Drama uzavřelo dějiny Hrubého Rohozce?

Opuštěný zámek nebyl střežen, a tak se do jeho komnat snadno dostal jistý Karel Chlouba, člověk, který si myslel, že se jednak v zámku ukryje, a jednak, že objeví poklady a pomůže si lehce k majetku.

Nově zřízená Národní garda se o jeho pobytu na zámku dověděla a místnosti, kde se ukrýval, obklíčila. Zloděj se zamkl v knihovně a snažil se policisty zneškodnit střelbou přes zamčené dveře. Záhy však zjistil, že z pasti, kam se sám dostal, neunikne. Po krátké přestřelce se z knihovny rozlehla rána a příslušníci, kteří násilím otevřeli dveře, zjistili, že u pracovního stolu Karla Bedřicha Des Fours-Walderode leží s prostřelenou hlavou. Krev nikdo neuklidil, a tak tam zůstala skvrna dodnes, i když ukryta pod kobercem.

Sebevrahovo drama tak ukončilo historii slavného zámku Hrubý Rohozec. Perla Českého ráje byla později zpřístupněna, aby se stále těšila pozornosti veřejnosti svou architekturou i vnitřní krásou zařízení.

Šlechtická rodina Des Fours

Šlechtická rodina Des Fours se do Čech nastěhovala ve dvacátých letech sedmnáctého století, kdy Mikuláš Des Fours z Brabantska byl Valdštejnovým plukovníkem a statky včetně Hrubého Rohozce dostal jako léno od vojevůdce. Po události v Chebu císař je Des Foursům věnoval, když Mikuláš odpřisáhl věrnost Rudolfu II. Jejich majetek zahrnoval nejen Hrubý Rohozec, ale také Maloskalsko, Smržovku a Josefův Důl.

Rozvoj skláren

Dnešní zámek udržuje stát a je přístupný veřejnosti se zařízením, které se zde zachovalo z devadesáti procent tak, jaké bylo přibližně ve třicátých letech minulého století. Návštěvník tady nenajde žádné atrakce, ani nic, co by bylo extravagantní. Ale seznámí se se životem české šlechty, jejíž kořeny spadají do sedmnáctého století a pocházela z Francie. Des Foursové byli podnikatelé a svůj majetek zvelebovali třeba zakládáním skláren, což bylo velice atraktivní záležitostí zvláště v sedmnáctém století, kdy sklárny, jak píše Bohuslav Balbín ve spise Miscelania, „vznikaly jak houby po dešti".

Podnikání Des Foursů mělo na severu dobré podmínky dřeva i vody v hlubokých lesích severu českého království měli zdarma spoustu. Podobně podporovali i růst textilních dílen.

Blechy na zámku

Hrubý Rohozec, kde sídlili, několikrát přestavovali stejně jako jejich předchůdci, a tak z původní gotické pevnosti dokázali za tři století vybudovat krásné romantické sídlo v podobě klasicismu a empíru. Vnitřní úpravy jsou pod vlivem romantismu. Hrad původně postavil rod Markvarticů, zastoupený v druhé polovině třináctého století synovcem svaté Zdislavy, zřejmě Jaroslavem z Ralska.

Průvodci vypravují turistům spíše než historii zámku události ze života posledních majitelů a jejich osudy. Na Turnovsku stále ještě žijí lidé, kteří se s Des Foursovými znali a dokonce, jak říká průvodkyně Lucie Vučkovič, s nimi prožívali své dětství. Pan Pavelka z Turnova si hrával s chlapci Maxmiliánem a Luisem, nevlastními bratry Karla Des Fours. Oba prý byli velice divocí a lumpačili, jak měli trochu volnosti. Jejich původním vychovatelem byl mladý muž z Turnova, který je seznámil s pornografickými časopisy, za což byl vyhozen a hochy vychovávala pak anglická dáma.

Hochům se moc nelíbila a dávali to značně najevo. Jednou jí strčili do postele chcíplou páchnoucí veverku. Jejich zásluhou se prý na zámku rozšířily i blechy. Oba mládenci zahynuli v době II. světové války. Jeden na frontě a druhý měl těžkou cukrovku.

Spor o majetek

Z rodiny Mikuláše Des Fourse zůstal jediný syn z prvého manželství Karel Bedřich. Oba jeho mladší nevlastní bratři Maxmilián a Luis pocházeli z druhého manželství. Většinu života trávil ve Vídni, kde studoval dvanáct let práva, čtyřikrát se pokusil o sebevraždu a nakonec byl i dvakrát ženatý.

Naposledy se ženil, když mu bylo osmdesát šest let se ženou o čtyřicet let mladší. Zemřel v roce 2000, to mu bylo 96 let.

Po válce na zámku už nikdo z Des Foursů nebydlel, a tak Karel Chlouba, který se tam ubytoval, byl vlastně posledním obyvatelem. Od té doby celý objekt je ve správě státu. Rod Walderodů, zastoupený Johannou Kammerlanderovou, o majetek v restituci přišel v roce 2008. Soudní pře však po odvolání pokračuje a může trvat ještě řadu let.

Zpracoval Antonín Král

JAK SE SOUTĚŽE ZÚČASTNIT?

Napište nám:

- kam se vydat

- čím je toto místo zajímavé/ proč stojí za návštěvu

- jakým způsobem (autem, vlakem, na kole) se dostat na výchozí bod výletu

- vaše postřehy, dojmy i rozšiřující informace

- Příspěvky o rozsahu 2030 řádek s alespoň 3 fotografiemi o velikosti 1 MB posílejte na e-mail: vyletysevernicechy@denik.cz

- Nezapomeňte uvést své jméno a také adresu a telefon!

- Každý zveřejněný příspěvek bude umístěn i na webech Deníku. Každého autora otištěného příspěvku oceníme originálním dárkovým balíčkem.