Sehnat dobrou pečovatelku je v kraji problém

„Jen kurz pečovatelky stojí pět tisíc korun. Ten jsem si musela zaplatit. Plat ale pak sotva té investici odpovídal. Vydělala jsem si kolem dvanácti tisíc čistého," líčí bývalá pečovatelka Marie Šímová z Ústí nad Labem. Průměrně odpracovala pět dvanáctihodinových směn týdně a měsíčně tři noční. „Když některá pečovatelka omarodila nebo musela zůstat s dětmi, někdo ji musel nahradit, takže se často stávalo, že mi uprostřed výletu s rodinou volali, abych přijela sloužit," vzpomíná Šímová.

Jarmila Nováková z Domova pro seniory Orlická v Ústí nad Labem její slova potvrzuje. „Práce je v domově pro seniory je velmi náročná a skutečně velmi málo ohodnocená. Dnes je prostě velký problém sehnat dobré pečovatelky," upozorňuje ředitelka Nováková.

Práce pečovatelky se neskládá pouze z fyzicky namáhavé manipulace s pacienty, kteří se mohou jen těžko hýbat. Často uklízejí exkrementy, přebalují nemohoucí, jednají s lidmi stiženými stařeckou demencí, zachraňují životy, případně řeší úmrtí, a také složitou administrativu.

Zhruba třicet procent klientů domovů pro seniory vídají své rodiny velmi málo, a tak jim pečovatelky leckdy nahrazují i jejich blízké. „Jsem ráda, když si se mnou popovídají. Nemám to lehké, syn za mnou přijde jednou za čas," říká jedna ze seniorek Věra Němcová.

Na podhodnocené platy pečovatelek upozorňuje i Petr Kříž, ředitel Domova pro seniory Velké Březno. „Jejich práce je nesmírně náročná a extrémně špatně placená. Vezměte si, že po 10 dvanáctihodinových směnách přinesou domů sotva 13 tisíc čistého, když mají doma rodiny a děti, potom se nedivím, že je těžké sehnat dobrou pečovatelku," prohlásil.

ANKETA: Jak si spoříte na důchod?

Na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás redakce Deníku připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo, a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata. Začínáme penzemi…

Nejviditelnějším krokem Sobotkovy vlády v oblasti reformy penzí bylo zrušení II. pilíře, který zavedla Nečasova vláda. Od roku 2013 bylo možné přesměrovat do druhého pilíře tři procenta z vyměřovacího základu příjmu, tedy poslat je do vlastního spoření ve fondech. K tomu bylo ještě potřeba přidat částku ve výši dvou procent ze svého. Možnosti využilo přes 83 000 lidí, kteří vyvedli 1,19 miliardy korun. Žádnou náhradu za II. pilíř vláda nezavedla.

Zdroj: archiv DeníkuMiroslav Přikryl
Ústí nad Labem, 59 let
V minulosti ani současnosti nevidím koncepci, která by nějak řešila důchody a celkové řízení státu. Žádný pilíř to podle mě nevyřeší, pokud se tím politici nezačnou zabývat komplexně, z hlediska pracovních míst, zvyšování zaměstnanosti atd. Pokud se nezmění celá sociální politika státu, tak je asi lepší to ponechat tak, jak to je.

Zdroj: archiv DeníkuPetr Antoni
Žatec, 43 let 
Pilíř nebyl dobře připraven, navíc pro občana s příjmem do výše průměrného platu naprosto nerentabilní záležitost. Optimálně by vláda mohla podpořit a domodelovat penzijní připojištění, např. bonusy pro zaměstnavatele, kteří by zaměstnancům přispívali. A nejideálnější důchodová reforma je zásadní zvýšení porodnosti v ČR.

Zdroj: archiv DeníkuPavel Doulík
Ústí nad Labem
Pilíř neměl systémovou podporu napříč politickým spektrem. Navíc tento systém byl pro některé nespravedlivý, myslím si, že v tomto ohledu by měl být méně diskriminační.