Aleš Graf: Využil jsem jedinečnou příležitost

Podnikat začal v roce 1990, následně založil první firmu ze skupiny Centropol. Dnes je Centropol Energy, a. s., jíž je Ing. Aleš Graf, MBA jediným majitelem, ředitelem a předsedou představenstva, 69. nejúspěšnější firmou v ČR podle prestižního žebříčku Czech Top 100, patří mezi největší alternativní dodavatele energií v republice. Jak se mu to podařilo?

„Začal jsem podnikat ve svých 18 letech. Tehdy ještě nebyly úřady, které dnes povolují podnikání, ale národní výbory a ty vydávaly oprávnění k samostatné činnosti. Když se objevila první možnost vydělávat peníze, využil jsem toho. Ačkoli jsem byl velmi mladý, měl jsem nápady. V okamžiku, kdy jsem odmaturoval, měl jsem naprosto jasno v tom, že budu pracovat a živit se sám a že nechci být závislý na někom jiném.

V roce 1996 jsem založil Centropol Holding a následně v roce 2002 Centropol Energy. Důležité byly pro mě signály, které se začaly objevovat někdy kolem roku 2000. Česká vláda začala prezentovat myšlenku, že trh s energiemi pospěje k liberalizaci. V té době se začal v Evropské unii uvolňovat trh s energiemi a my jsme se v České republice na té vlně svezli. Každá zpráva, která se objevila v rozhlase nebo televizi, mě nutila k tomu, abych se o problematiku začal zajímat mnohem hlouběji. V té době jsem pochopil, že jde o jednu z možností, kdy člověk může začít s byznysem, který je na začátku!

V tom, jaký ostatní dělají masově, v zásadě mnoho nedokážete. Úspěšný člověk se pozná od neúspěšného tak, že ten první je schopen najít mezeru na trhu, využít příležitosti, zhmotnit ji a dotáhnout do úspěšného konce. A ta příležitost byla jedinečná, tady se otevíral celý velký sektor, energetika. Čím víc jsem poznával detaily, tím víc mi bylo jasné, že v tomto sektoru chci v budoucnosti podnikat. Koneckonců, v roce 2002 se poprvé energetický trh otevřel privátním dodavatelům a Centropol byl jeden z prvních, který tehdy přes svou dceřinou společnost na něm začal operovat. Jako originálně soukromá firma."

Narodil jste se a studoval v Ústí nad Labem. Sídlo firmy je také v tomto městě. Jaký k městu máte vztah? Nebylo by taktičtější obchodovat z Prahy?

Z toho, že jsem se v Ústí narodil, plyne můj vztah k městu, regionu. Člověk si tu vytvořil a vytváří vztah k lidem. Řekl bych, že místo je vlastně druhotné, na prvním místě jsou ti lidé. Tohle místo mám rád a cítím se tady dobře. A co se týče samotného byznysu? V dnešním globálním světě je jedno, kde má firma sídlo. Pražská adresa možná vypadá dobře, protože hodně velkých společností má sídlo v našem hlavním městě. Ale zrovna tak můžu říct, že těmto firmám by víc slušelo, kdyby měly sídlo v Londýně (usmívá se). Samotná adresa pro zákazníky až tak důležitá není.

Musel jste čelit některým bariérám, které v uplynulých letech kladli podnikání politici?

To, co řeknu, jsem ještě nikde nezmínil. Musím pochválit politiky, kteří historicky stáli u zrodu legislativy umožňující liberalizaci trhu s elektřinou. V tomto ohledu odvedli neuvěřitelně dobrou práci. Legislativa v energetickém byznysu je nastavena jako jeden z nejlépe fungujících liberalizovaných trhů v rámci okolních států. Nicméně, s každým dalším rokem vidíme v legislativě zásahy politiků a ta začíná být trochu znásilňována. Politici nám začínají házet klacky pod nohy a podnikání komplikovat. Je to hodně nepříjemné. Kolikrát naši politici, když o něčem rozhodují, nečiní v zájmu občanů, voličů, ale s ohledem na zájmy jednotlivců. Řekl bych, že právě to je největší bariéra, to, co mi u nás vadí nejvíc.

Zásah České národní banky do kurzu koruny vůči euru, jeho zdražení, za bariéru nepovažujete?

Jde o netržní, ne úplně žádoucí zásah do ekonomiky, který má velký vliv na podnikatelský sektor. Česko je malou otevřenou ekonomikou závislou na vývozu. Když se podíváme, jaká je v současné době struktura firem a struktura exportu, zjistíme, že na území České republiky operují velké nadnárodní firmy, které jsou velkými exportéry. Ze statistik vyplývá, že většina našeho velkého průmyslu dávno účtuje v eurech v korunách se maximálně vyplácejí mzdy a platí lokálním dodavatelům. Vliv intervence České národní banky na něj je minimální, její účinky na velké exportéry nezaznamenáváme. Typicky českých korunových výrobců, kteří nepotřebují téměř nic dovážet ze zahraničí, je velmi málo. Nejvíc silné devalvování koruny pociťují občané, kterým ČNB ze dne na den znehodnotila úspory.

Jak vypadá zákaznické portfolio společnosti? Co děláte pro udržení stávajících a získávání nových odběratelů, jestliže přerozdělení trhu je po roce 2006, kdy vstoupil v platnost Energetický zákon z roku 2000, prakticky hotové a žádné velké přesuny zákazníků asi nelze očekávat?

Centropol má dnes 350 tisíc zákazníků, což jsou jak odběratelé elektřiny, tak plynu. Našeho typického zákazníka si můžeme představit jako průměrného občana České republiky s průměrnou mzdou. Je to člověk citlivý na změny cen, proto využil možnosti změny dodavatele. Protože k nám historicky odcházeli zákazníci od velkých dominantních dodavatelů elektřiny a plynu. Jejich motivací bylo to, že Centropol jim nabídl alternativu v podobě nižší ceny a zákaznických služeb. Výrazněji se teď zaměřujeme i na malé a střední podnikatele. I tento segment objevuje, že úspory na energiích můžou být velmi významné.

Kam se bude v dalších letech ubírat trh s energiemi v České republice?

To je zajímavá otázka. Když si představíme trh energií, jde o jakýsi trh změn, jak já říkám, kdy zákazníci přecházejí od jednoho dodavatele k jinému. Podle mého názoru je tento trh změn nasycen. Proto vidíme podle statistik, že velká vlna přechodů zákazníků od jednoho dodavatele ke druhému odezněla a dnes jsou zákazníci víceméně rezistentní. Dodavatelů je totiž hodně, nabídek je neuvěřitelné množství a zákazníci se v nich začínají ztrácet, přestávají tomu rozumět a hlavně se na ně valí informace ze všech stran. Trh změn je nasycen a tady žádné velké změny nenastanou. Cena elektřiny dlouhodobě klesá, což je odrazem několika vlivů. Proběhla tu celosvětová ekonomická krize, kdy klesala spotřeba energií, takže se snižovala i cena. Druhým velkým vlivem je situace v Evropské unii, kde se díky dotacím instalovaly velké kapacity solárních elektráren. Jejich provozovatelé pak na trh dodávají elektřinu, která má mnohem nižší cenu než ta vyrobená ze zdrojů v tržních podmínkách.

Dnes jsme v situaci, kdy cena je už hodně nízko a je otázka, jestli existuje prostor pro její další snižování, hlavně u elektrické energie. V celé Evropě vidíme mnoho odstavených plynových elektráren, které nejsou schopny vyrábět elektřinu za konkurenční cenu. Jejich náklady jsou mnohem výš, než je současná velkoobchodní cena. Většinu elektrické energie tak vyrábějí uhelné elektrárny, což asi nebylo záměrem Evropské unie, v jejíž politice byla podpora hlavně zelené elektřiny.

Existuje tedy podle vašeho názoru prostor pro další snižování ceny energií, nebo ne?

Myslím si, že ještě ano, ale nemůžeme očekávat takové propady jako v předchozích letech.

Jistě budete souhlasit s tvrzením, že moderní firma by měla klást důraz také na veřejně prospěšné aktivity. Které významné z poslední doby to jsou?

Zastávám názor, že úspěšní lidé a úspěšné firmy mají pomáhat těm, kdo pomoc potřebují. Centropol úspěšná firma je. Máme několik programů. Naším největším partnerem je v současné době Komunitní nadace Ústí nad Labem. Vznikla jako jedna z prvních v republice, lidé v ní svou práci dělají velmi dobře. Rozhodli jsme, že naše prostředky budeme transferovat přes organizaci, která to umí dělat profesionálně, i když by samozřejmě nebyl problém založit vlastní nadační fond a peníze k tomu určené si spravovat sami. Ale zvolili jsme jinou cestu. Během roku pak máme spoustu dalších miniprojektů. Například jsme v poslední době vybavili televizory celé dětské oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, Nemocnici následné péče v Ryjicích jsme předali přístroj na výrobu kyslíku, využívaný při respiračních potížích, cystické fibróze a dalších závažných onemocněních. A nyní naposledy jsme přispěli organizaci UNICEF v rámci jejího projektu. Dostali jsme za to hezkou panenku, která symbolizuje záchranu jednoho dětského života.

Jaký hospodářský výsledek očekáváte v letošním roce? Půjde ve srovnání s předchozími lety o progres, nebo podobný výsledek jako v roce 2013?

To je trochu věštění z křišťálové koule. Jsme energetická firma, která je závislá paradoxně na počasí (směje se). Pokud zažijeme teplou sezonu, tržby jsou pochopitelně menší a hospodářský výsledek v tomto ohledu je také nižší. Ještě tedy nevíme, jak dopadne rok v té poslední fázi, která je pro každou energetickou firmu nejdůležitější. Uvidíme, jaká bude zima…

Ale vážněji. Jsme firma, která očekává tržby přes osm miliard korun a o hospodářském výsledku, zisku, bych v tuto chvíli jen spekuloval. Loni jsme měli zisk před zdaněním 300 milionů korun. Doufám, že navážeme na loňský rok a náš hospodářský výsledek udržíme.