KOMPLETNÍ ROZHOVOR NAJDETE ZDE.

Město Ústí nad Labem nelikviduje tradici Činoherního studia, ale nefungující o.p.s. Nebo se pletu?
Nositelem tradice Činoherního studia, která trvá více jak 42 divadelních sezón, je de facto umělecký šéf, jeho soubor a jejich tvorba. Není to budova, není to město, ale jsou to lidé, kteří udržují uměleckou kontinuitu této mimořádné divadelní scény a předávají pomyslnou štafetu dalším „generacím" divadelníků, kteří po nich nastoupí. Vždy ale docházelo k onomu předání. Pokud umělecký soubor včetně uměleckého vedení nevstoupí do příspěvkové organizace, protože nebudou mít záruky svobodné tvorby, pak tento „štafetový běh" neničí sami divadelníci, ale představitelé města Ústí nad Labem, kteří nepřipravili dobré podmínky pro uměleckou tvorbu, zachování kontinuity a suverenity tohoto divadla.

Co to vlastně pro Činoherní studio znamená, že město založilo příspěvkovku a o.p.s. chce zrušit? Je to vůbec nějaký problém?
Část zastupitelů města Ústí nad Labem schválila návrh radních na založení příspěvkové organizace Činoherní divadlo Ústí nad Labem p.o. a pro její fungování do ní vložili 8 milionů korun a správu budovy Činoherního studia. Příspěvková organizace není založena jako nástupnická, takže je nutné vyřešit případný přechod zaměstnanců a pracovníků Činoherního divadla, autorská práva, inscenace a vůbec majetek o.p.s. tak, aby se mohlo začít s divadelní produkcí. Než všechny tyto kroky proběhnou, vyřeší se  veškeré náležitosti, tak Ústí nad Labem nebude mít aktivní činoherní scénu. Činoherní divadlo hrát nemůže, protože nemá finance a příspěvková organizace nemůže zahájit provoz, protože nemá zaměstnance a repertoár. Rychlejší a jednodušší by bylo, kdyby zastupitelé schválili protinávrh, nebo kdyby vedení města přidělilo dotaci ve výši 8 milionů korun stávajícímu Činohernímu divadlu města Ústí nad Labem o.p.s.

Zastáváte se divadla v Ústí. Proč si nesežene sponzory?
Činoherní divadlo o.p.s. jasně deklarovalo, že má vícezdrojové financování, a to zahrnuje i sponzoring. Divadlo v minulých letech získávalo nové partnery a procento soběstačnosti rostlo. V roce 2013 to bylo 39,5 procenta, což je v nekomerční sféře divadla a v tomto regionu vysoké číslo. Kromě soběstačnosti též divadlu narůstala návštěvnost. V roce 2013 to bylo 82 procent.

Prý chcete, abychom mohli bez trestu střílet lidi.
To je samozřejmě překroucená hloupost. Prosazuji zavedení legislativního principu „můj dům, můj hrad". Tedy na místě, kde by se každý měl cítit nejbezpečněji – doma – bychom měli vědět, že se můžeme bránit útočníkům, aniž by nás zato následně naše vlastní soudy trestaly. Je absurdní, že vám někdo vleze do domu a nakonec jste souzen vy. Souhlasím se slovy Radka Johna, která myslím velmi přesně vystihují situaci: „Nepřiměřená není obrana. Nepřiměřený je vždy útok."

Jaký je váš názor na prolomení limitů?
Na tuto otázku odpovídám velmi často. Nejsem schopen říct jednoznačně ani – ano, pojďme limity prolomit, ani ne. Obě varianty mají svá pro a proti. O čem jsem ale přesvědčen,  je to, že by o této otázce měli rozhodnout občané dotčených lokalit prostřednictvím referenda. Přeci jen je to otázka, která ovlivní dalších minimálně 70 let. A na takové rozhodnutí nemá podle mě žádný politik mandát.

Moje známá si půjčila 15 tisíc korun a již teď jí hrozí exekuce, protože jí s penále a úroky napočítali přes 90 tisíc. Můžete jí, prosím, nějak pomoct?
Navrhl jsem v parlamentu dvě novely, které by přispěly k alespoň částečnému vyřešení tohoto obrovského problému. Jednou z nich je novela o hmotné nouzi, která sice neprošla, ale vláda slíbila,  že do dvou měsíců přijde se svou vlastní novelou. Druhou  je novela o spotřebitelském úvěru. Ta prošla prvním čtením. Uvidíme tedy, jak si povede dál. Není to jenom o nás poslancích, ale i o vás, občanech – tlačte na své politiky, aby nás podpořili a tyto dvě kriticky důležité změny schválili!