Na expedici egyptologů do Súdánu vyrazí i známý ústecký „fotograf celebrit" Petr Berounský. V rozhovoru líčí své přípravy na cestu, očkování a vypráví o svém vztahu k historii.

Jak se vám poštěstilo připojit se k výpravě českých egyptologů?
Pro Český egyptologický ústav pracuji už několik let. Nabídku jsem dostal od ředitele, pana profesora Miroslava Bárty, kterého jsem portrétoval a pracoval s ním na rekonstrukci jedné hlavy z vykopávek a podobně.

Kdy vlastně odlétáte a kam?
Část výpravy je v Súdánu už od Valentýna, v místě, které se jmenuje Usli. Nachází se asi šest hodin jízdy pouští za městem Chartúm. Odlétám se zbytkem výpravy už v sobotu 7. března.

Co všechno jste musel před odletem absolvovat?
O administrativu se postaral zadavatel, tedy egyptologický ústav, já se o nic nestaral. Jen jsem se vyfotil a poslal pas. Ovšem, musel jsem absolvovat očkování a to není příliš příjemné.

Které nemoci tam hrozí?
Mám za sebou očkování proti žloutence typu A a B, břišnímu tyfu, žluté zimnici a malárii.

No, vypadáte nějak nezdravě, to asi nebude z přílišných oslav vašeho odletu?
Přesně tak. Těším se až zalehnu, opravdu jsem krátce po očkování a dva dny minimálně bych měl být v klidu.

Co tam chcete vidět nejvíce?
Sice to bude pracovní cesta, ale zajímá mě absolutně všechno. Nikdy jsem na poušti nebyl, ač jsem se podíval do Egypta. Ale tady už je opravdu necivilizovaný svět. Těším se úplně na všechno.

Určitě nafotíte i něco jiného než nálezy, bude výstava či knížka?
To ještě nevím. Autorská práva budeme řešit na místě, ale zadavatel má autorská práva na všechno, co si objedná. Navíc si nemyslím, že bude čas na výlety. Na místě jsou průzkumy v plném proudu. Už mají i připravené a plachtami zakryté nálezy, které bude potřeba zdokumentovat. Jen co přijedeme, začneme hned pracovat.

Nemáte strach z islamistů?
Vůbec si to nepřipouštím. Zprávy z místa nálezů říkají, že tam panuje naprostý klid.

Nemáte strach, že vás sežere nějaký lev, hroch, či krokodýl?
(smích) Neumím si v poušti představit hrochy, to fakt ne. Maximálně tak po cestě na místo, nebo někde podél Nilu.

Na čem jste se podílel s egyptology v minulosti?
Podílel jsem se třeba na rekonstrukci hlavy a tváře manželky vysokého egyptského církevního hodnostáře. Na lebku paní z kriminalistického ústavu nanášela hmotu jako svalovinu, pokožku, oči a podobně. Fantastické bylo, jak se z hlubin minulosti vynořila tvář dávno mrtvé dámy.

S archeology pracujete víc než 10 let, zažil jste s nimi něco opravdu neskutečného?
Měl jsem tu čest během tří dnů zdokumentovat bronzový poklad, který byl v jeden okamžik kompletně celý na jednom místě. Byl to opravdu neskutečný zážitek. Na jednu stranu zápřah, dělalo se to na jeden z prvních digitálních fotoaparátů, tehdy ještě s nízkokapacitní paměťovou kartou. Museli jsme ty snímky hned přenášet do počítače. Dostal jsem do rukou 4 tisíce let staré věci. Když to člověk vidí na vlastní oči, cítí sílu historie. To samé jsem pociťoval v brněnském muzeu, když jsem mohl vidět a fotit originál věstonické Venuše.