Zapomínáte? Začněte trénovat svůj mozek

Máme pro vás zdrcující zprávu: mozek je na vrcholu své výkonnosti mezi 16. až 23. rokem vašeho života. Pak stárne.

Další nepříjemností je, že patrně všichni se dožijeme svého alzheimera. Chcete se bránit? Pak čtěte dál.

Mozek se chová jako sval

Už v sedmadvaceti se zpomaluje myšlení, v sedmatřiceti se vytrácí paměť. Zlomem je čtyřicítka, to už to s námi jde opravdu z kopce.

Vedle mnohých dalších to tvrdí vědci z Virginské univerzity, kteří nedávno ukončili zkoumání paměti, pohotovosti a dalších schopností několika tisíc mužů a žen ve věku osmnáct až šedesát let.

Výzkum probíhal sedm let. Co ovšem vedoucí projektu Timothy Salthouse neřekl, že mozek se chová jako sval. Když si zlomíte ruku a na šest neděl vám ji dají do sádry, nejspíš její svaly atrofují. Po rehabilitaci se však vrátí do původní podoby. Přesně tak se to má s mozkem. Stačí ho jen trénovat.

Je naprogramován na přežití

Mozek se programově brání svému zahlcení. No, jen si to představte: každou sekundu svými smysly vnímáte miliony vjemů.

Nejvýkonnější v tomto směru je zrak, dokáže zprostředkovat až 2,3 milionu informací. Mozek je maže, protože evolučně je nastaven na přežití. Uchovává jen ty informace, které vám ve chvíli ohrožení života pomohou přežít.

Proto je kapacita krátkodobé paměti omezená. Obecně se uvádí 7 plus minus 2 tj. od 5 do 9 položek.
Když vám tu v náhodném pořadí napíši 30 měst, zopakujete pouze devět. A to budete fakt dobří.

Metoda příjemného šoku

Jenže i mozek se dá ošálit. Na to jsou tu mnemotechniky: Bradatá brýlatá žába plavala jako labuť, která měla černou špinavou hlavu natřenou lesklým žluto-bílým emajlem. Co to je? Akrostikum šestnácti pražských mostů – Branický, Barrandovský, Železniční, Palackého, Jiráskův a tak dále. Akrostikum se tvoří z počátečních písmen pojmů, které si potřebujete zapamatovat.

Mnemotechniky vznikly v antice a používali je tehdy populární řečníci. Aby si své sedmihodinové proslovy pamatovali, potřebovali jakési záchytné body. Mnemotechnik existuje řada a s jejich pomocí se dá bez námahy naučit úplně všechno: telefonní čísla, PINy, čísla účtů, nekonečný seznam položek nákupu, úplné řady panovníků a prezidentů, chce to jen vědět jak na to.

Jak pracuje lidská paměť

Smyslové vjemy zachycuje senzorická neboli ultrakrátkodobá paměť. Už název napovídá, že je ve většině případů ihned „vypustí“.

Existuje také paměť epizodická, která uchovává osobní prožitky z našeho života a má tendenci vzpomínky zkrášlovat. Paměť procedurální nám zase umožňuje nikdy nezapomenout manuální dovednosti jako jízdu na kole, plavání, lyžování atd.

Ta, na které záleží, jak zpracuje fakta, je paměť krátkodobá. Buď je uchopí v takovém „balení“, že už je nikdy nepustí a navždy uloží do dlouhodobé sémantické paměti, nebo to dělá ledabyle, pak o ně definitivně přijdeme.

Pořiďte si svého trenéra

Zázračným tobogánem do dlouhodobé paměti jsou právě mnemotechniky. Umějí faktům dát natolik atraktivní obsah, že mozek nemůže odolat. Vzpomínáte, jak vám rodiče říkali: „Pamatuješ si jenom blbiny?“ A to je návod.

Je prokázané, že vše, co se vymyká rutině, mozek prostě lépe přijímá. Vůbec přitom netuší, že se jako sval trénuje. S trénováním paměti se v České republice začalo v roce 1994 a od té doby Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging vyškolila již desítky kvalifikovaných trenérů.

Ti se v příštím týdnu od 15. do 21. března již potřetí připojí k celosvětovým akcím Týdne uvědomění si mozku (BAW = Brain Awareness Week) a na 158 místech republiky předvedou zájemcům zdarma, jak na to.

Přehled akcí v severních Čechách najdete na této straně. Na většině těchto akcí se můžete do kurzů trénování paměti rovnou přihlásit.

I alzheimer se dá překonat

Když Alois Alzheimer objevil v roce 1906 stejnojmennou nemoc, domníval se, že je to choroba velmi vzácná. Jenže tehdy se lidé dožívali v průměru 45 let.

Dnes s touto diagnózou žije v České republice už asi 120 tisíc lidí. Jak se prodlužuje střední délka života, svého alzheimera se dožijeme patrně všichni.

Představa je to neradostná, protože toto degenerativní onemocnění mozku zapříčiňuje nejprve ztrátu paměti, pak změnu osobnosti na podezíravého egocentristu, psychické poruchy jako deprese, nakonec smrt.

Po příčinách vzniku choroby vědci stále pátrají. Jedním z mnoha vysvětlení je shluk betaamyloidu, jinak tělu neškodné bílkoviny, která se zřejmě kvůli genovým mutacím začne ukládat mezi mozkovými buňkami, jež pak odumírají.

Každopádně markery této choroby se dají vystopovat už v tělech 25letých. Léky umí chorobu zpomalit, ale nikoli vyléčit. Obrovskou naději v boji s tímto novodobým prokletím objevilo právě trénování paměti: je to cesta k budování rezervní mozkové kapacity.

Pěstujte pravou hemisféru

Praváci v euroamerické civilizaci mají dominantní levou hemisféru mozku. V ní je vše, co jsme se během života naučili. Zodpovídá za logické myšlení, vyjadřovací schopnosti, pamatuje si detaily a fakta.

Pravá naopak reprezentuje vrozené vlohy, ovládá prostorovou orientaci, kreativitu, asociace atd., ale nám tak trochu zakrňuje.

Při trénování paměti právě v České republice se prokázalo, že přitom umí převzít funkce levé hemisféry, když je na to připravovaná. Osobně jsem poznala ženu, která s prokázaným alzheimerem odříkala 100 číslic nekonečného Ludolfova čísla a 44 amerických prezidentů.

Mnemotechniky, o kterých tu byla opakovaně řeč, se totiž nedají použít bez zapojení pravé hemisféry. Ta pak vytváří nové paměťové spoje, a dokáže tak převzít činnosti poškozených částí mozku.