I když je měsíc po žních, zemědělci stále s prodejem vyčkávají. To vše ovlivní jejich finanční hospodaření. Nakonec se může současná situace projevit i v konečných vyšších cenách potravin v obchodech, přestože řetězce tlačí naopak na jejich snižování.

Podle Ludmily Holadové z mostecké agrární komory bojovali zemědělci takřka o hodiny ve dnech, kdy nepršelo. Kombajnéři pracovali do půlnoci až do dvou hodin do rána, aby stačili všechnu úrodu sklidit. „Rok 2009 byl pro zemědělce ve žních velmi nepříznivý. Silné a přívalové deště narušovaly sklizeň, kombajny se do mokrých polí bořily,“ sdělila Ludmila Holadová.

I když žně byly ukončeny na konci srpna, zemědělci zatím své produkty neprodávají. „Pochopitelně s ohledem na nízké nabízené ceny je obchod s obilím minimální. Zemědělci s prodejem vyčkávají, plně využívají vlastní skladovací kapacity nebo uskladňují ve skladech výkupních organizací, ale neprodávají. Čekají na rozběh obchodování, který však není zatím příliš reálný, protože ceny se dále snižují,“ vysvětlila situaci Ludmila Holadová.

Další prohloubení nepříznivého hospodářského výsledku zemědělcům způsobují vzrůstající náklady. „Jde například o hnojiva, chemikálie, osiva a pohonné hmoty. Máme avíza, že někteří zemědělci budou v letošním a příštím roce končit, protože takovéto dopady do hospodaření nemohou déle vydržet,“ dodala Holadová.

Ceny ozimého ječmene klesly na 1.800,– Kč/t a v některých případech o něj není vůbec zájem, u krmné pšenice se ceny pohybují v rozpětí 2.100–2.300,– Kč/t.

Že jsou nyní pro zemědělce skladovací prostory potřebné, se snažila v Lišnici dokázat i rodina Silberových, která chce na svém poli postavit sila na obilí. Zastupitelé Lišnice však měli výhrady. Rozhodlo až referendum. Lišnická veřejnost se sily souhlasila. Silberovi vlastní 600 hektarů pozemků a chtějí v Lišnici investovat s pomocí EU miliony korun do udržení tradičního zemědělství. „Jde nám o všechno. Jde nám o naši existenci,“ řekla Deníku před časem pěstitelka obilí Eliška Silberová.

I přes to není zemědělství na ústupu, jen současné, především cenové podmínky, brání jeho rozšiřování. Na Mostecku ale prakticky skončilo ovocnářství, které bylo v minulosti velmi úspěšné.

Zemědělci nyní pěstují především obiloviny, které zabírají 6 373 hektarů, a řepku na 1 385 hektarech. Z obilovin se pěstují především potravinářská pšenice, ječmen jarní – sladovnický. Speciálními plodinami jsou mák na výměře 120 hektarů. Cukrovku, která se tady v minulosti pěstovala ve větším rozsahu, pěstuje již jen jediný zemědělec ze Saběnic na výměře 50 hektarů. Vinice má známý mostecký vinař Ivan Váňa na výměře 80 hektarů. „ Letošní úrody bude méně, kvůli krupobití, potvrdil,“ Váňa.