Ministerstvo životního prostředí oslovilo 16 subjektů, které byly relevantní k vyjádření, zda hlubinná metoda těžby uhlí má vliv na životní prostředí. "Drtivá většina z nich se vyjádřila v tom smyslu, že nebylo ani potřeba dělat (studii vlivů na životní prostředí) EIA," uvedl Vitík. Úřad následně pro hlubinnou těžbu stanovil 22 podmínek, mezi které patří respektování územních limitů těžby, pravidelné odprášení nebo ochrana podzemních vod.

Vitík upozornil, že MŽP nemůže těžbu ani povolit, ani zakázat, pouze stanovuje její podmínky vzhledem k životnímu prostředí. "Ochrana životního prostředí včetně zdraví a života obyvatel je zajištěna," řekl mluvčí ČT. Proti postupu ministerstva podle televize protestuje ekologické hnutí Greenpeace.
V sousedním Horním Jiřetíně se obávají, jestli kvůli hlubinné těžbě v bočních svazích povrchového dolu nebudou nad dolem hrozit další sesuvy svahů. Radnice ještě zváží, zda se v rámci správního řízení neobrátí na báňský úřad.

Těžaři se hlubinnou těžbou chtějí dostat k zásobám uhlí, na které nedosáhnou velkorypadla z povrchového dolu, který se nemůže zvětšovat kvůli územním limitům těžby. Do dolu ČSA mají podle televize přejít horníci z hlubinného dolu Centrum, kteří by zhruba za dva roky kvůli útlumu těžby přišli o práci.

Důl ČSA mezi Mostem a Litvínovem se přibližuje územním limitům těžby. Loni na podzim na ně narazilo první rypadlo. Severní energetická už dříve uvedla, že chodby hlubinné těžby by vedly vodorovně ze dna povrchového dolu směrem na Horní Jiřetín. Ročně by vytěžila asi 400.000 tun uhlí. To je zhruba šestina toho, co nyní těží povrchově.

Severní energetická je od srpna jméno původní akciové společnosti Litvínovská uhelná. Přejmenováním dokončila proces oddělení od skupiny Czech Coal.