si je poslechnout. Myslím, že tradice studiového čtení knih v Česku je dlouhá, umíme to moc hezky a dobře zpracovat. A to je i případ audioknihy „Amélie a tma".

Umíte si představit, že byste se na nějaké audioknize podílel? Že byste ji pro své dcery načetl?
Nebráním se ničemu. Pocházím z herecké rodiny, můj tatínek byl herec a do divadla jsem chodil hodně často. Teď si svoje koncerty uvádím většinou mluveným slovem, mám partnerku herečku, která by mě trošku vedla, když bych se měl naučit nějaký text, aby moje čtení nebylo úplně amatérské. Kdyby mi dal někdo takovou příležitost, asi bych se nebránil…Na druhou stranu je jasné, že herec nejsem a člověk by se měl držet svého kopyta. Takže, kdybych ji nenamluvil jako herec, velice rád bych někdy nějakou audioknihu podbarvil hudbou. Určitě.

Autor: Radek Strnad

17.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnici D8 před hranicemi zcela uzavřela nehoda na německé straně

Ústecký kraj - Dálnice D8 je před státní hranicí s Německem zcela uzavřena. Důvodem je nehoda na německé straně. Kamiony musejí sjíždět směrem na Děčín, osobní auta jezdí přes Petrovice.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Litvínov si zavařil! Výhru urval až v prodloužení díky Lukešovi

Litvínov /FOTOGALERIE/ – Výpadek ve třetí třetině málem stál hokejisty Litvínova vítězství nad Pardubicemi. V závěru nedělního utkání 39. kola extraligy, které se zvrhlo v přestřelku, přišel favorit ze severu Čech o dvougólové vedení a také o bod. Zápas musel zachraňovat až v prodloužení, které v čase 63:54 rozhodl dvougólový Lukeš (2+2). Verva urvala dva body za výhru 5:4. Pardubice padly už pošesté v řadě a klesly až na poslední místo extraligové tabulky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies