VYBRAT REGION
Zavřít mapu

NA VÝLET S DENÍKEM: Kotel a věhlasná Čertova zeď

Severní Čechy - Ještědské hory jsou cílem statisíců návštěvníků nejen z Čech, ale z celého světa. Láká je Ještěd se svou neobvyklou moderní architekturou, ale málokdo ví, že hory proslavila především vedle svaté Zdislavy, baronky von Herzogenberg, především spisovatelka devatenáctého století Karolina Světlá.

26.7.2012
SDÍLEJ:

Čertova zeď.Foto: Antonín Král

Není snad místečka, o kterém by nepsala, jež by nenavštívila a neznala. Ve svých románech a povídkách seznámila čtenáře v českém království s kouzelným krajem Podještědí. Na Ještěd začali jezdit turisté, a tak začal být všeobecně známý. Kraj dodnes panenské přírody bez průmyslu a rušné dopravy si zaslouží pozornost turistů.

Tajemný poklad

Tajemstvím zahalena je malá vesnička Kotel nedaleko Českého Dubu. Je možné, že právě tudy odcházeli emigranti po třicetileté válce do Lužice, aby unikli rekatolizaci a pronásledování za účast ve stavovském poslání. Dle pověstí to ale mohli být johanité z Českého Dubu, utíkající před husitským vojskem. Ze svého zlata nechali ulít velikou zlatou kvočnu a dvanáct kuřátek. Poklad ukryli ve studni na statku v Kotli. Husité roku 1425 všechny johanity pobili, a na poklad se zapomnělo. V devatenáctém století v době velkého sucha se jeden odvážlivec spustil do studny, aby ji vyčistil a prohloubil. Při té příležitosti našel zlatou kvočnu. Když se jí však pokusil vytáhnout, z bahna se vyhrnuly jedovaté plyny a mladík se málem otrávil. Jen tak tak ho stačili vytáhnout. Studna se zaplnila vodou a zlatou kvočnu již nikdo víc nikdy nespatřil.

Dle jiné pověsti hodil do studny, když vyschla, jeden z obyvatel zapálenou louč. Na dně spatřil cosi zlatého hned vedle předmětu však stál podivný muž s kapucí na hlavě a cosi mručel, jakoby zpíval píseň za mrtvé. Dotyčný se strašně lekl a nikdy víc se do studny nepodíval. Kdo a kde poklad zakopal, nikdo neví a dosud jej nikdo nenašel.

Úctyhodné lípy

Návštěvník Kotle však může obdivovat lípy, které dosahují ohromných rozměrů a jedna je údajně tisíciletá. Větší „tisíciletá" lípa je úctyhodným stromem o obvodu kmene v prsní výši přes 9 metrů a výšce 25 metrů. Uvnitř kmene je ohromná dutina, do které lze vstoupit. Nedaleko stojící menší lípa má obvod kmene 5 metrů a výšku 23 metrů. Vypráví se, že se do dutiny lípy vešlo 30 dětí. Při školním výletě je přepadl liják a kmen lípy využily jako přístřešek. Dospělých se do dutiny vměstná 20.

Druhým zajímavým přírodním útvarem nedaleko Kotle je skalní stěna, nazvaná Čertova zeď. K Čertově zdi se pojí pověst o sázce sedláka ze Zábrdí s čertem, že ten totiž nedokáže postavit přes noc do kuropění zeď od Ještědu po Bezděz. Šlo samozřejmě o duši. Když už bylo téměř jisté, že na smrt vyděšený sedlák prohraje, hodinu před kuropěním sám zakokrhal, a vzbudil tak všechny blízké kohouty, kteří se k němu přidali. Po poraženém pekelníkovi tu tehdy zůstala zeď v délce 28 kilometrů. Je neuvěřitelné, že krásný skalní objekt zachránili Číňané.

Loupežnická brána

V druhohorních pískovcích české křídové pánve vznikly tektonickými pochody ve třetihorách trhliny, které byly následně vyplněny magmatem. Po utuhnutí se vytvořila žíla čedičové horniny. Vznikla tak opravdová zeď, složená z vodorovně uložených čedičových sloupků o šíři dva až tři metry, výšce až 20 metrů a o celkové délce neuvěřitelných 28 kilometrů. Zeď se táhla od Mazovy horky na úpatí Ještědu až po Bělou pod Bezdězem.

Čedičová žíla bývala svojí výškou a délkou tak mocná, že pro její překonání bylo nezbytné ji na řadě míst prorazit, a to i tunely. Na prastaré stezce z Čech do Lužice byla prolomena Čertova brána. Bylo to obávané místo, kde poutníky přepadaly loupežnické tlupy.

Hráze z čediče

Mocnářství považovalo čedičový kámen za vynikající a neopotřebovatelný stavební materiál. Drcený sloužil jako základ pro stavbu cest, jeho sloupy pak byly prodávány do Holandska a Norska jako materiál na hráze proti mořským vlnám. Na mnohých místech jsou dodnes patrné i hluboké příkopy v pískovci po těžbě. Přes letité snahy o ochranu tohoto unikátu byla těžba definitivně ukončena až po roce 1931.

Dnes je chráněn poslední zbytek Čertovy zdi včetně těžebních jam v délce několika málo stovek metrů.

Zpracoval Antonín Král

JAK SE SOUTĚŽE ZÚČASTNIT?

Napište nám:

- kam se vydat

- čím je toto místo zajímavé/ proč stojí za návštěvu

- jakým způsobem (autem, vlakem, na kole) se dostat na výchozí bod výletu

- vaše postřehy, dojmy i rozšiřující informace

- Příspěvky o rozsahu 2030 řádek s alespoň 3 fotografiemi o velikosti 1 MB posílejte na e-mail: vyletysevernicechy@denik.cz

- Nezapomeňte uvést své jméno a také adresu a telefon!

- Každý zveřejněný příspěvek bude umístěn i na webech Deníku. Každého autora otištěného příspěvku oceníme originálním dárkovým balíčkem.

Autor: Redakce

26.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adam Matouš z Předlic má malé zemědělské hospodářství a někdo mu bezdůvodně tráví zvířata.
8

Mladému chovateli z Předlic zabili lidé už desítky zvířat

Přípravné severočeské derby Litvínov versus Chomutov.
8

Severočeské derby a souboj bratrů Lukešů ovládl mladší Štěpán

AKTUALIZOVÁNO

Takto bude vypadat lanové centrum na Šibeníku v Mostě

Most - Mostecká radnice zveřejnila studii 3D bludiště v parku Šibeník. Bude mít i vyhlídkovou věž vysokou 26 metrů.

Tuny cenného kovu chtějí brát z úpatí hory. Už za čtyři roky

Teplicko - Těžba lithia na Cínovci by mohla začít v roce 2021. V plánu to má alespoň česká firma Geomet, která zde provádí průzkumy.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Hokejová svatba: Fanoušci si jako kulisu svatebních fotek zvolili zimák

Litvínov /FOTOGALERIE/ - „Je to náš druhý domov,“ říkají o litvínovském zimáku Eliška a Vratislav Bílkovi. V sobotu měli svatbu a druhý den si jako kulisu svatebních fotek zvolili právě zimní stadion litvínovské Vervy. Oba jsou nadšenými fanoušky litvínovského klubu a při hokeji se také seznámili. Bylo to v mistrovské sezoně, teď je čeká společná cesta životem. Vráťa, kterému se přezdívá Kozel, tak svůj „pseudonym“ přenesl i na manželku Elišku, která je Kozlicí. Oba mají svá jména i na fanouškovském dresu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení