VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kostel zažil svatbu skoro po 70 letech. Zdevastovaný interiér nevadil

Hrobčicko /FOTO/ – Štěpánka Šebková a Štěpán Veselský si kostelík vybrali i kvůli podobě, jakou místo získalo po rekonstrukci.

16.9.2017
SDÍLEJ:

Štěpánka Šebková a Štěpán Veselský se vzali v kostele Sv. Jakuba Většího v Mrzlicích na HrobčickuFoto: archiv novomanželů

Renovovaný kostel Sv. Jakuba Většího v Mrzlicích na Hrobčicku ožil nečekanou slavnostní událostí. Své „ano“ si v něm řekli Štěpánka Šebková a Štěpán Veselský. Svatba se v kostele s kompletně zdevastovaným interiérem odehrála po téměř 70 letech. Novomanželé z Teplic si tamější památku nevybrali náhodou. „V Mrzlicích bydlí otec Štěpánky a poměrně často tam jezdíme. Věděli jsme, že v posledních letech prošel rekonstrukcí a jeho současný stav se nám pro náš účel velmi líbil,“ vysvětlil Štěpán Veselský.

Aby se v kostele mohl odehrát svatební obřad, byly nutné přípravy. Ženich s nevěstou museli vzít do ruky košťata a prachovky. „Bylo potřeba vyklidit přebytečný starý nábytek a sundat část výzdoby, která se nám nehodila. Samozřejmostí byl úklid prachu,“ pronesl Veselský.

Samotná výzdoba během obřadu byla zcela minimalistická. Nechyběly květiny a svíčky v zavařovacích sklenicích. Před oltářem bylo několik židlí pro rodiče. Zima manželům nebyla. „Venku bylo naštěstí asi 18 stupňů Celsia, takže teplota v kostele byla příjemná,“ usmál se ženich.

Oddávala je Jana Syslová, starostka Hrobčic, pod které víska Mrzlice spadá. „Poslední takový svatební obřad zažil kostel téměř před 70 lety. Konkrétně to bylo v prosinci 1949. Kostel byl dlouhá léta zanedbáván a dokonce označován za zříceninu. V jeho obnovu již nikdo nedoufal. O to větší radost mám z této slavnostní události,“ uvedla starostka Jana Syslová.

Památku zachránili dobrovolníci

Dominanta Mrzlic a okolí měla před časem namále. Nebýt nadšenců, tak po ní asi zůstaly jen obvodové zdi. „O památku pocházející z první poloviny 19. století se již tři roky stará Občanské sdružení na záchranu kostela Sv. Jakuba Většího pod vedením Jany Biedermannové. Během této doby byla opravena střecha, okna i kopule věže,“ řekla starostka Hrobčic Jana Syslová. Zchátralý kostel sdružení opravuje postupně od roku 2012. Peníze získává u různých státních institucí, církve ale i v Německu. Právě dobré přátelské vztahy s našimi severními sousedy vyústily ve spolupráci s architektem Germerem. Právě on je autorem projektu na vnější i vnitřní osvětlení kostela v Mrzlicích. Germer je autorem i osvětlení Braniborské brány v Berlíně. „Projekt na osvětlení unikátní stavby věnoval spolku darem již v minulém roce. Letos Spolek Mrzlice získal podporu Česko-německého fondu budoucnosti a nyní potřebuje sehnat další prostředky pro dofinancování projektu,“ říká starostka Hrobčic Jana Syslová.

Obec Mrzlice měla původní název ZmrzliceChráněná krajinná oblast České středohoří. Ilustrační fotoV Chráněné krajinné oblasti České středohoří, na úpatí Mrzlického vrchu, v nadmořské výšce 382 m se rozkládá malá obec Mrzlice, od Bíliny vzdálená 6 km, správně náležející pod Obecní úřad Hrobčice. V písemných pramenech se poprvé objevuje v roce 1333 pod původním názvem Zmrzlice. V průběhu let bylo vypuštěno první písmeno a zůstaly Mrzlice.

Již v roce 1352 byla v místě venkovská farnost a od roku 1676 se zde vedly matriky. Fara byla zřízena v roce 1752. Římskokatolická farnost Mrzlice patří pod teplický vikariát, stejně jako kostely v Hrobčicích a Mukově. Zdejší kostel je dominantou kotliny, táhnoucí se až k Bořni, je situován na jižním konci obce na mírném návrší, a je významným krajinotvorným prvkem.

Samotný objekt kostela představuje jednu z nejvýznamnějších památek nejen obce, ale i zdejší krajiny a je snadno rozeznatelný ze širokého okolí. Postaven byl ve třicátých letech 19. století (na trámu krovu se zachoval letopočet 1838). Jde o typ jednoduššího venkovského kostela, stavebně se jedná o pozdně klasicistní novostavbu ve svém celku nenarušenou stavebními zásahy z mladšího období. Jeho architektura je tak unikátním dokladem ucelené stavební fáze vzniku kostela, která zahrnuje většinu autentických hmot a konstrukcí a svědčí o významném rozvoji architektury 19. století. Nachází se v blízkosti frekventované cyklotrasy č. 25 a jeho věž by iniciátoři záchrany chtěli využívat jako rozhlednu, odkud je nádherný pohled do okolí na Krušnohoří, bílinskou a mosteckou pánev a České středohoří. Tato kulturní památka byla již na některých mapách označena jako zřícenina. Její pohnutý osud se však díky obětavým nadšencům nenaplnil.

Autor: Martin Košťál

Místo události:
16.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Suchý

Rodinu věčně mladých rozšíří Jiří Suchý

Bývalý litvínovský hokejista Petr Klíma.

Litvínovský talent Petr Klíma je zpět v Čechách a plánuje práci u hokeje

Mostečan Roman Švec se pohřešuje už přes dva měsíce

Most - Policie zatím nemá žádné informace o tom, kde by mohl být pohřešovaný 39letý Mostečan Roman Švec. 

Svatá Anna bude hezčí. Opravuje ji restaurátor

Most - Památka stála nejprve ve starém Mostě, pak v Českých Zlatníkách.

Víte si rady s dýní? Pošlete nám svůj nejlepší recept!

Dýně, druh tykve, má v kuchyni široké využití. Byť nejznámější je asi polévka, lze ji připravovat na mnoho způsobů, vařit, péct nebo zavařovat. Pochlubte se, jak si tuto zeleninu vychutnáváte vy!

Nádraží na Moldavě možná ožije

Krušné hory – Na velikém objektu nádraží se podepisuje zub času. Mohlo by se tam vrátit alespoň občerstvení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení