Kromě krčních mandlí, které jsou pokryty lymfatickou tkání a mají za úkol chránit organismus proti proniknutí infekce z potravy nebo vzduchu, postihuje také nejbližší okolí, kterým je kořen jazyka a přilehlá část hltanu.
Je to velice běžné onemocnění, neboť je přenosné kapénkovou infekcí šířící se vzduchem. Inkubační doba (tzn. čas od nakažení po vypuknutí prvních příznaků) se pohybuje mezi jedním až třemi dny. Angína je v současnosti poměrně snadno léčitelná, avšak pokud není léčba zahájena, může mít velice závažné následky, které se mohou projevit dokonce až po několika letech. V minulosti, než byla známa antibiotika, nebylo toto onemocnění sice tak časté jako dnes, ale komplikace byly o to závažnější.
Rizikové faktory
Tato nemoc velice často napadá osoby s oslabeným imunitním systémem, především děti školního věku, které bývají infikovány mnohdy svými spolužáky, rodiči nebo jinými osobami v jejich okolí.
Zda u nás onemocnění propukne nebo ne, závisí na naší obranyschopnosti a na agresivitě a množství přítomné bakterie (viru aj.). Streptokoky jsou mnohdy v organismu přítomny, aniž by mu škodily, avšak jen do té doby, než dojde k jeho vyčerpání. Nejvyšší riziko vzniku bývá v chladných měsících, nejčastěji na podzim, a v období náhlých klimatických změn.
Na vině může být i psychický a fyzický stres.
Příznaky a projevy
Propuknutí prvních příznaků je často spojené s nepříjemným škrábáním v krku, potížemi s polykáním a ucpaným nosem. Mezi hlavní příznaky angíny patří stále se zvětšující bolest v krku, která je přítomna především při polykání, ale i zívání a může vystřelovat do uší.
Součástí může být i horečka nad 38 °C, či zvýšená teplota a zimnice. Ale tento příznak se vůbec objevit nemusí. Typické je zarudnutí patra a zduření mandlí, na nichž se objevují malé bílé tečky (hnisavé čepy).
Poté nastává také zvětšení (zduření) mízních uzlin v nejbližším okolí (pod dolní čelistí a před ušima). U malých dětí se mohou objevit i těžkosti s dýcháním, bolesti břicha a zvracení.
Při pohledu do krku nemocného si můžeme všimnout žlutobílého či šedobílého povlaku na mandlích.
Léčba angíny
Pokud máte některé z těchto příznaků, je bezesporu nutné navštívit lékaře. Přechozená angína může totiž způsobit mnoho komplikací.
Praktický doktor provede výtěr z krku, podívá se na zarudnutí mandlí a okolí a prohmatá mízní uzliny. Častý je také odběr krve, z nějž se dá pomocí sedimentace určit, v jakém rozsahu je organismus napadený zánětem. Při podezření na streptokokovou infekci jsou okamžitě nasazena antibiotika. V případě nejasností se čeká na výsledky výtěru. Ty odhalí přesně, o jakou nákazu se jedná a lékař pak zvolí vhodná farmaka. Nejčastěji bývá u nemocných aplikováno nejstarší antibiotikum penicilin. Má velmi rychlý účinek a současně s ním se podávají léky proti horečce (antipyretika) a proti bolesti (analgetika). Rychlá úleva a odeznění příznaků ale mnohdy vede řadu lidí k tomu, že s užíváním antibiotik skončí. Důležité je však dodržet přesnou dobu dávkování a neukončovat léčbu dříve než za sedm dní. Pobyt v posteli s dostatkem tekutin a kašovitou stravou je nutností!
Na konci léčby si vás pozve lékař na kontrolu a vyšetří krevní obraz. Pokud není zvýšená sedimentace ani počet bílých krvinek, měla by být nemoc zdárně vyléčena.
Odpočinek je nutný
Rekonvalescenti by se měli vyhnout aktivnímu i pasivnímu kouření, které dráždí krční sliznici, a po nějakou dobu omezit sport a namáhavé činnosti.
V případě, že se jedná o chronickou angínu, která se několikrát ročně opakuje, řeší se většinou chirurgicky. Jedná se o odstranění krčních mandlí (tonzilektomii), které by mělo zbavit nemocného obtíží většinou již trvale.
Možné komplikace
Nejčastější komplikací je rozšíření zánětu do okolí krčních mandlí, při němž se může objevit ve tkáni hltanu váček naplněný hnisem (hnisavý absces). Obvykle je provázen jednostrannou, silnou bolestí, která rychle narůstá a výrazně omezuje polykání, a otokem. Nemocný naklání hlavu na postiženou stranu a je mu špatně rozumět. Kvůli snížené pohyblivosti dolní čelisti je pro něj obtížná srozumitelná artikulace, která se projevuje tzv. huhňáním. Toto nebezpečné ložisko musí být po odhalení chirurgicky odstraněno.
Jednou z nejzávažnějších komplikací je revmatická horečka (febris rheumatica). Jedná se o celkové zánětlivé onemocnění postihující pojivovou tkáň různých orgánů. Nejčastěji poškozuje velké a střední klouby, srdce, cévy a nervový systém, přičemž nejzávažnější je postižení srdce, které způsobuje chlopenní vady a následný šelest.
Toto autoimunitní onemocnění je v přímé souvislosti s prodělanou infekcí, u přecitlivělých jedinců vznikají autoprotilátky proti vlastním tkáním. Objevuje se tři až čtyři týdny po prodělané angíně a mezi její symptomy patří horečka (až 40 °C), bolesti a otoky kloubů, výjimečně až oběhové selhání.
Ustupuje většinou do dvou týdnů, ale má sklon k častým opakováním. Léčba zahrnuje klid na lůžku, užívání nesteroidních antirevmatik, analgetik (proti bolesti) a antipyretik (proti horečce).
Užitečné informace
- Účinná v boji s bolestí při angíně jsou také různá kloktadla a Priessnitzův obklad, který se skládá ze studeného mokrého obkladu překrytého igelitem a suchým ručníkem. Ten si omotáte kolem krku a necháte působit asi 30 minut.
- Po dobrání antibiotik je vhodné přejít na přípravky, které obnovují střevní mikroflóru. Antibiotika ji totiž většinou výrazně poškodí, a tak je nutné nastolit znovu symbiózu mezi bakteriemi a vnitřním prostředím. Doporučuje se jíst jogurty, užívat Acidophilus a požívat zdravou výživu bez rafinovaného cukru.
- Účinné očkování proti angíně dosud neexistuje, a tak je jedinou účinnou prevencí zvyšování vlastní imunity. Měli bychom tedy dbát na dostatek odpočinku, dodržování pitného režimu a na kvalitní stravu s optimálním množstvím vitaminů a minerálů.
Zdroj: http://nemoci.vitalion.cz