Ale nemusíte patřit k nadšencům, kteří sem z celého Česka, ale i od saských sousedů, jezdí hledat minerály na místa zavalených bývalých cínových dolů s kilometry chodeb, abyste si nějaký ten „šutr" mohli z Komáří hůrky v Krušných horách odvézt.

Malá prodejna na vrcholu

Stačí na Komáří vížce, vrcholu s horní stanicí věhlasné lanovky a hotelem, neminout prodejnu minerálů a přírodních nerostů z okolí Krupky a Cínovce. Už 17 let ji provozuje Richard Kaule. A protože působí také jako průvodce po hornických štolách, dokáže o nich i o historii dobývání cínu v tomto regionu dlouho vyprávět… Vždyť prohlídková štola Starý Martin, jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru, má vstup nedaleko pod vrcholem Komáří hůrky, nad obcí Horní Krupka.

Důlní činnost zanechala ve zdejší krajině nesmazatelné stopy. Stačí se svézt lanovkou a dobře rozeznáte v celém svahu pod Komáří vížkou pinky, zavalené doly, pozůstatky na období těžby cínu. Vždyť i věž u nynějšího hotelu byla tím prvním, co zde postavili. Šlo o zvonici, z níž se do kraje oznamoval začátek a konec pracovní doby…

Jak se Richard Kaule k mineralogii dostal? Samozřejmě přes klukovskou touhu po dobrodružství… „Když nám bylo patnáct, běhali jsme po lese a nacházeli staré štoly. Mysleli jsme si, že to jsou jeskyně, tak jsme vyráželi s baterkami na jejich průzkum. Pak jsme nacházeli žíly, kameny. Byly barevné, líbily se nám. To bylo v roce 1978. Pak jsme objevili štolu Barbora a viděli křemenné žíly s molybdenitem. Tak jsme se pustili do dobývání," vzpomíná sběratel.

Ze čtyřicítky kamarádů zájem o minerály v dospělosti nepřestal držet šest. „Nádhernou sbírku má Petr Voděnka, stejně jako můj brácha Pavel se synem Pavlíkem. Dnes jde o dvě nejhodnotnější sbírky v Krupce. Nejsou to jen nádherné kameny, ale také vzorky, které mají svou dokumentární hodnotu. Tím, že jsou z konkrétního místa, žíly, štoly, revíru, z Krupky. Takové ucelené sbírky jsou velice vzácné," upozorňuje Robert Kaule.

V současnosti je Krupka hojně navštěvovaná sběrateli z celé České republiky, ale i z Německa. „Když si vezmete známé mineralogické lokality jako Horní Slavkov, Příbram, Jáchymov, Valeč, tak Krupka je unikátní v tom, že zdejší revír je velký. Skládá se z několika okrsků, na řadě z nich se ale nedá na povrchu nic najít," konstatuje.

Často navštěvovaný je podle jeho slov revír Zapomenutý, se žílou a uzavřenou štolou Lukáš. „Žíla vede na povrch, ve vykopaných dírách se pak dají najít hezké exempláře minerálů. Sběratelé ale nejčastěji míří na revír Knödl na Prokopské pince, kde jsou pně vybíhající na povrch a staré haldy ještě po Němcích. Tam můžete najít krásné ukázky molybdenitu. Hodně sběratelé chodí na haldy štoly Barbora a Zwickelpinge. i na haldy do starého revíru. Chodí se také kopat na Abendstern (Večernice) a také na haldy Sedmi spáčů," rekapituluje možnosti sběratelů.

Kettnerit? Ten se hledá těžko

Nejvzácnější nález, který může mineralog v okolí Krupky učinit? Kettnerit! „U mě v krámku byl nedávno pán, který ho sháněl. Tenhle nerost se nedá prakticky najít. Dal by se možná na haldě štoly Barbora, ale je to strašná, strašná práce," ví Robert Kaule, ale hned dává sběratelům naději: „Před dvěma lety jsem tu měl Holanďany a jeden prcek kettnerit našel."

Starý Martin všechno ukáže

Dobývání cínu patřilo ke Krupce od 14. století. Kdo chce o něm vědět více, může navštívit už vzpomínanou prohlídkovou štolu Starý Martin. Ta je otevřena od pondělí do neděle od 9.30 do 16.15 hodin, polední přestávka je v čase 12.30 - 13.00 hodin. Délka prohlídky je 45 minut. Dětem do 5 let není vstup povolen. Maximální počet účastníků prohlídky je 20 osob.

Více se dozvíte na internetových stránkách www. krupka-mesto.cz.