Františkánský klášter na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO? Kadaňští pracovali dva roky na podkladech a argumentaci, proč do něj gotická památka patří. Nyní čekají, zda bude připsána na národní indikativní seznam.
Už to by Kadaň považovala za úspěch, ačkoli se jedná jen o předstupeň zápisu, k němuž nakonec ani nemusí dojít. „Byl by to pro nás punc kvality. V televizi teď například běží seriál o památkách, které jsou na indikativním seznamu,“ vysvětlil kadaňský starosta Jiří Kulhánek s vědomím, že už jen zařazení do tohoto národního soupisu představuje potvrzení dobrého jména památky a zvýšený zájem o město.
Seznam UNESCO zahrnuje světové unikáty, které se jinde nevyskytují. Podle vedení města a především historika Petra Hlaváčka, docenta z Univerzity Karlovy, který návrh zpracoval, má klášter hned několik „nej“, díky nimž může uspět. „Klášter je unikátní architektonicky, ale také jako ohnisko uměleckého a technologického transferu. Uvnitř jsou sklípkové klenby, označované též jako diamantové, které jsou výrazným fenoménem 15. a 16. století. A právě z Kadaně se tato technologická znalost šířila dál,“ přiblížil historik Petr Hlaváček.
Návrh staví také na umělecko-kulturním odkazu, tedy uměleckých dílech jako jsou kamenné náhrobky sochaře a kameníka Ulricha Creutze nebo malby z okruhu malíře Lucase Cranacha staršího. Upozorňuje ale i na hodnoty přesahujících hmotu. „Jde o unikátní poutní místo, v Evropě byla jen tři taková. Navíc byl klášter intelektuálním centrem celoevropského významu. Setkávaly se tam výrazné osobnosti diplomacie a panovníci. Klášter navštívili například Ferdinand I. Habsburský, kardinál Albrecht Braniborský nebo Sophia Brahe, dcera slavného dánského astronoma“ vyzdvihl historik.
Kadaň je připravena na tři varianty možného vývoje. „První je nejjednodušší a nejkratší – že uspějeme, i když i to nejkratší posuzování, než nás přijmou na indikativní seznam, může trvat půl roku. Druhá je, že budeme muset něco doplnit, což je pravděpodobné. Třetí je, že budeme odmítnuti, jelikož podobných klášterů může být na seznamu víc,“ nastínil starosta. „Už na začátku jsme rozebírali naše možnosti a řekli si, ,nebudeme smutní, když to nevyjde´. Na druhou stranu, proč bychom to nezkusili. To by nás třeba mohlo mrzet,“ vysvětlil.
V případě neúspěchu by se Kadaň snažila alespoň o zápis do evropského seznamu kulturních památek Europeana Heritage Label, který sice není tak prestižní jako UNESCO, přesto je významný a klášter v něm má podle názoru historika vysokou šanci uspět.
Františkánský klášter s kostelem Čtrnácti svatých Pomocníků vlastní Biskupství litoměřické, které jej pronajalo městu Kadani na padesát let. Léta se v klášteře pracuje na obnově unikátních nástěnných maleb. Těmi je vyzdoben především také kostel, kde restaurátoři brzy navážou na záchranné práce v daleko vyšší míře než dosud – mimo jiné díky evropským dotacím.