VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Patnáctiletá Ústečanka studuje v Sasku. Úžasná zkušenost, říká

Ústí nad Labem/Pirna - Na první pohled dvě obyčejné patnáctileté studentky. Antonie Marková pochází z Ústí nad Labem, Anne Ringel z malé vesnice u německé Pirny. Jsou nerozlučnými kamarádkami a každá ovládá rodný jazyk té druhé. Studují totiž na binacionálním gymnáziu Friedricha Schillera v Německu.

28.4.2014
SDÍLEJ:

Antonie Marková a Anne Ringel.Foto: Deník

Do deváté třídy chodí spolu s dalšími čtrnácti českými a německými dětmi.

Do projektu, který je financovaný českým ministerstvem školství ve spolupráci se saským ministerstvem kultury, se mohou studenti hlásit každý rok. Vždy se otevírá jedna dvojnárodnostní třída s patnácti českými žáky.

Podle Antonie Markové je to jedinečná příležitost. „Jsem ráda, že jsem do toho šla. V Čechách bych se německy tak dobře nenaučila. A navíc pak budu mít větší šanci k přijetí na německé vysoké školy," uzavírá gymnazistka, která by chtěla studovat práva nebo mezinárodní vztahy.

Antonie Marková
Toužila získat nové zkušenosti, osamostatnit se, poznat cizí kulturu, ale hlavně se chtěla naučit německy. Patnáctiletá Antonie už dva a půl roku studuje na binacionálním gymnáziu v Německu. A plánuje tam jít i na vysokou školu. „Žít ve dvojjazyčném prostředí je úžasné. Je to nenahraditelná životní zkušenost," říká.

Německy neuměla, přesto se přihlásila do česko-saského vzdělávacího projektu. „Bylo mi dvanáct. Začátky byly hodně těžké. S německými spolužáky jsem se domlouvala anglicky," popisuje. Dnes se německy domluví bez problému. „Rozumím všemu, výkladu učitele, spolužákům i ostatním lidem mimo školu. A stále se zlepšuju," chlubí se.

Na německém gymnáziu vládnou zcela jiné podmínky než na českých školách. Výuka začíná už v půl osmé ráno. Některé předměty trvají dvakrát déle než běžná vyučovací hodina. A liší se i známkování. „Máme šest klasifikačních stupňů. Získat jedničku je proto o dost těžší. Skoro nikdo je nemívá," vysvětluje.

Studium ji baví a nejvíce si užívá konec školního roku. Ale ne kvůli prázdninám. „Jakmile ředitel skončí svůj proslov, z oken školy vylétne několik desítek balónků a bublin z bublifuku. Do toho ještě začne hrát hlasitá hudba, která je slyšet všude kolem, na ulici i v parku. Je to úžasné," líčí Antonie.

Anne Ringel
Patnáctiletá Anne se česky učí od páté třídy. Jazyk ovládá natolik dobře, že se chystá na čtrnáctidenní stáž do Ústeckého deníku. Chce se stát novinářkou.

„Chci zjistit, jak to v novinách funguje. Ačkoliv pro mě bude snazší jen pozorovat, určitě bych si chtěla zkusit napsat i nějaký článek," popisuje.

Také doufá, že se díky stáži zlepší v češtině. V každodenních situacích se sice domluví, není to však vždycky jednoduché. „Potřebuju se soustředit, abych mluvila bez chyb. Čím déle mluvím, tím mi to jde lépe," svěřuje se.

Češtinu ji na gymnáziu vyučuje česká učitelka. „Je to mnohem lepší. Od rodilé mluvčí se naučíme mnohem více," myslí si Anne.

A proč se učí česky? Inspiroval ji bratr, který si dvojjazyčné gymnázium chválil. „Chtěla jsem to taky zkusit, protože mám ráda jazyky. Je to zajímavá zkušenost," vysvětluje německá studentka.

Erasmus bortí hranice v možnostech studentů

Erasmus překonává hranice nejenom zeměpisné, ale i v možnostech mladých lidí. Zlepší si jazyk, poznají kulturu, zvyky a okusí život v jiné zemi. Erasmus je nejznámějším studijním programem Evropské unie pro vysokoškoláky. Do Čech dorazil před patnácti lety a za tu dobu vyslal napříč Evropou více než 58 tisíc českých studentů. „Jenom z ústecké univerzity jich bylo přes dva tisíce, a tím jsme se zařadili do první desítky českých univerzit," říká Lucie Velková, koordinátorka programu Erasmus na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Jakou zemi studenti UJEP volí nejčastěji?
Nejvíc směřují do Německa. Je blízko, tamější univerzity jsou špičkově vybavené, v zemi je vysoká životní úroveň, snadno se domluví nejen německy, ale i anglicky. Populární je Španělsko a Slovensko. Španělsko díky klimatu a přímořské poloze a Slovensko díky absenci jazykové bariéry. Zájem stoupá o Turecko s jeho exotickou kulturou, mořem i starověkými památkami. Tradičně velký zájem je o studium ve Velké Británii, které většinou končí doceněním českého systému školství. Za strašáka platí i byrokracii velebící Francie.

Ze které země se studenti vracejí nejspokojenější?
Často z těch, které jim původně příliš lukrativní nepřišly, třeba z Polska či Slovinska.

Je naopak UJEP pro zahraniční studenty zajímavý?
Určitě. V posledních letech za studiem na jednotlivé fakulty přijíždí každoročně okolo stovky studentů. Největší zájem je o studium na fakultách životního prostředí, sociálně ekonomické a umění a designu.

Z jaké země pocházejí erasmáci nejčastěji?
Drtivou většinu tvoří studenti z Turecka. UJEP je pro ně atraktivní z hlediska nabídky studijních oborů při srovnatelných životních nákladech.

Mají zahraniční studenti nějaký mimoškolní program?
Letos na univerzitě vznikla nová sekce International Student Clubu (ISC), která pořádá kulturní a výletní akce pro zahraniční studenty, aby se seznámili s Českem. Všechny akce jsou otevřené i pro domácí studenty, aby měli šanci se lépe poznat a třeba i navnadit na cestu do zahraničí.

Autor: Iveta Piknová, Martina Laláková, Bc.

28.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Dvousložková cena teplo odběratelům nezdražila

Krasobruslařkám z Mostu se opět dařilo.

Tři mostecké krasobruslařky přivezly domů tři úspěchy

Ženy v Mostě cvičily s Hankou Kynychovou

Most - Program měl upozornit na problematiku násilí na ženách. Kromě cvičení se také debatovalo.

FOTO: Leteckou záchranku v Ústeckém kraji zajistí i v březnu společnost DSA

Ústecký kraj - Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček dnv pondělí obdržel odpověď na dopis od ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka k aktuální situaci v zajištění letecké záchranné služby v Ústeckém kraji.

Mostečan zbil bývalou přítelkyni v jejím bytě

Most - Agresor by si mohl odsedět až tři roky ve vězení.

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies