Nenápadná továrna z Litvínova sklízí ve světě úspěchy

To je jeden z mnoha příkladů, co dokáže malá továrnička na okraji města. Z nenápadného a mezi lidmi málo známého podniku se přes noc stala průmyslová hvězda. Simona je českým Exportérem roku 2011. Je takovou místní „Škodovkou“. Pro Mostecko je to nevídaný úspěch.

Hala s nejmodernějšími hi-tech stroji stojí u zahrádek. Uvnitř připomíná spíše závod na vesmírné rakety než výrobnu trubek, desek a tvarovek z polyetylenu a polypropylenu. Plastové výrobky hlavně pro průmyslové a stavební využití kupují nároční zákazníci v Evropě, Rusku a Blízkém východě. Najdete je i na Novém Zélandu či v Saudské Arábii. Z litvínovské linky dokáže vylézt i obří dvacetimetrová roura o průměru jeden metr.

„Do ciziny vyvážíme devadesát pět procent naší produkce. Patříme ve svém oboru k evropské špičce. Některé věci dokážeme vyrobit jen my v Litvínově,“ říká jednatel společnosti Jan Rothe.

Firma zaměstnává v třísměnném provozu 70 lidí. Nezapřou patriotismus. Před vstupem do haly si vystavili výrobky, které považují za unikáty a popsali je hláškou „Vyrobeno v Litvínově“ a svými podpisy.

Simona získala v prestižní soutěži Exportér roku 1. místo za největší nárůst vývozu. „Firmy sídlící na Mostecku sklidily v minulosti řadu různých regionálních ocenění, ale celostátní úspěch je ojedinělý,“ tvrdí Rudolf Jung, předseda Okresní hospodářské komory v Mostě. Podle něj je důležité, že Simona je výrobním podnikem s vysokou přidanou hodnotou, ne montovnou polotovarů.

V hi-tech výrobnách je naděje Mostecka, myslí si Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína. Projekt firmy Simona podle něj dokazuje, že Mostecko není odsouzené žít jen z tradičního těžkého průmyslu, v němž ubývá pracovních míst. „Cesta je v nových technologiích, kde se uplatní lidé s technickým vzděláním. Ti by pak nemuseli odcházet z regionu,“ míní Buřt.

Továrnička Simona nevznikla na zelené louce, ale rekonstrukcí a sanací opuštěného komplexu opravárenského závodu Vodních staveb. Sériovou výrobu zahájila v lednu 2010. Je součástí německého koncernu SIMONA AG, který má pobočky i v USA a Číně. Její výrobky nacházejí uplatnění i v avantgardní architektuře. Podnik, který nejprve zpracovával kůže, založil Carl Simon Söhne v roce 1857.