„S panem prezidentem jsme diskutovali nejen problematiku onkologické péče, ale i potřebu jejího plnohodnotného udržení v kraji. V debatě jsme se dotkli také rozdílného přístupu ministerstva zdravotnictví a odborné onkologické společnosti k onkologickým pracovištím v Česku, momentálně bohužel v neprospěch Krajské zdravotní," uvedl Radek Scherfer, předseda představenstva Krajské zdravotní.

V roce 2008 byl totiž chomutovské nemocnici ministerstvem zdravotnictví odebrán status komplexního onkologického centra a pracoviště bylo letos přičleněno k onkologii v Ústí nad Labem. To pro pacienty znamená zbytečné komplikace, když za biologickou léčbou musí do Ústí. Jiným nemocnicím přitom ministerstvo aplikaci této léčby na oddělených pracovištích umožňuje. Přitom Ústecký kraj je jedním z onkologicky nejpostiženějších krajů v České republice.

V debatě se mluvilo i o úhradové vyhlášce, kdy se i společnost Krajská zdravotní, která provozuje 5 nemocnic v kraji, včetně chomutovské, potýká s velkým propadem příjmů od zdravotních pojišťoven, nároky na množství poskytované péče přitom neklesly.

Prezident si poté prohlédl onkologické oddělení i lineární urychlovač, který cíleně likviduje nemocné buňky. V kraji, který je pátým největším v Česku, jsou momentálně v provozu pouze tři jeden v ústecké nemocnici a dva právě v Chomutově. Instalace čtvrtého Krajská zdravotní připravuje. „Na onkologiích v Ústí a Chomutově provedeme ročně na 54 tisíc ošetření pacientů 24 tisíc v Chomutově a na 29 tisíc v Ústí," uvedla Martina Chodacká, primářka onkologických pracovišť Krajské zdravotní.

Snahy ministerstva zrušit a omezit onkologickou péči i komplexní onkologické centrum v Ústí v Ústeckém kraji zatím nebyly úspěšné. Pokud by se tak stalo, pacienti z kraje by za léčbou museli dojíždět do Prahy nebo Plzně.