Magický, záhadný... Vítejte v nedostavěném chrámu v Panenském Týnci

Za jeho příběhem, energií či tajemnem jezdí lidé z celé republiky. Je vyhledávaným místem svatebčanů, svůj den tam prožili například Gabriela Koukalová a Petr Koukal. Mnozí tam jezdí kvůli údajným léčivým schopnostem. Hrál i ve filmu. Představujeme vám nedostavěný magický chrám v Panenském Týnci.

„Přijeli jsme z Prahy. Jezdíme sem často, máme to tu rádi. Věříme, že je tu hodně pozitivní energie. Je to nádherné a tajemné místo,“ usmívá se uvnitř chrámu Petra Votavová. Uvnitř chrámu, o kterém není na sto procent známo, kdy byl přesně založen. S největší pravděpodobností ale ve 14. století jeho stavbu nařídil a zahájil Plichta ze Žerotína, slavný válečník, který bojoval ve službách římského krále Jindřicha VII., anglického krále Eduarda II. či českého krále Jana Lucemburského. Stavba měla začít roku 1316.

Chrám v Panenském Týnci je nejmystičtějším místem v ČR

Zpočátku šlo budování rychle, zvláště po bohatém příspěvku pánů z Žerotína, jejichž znak, dvě gotické orlice, jsou umístěny nad portálem. Jenže pak, po smrti slavného rytíře, pomalu začaly docházet finance. Dokončení se protahovalo, pokračovalo se jen pomalu. Možná také potomci Plichty neměli dost vůle pro dostavbu velkého díla. A pak, po požáru sousedního kláštera v roce 1382, zůstal chrám nadobro nedokončen…

Obklopí vás zvláštní ticho

Když vejdete „dovnitř“, obklopí vás tajemno, energie. Zvláštní ticho. Všichni rozjímají. „Je to zvláštní místo. Určitě je na tom něco pravdy, že ta energie tu je. Přijela jsem se sem nabít,“ usmívá se také další turistka, kterou v Panenském Týnci potkáváme.

Chrám nyní tvoří 21 metrů dlouhé, 9 metrů široké a přes 20 metrů vysoké kněžiště. Ze západní trojlodní části zbyly jenom jižní zeď a portál, část západní zdi a část základů. A také novější barokní zvonice.

Lounští skauti chystají na září oslavu 100 let činnosti

Sousední klášter ostatně také dodává část tajemna do našeho příběhu. V roce 1280 ho začal pro svatou Anežku a řád klarisek, který založila, budovat otec Plichty Habart ze Žerotína. Ženský klášter, který v Panenském Týnci fungoval i přes různé obtíže několik staletí, nechal postavit jako poděkování české patronce za to, že údajně zbavila jeho manželku neplodnosti. Jeho žena měla přitisknout svůj bok k Anežce a prý se uzdravila, praví legenda. Další říká, že Anežka možná klášter i navštívila. Někteří lidé dokonce tvrdí, že v Panenském Týnci mohly být uloženy i její ostatky, to ale není nijak prokázáno.

Vraťme se ale k nedostavěnému chrámu. Plichta a jeho stavitelé, kteří měli náležet k huti Petra Parléře, tedy budovatele Svatovítského chrámu v Praze, prý dobře věděli, kde chrám postavit. Leží údajně na místě, kde se střetávají pozitivní energie. Dokáže prý dodat elán, navodit dobrou náladu, vyhnat deprese, ale i léčit. „Chrám stojí a silné léčivé pozitivní zóně, která má tvar kříže. Dvě zóny se tam kříží, a tím se násobí síla léčivé energie. Má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu a radost ze života. Pobyt na tomto místě je doporučován zejména lidem trpícím depresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým. Energie vyzařující na tomto místě posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy,“ píše se o údajných léčitelských schopnostech místa na webových stránkách Panenského Týnce.

V Lounech už je v provozu nová půjčovna kol k výletům

Místo přitahuje citlivé lidi, starší, ale i milence, kteří v prostorách chrámu rádi tráví čas. Na záhadné místo opředené legendami míří také velké množství turistů, ale i svatebčanů. Před časem tam měli svatbu i známá biatlonistka Gabriela Koukalová a badmintonista Petr Koukal.

Nedostavěný chrám láká i filmaře. Záběry z Panenského Týnce se objevily například v Kytici od F. A. Brabce nebo ve snímku Post Coitum Juraje Jakubiska.