VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ústecký Dům kultury má výročí. Je mu 50 let

Ústí nad Labem - Celé půlstoletí již stojí Dům kultury v Ústí. U zrodu DK stál PhDr. Ladislav Deyl, slávu kultury tu díky DK šířili mnozí. Zmíníme jich pár, také Milana Moravce, ač si za svůj um zaslouží ocenění také mnozí další. Díky nim kulturák pobavil, pomáhal i učil tisíce lidí…

30.5.2014
SDÍLEJ:

Celé půlstoletí již stojí Dům kultury v Ústí.Foto: archiv Jana Pokorného

Dnes je to přesně 50 let, kdy byl otevřen ústecký Dům kultury pracujících. Tak se jmenoval DK Ústí na svém startu. Později mu název rozšířili na Odborový dům kultury pracujících a po revoluci dokonce na Dům kultury chemiků.

Problém

Při otevření KD v květnu 1964 nastal problém. „Ing. Freiberg mi vyprávěl, že se dodělával v kalupu, aby se stihlo nějaké výročí. Večer šel spát a po půlnoci ho burcoval telefon: Hned přijeďte, barák se nám hejbe! Přijel a viděl popraskané stěny velkého sálu… Parkety do sebe natáhly vlhkost ze stěn a z betonů, roztáhly se. Uprostřed sálu vyletěla boule do dvoumetrové výšky, podlaha začala roztahovat zdi. Hlídač stavby na to kouká jak zjara, inženýr letí pro krumpáč a museli kolem stěn vytrhávat dvě řady parket. Otevření se muselo odložit a novotou vonící dům opravovat," ohlíží se Jiřík na webu www.zanikleobce.cz.

Když Zdeněk Kymlička z agentury For zjistil, že Kulturní středisko města Ústí výročí DK slavit nebude, a že i historii DK opsalo na web z Dějin města (a nepřiznalo archiváři Kaiserovi autorství), rozhodl se slavit jinak.

Oslava trochu jinak

„Oslavovat to výročí mi nepřísluší. Radši jsem věnoval komedii Sunny Boys pražského Divadla Bez zábradlí Domu kultury jako zařízení, do kterého chodím za zábavou od roku 1966 a se kterým spolupracuji od roku 1970. Pozvánku dostali bývalí pracovníci DK, s nimiž jsem chystal různé akce až do roku 2011," řekl.

„Ač je DK Ústí padesátiletý, technicky by už potřeboval užívat podpůrné léky, je stále náš, Ústečanů," posteskl si. Ví, že začátek 60. let a s ním blížící se otevření DK znamenalo pro Ústečany zisk kvalitního kulturního zařízení, ale vyvolalo v mnoha lidech i vztah ke kultuře v roli pasivního návštěvníka i zájemce aktivního.

Slavné orchestry

„Vznikla řada nových souborů, umělecky nadaní Ústečané se zviditelnili. Lze uvést orchestry Jiřího Šímy, Josefa Růžovského nebo Pavla Větrovce, bavila i skupina Bonifanti (dál existují, letos slaví výročí!), Formani (legenda zábav), Riders, Strangers, Bluegrass Hoppers (dnes Fešáci). Do literatury přišel Vladimír Páral, ve výtvarném umění se prosadili Lapáček, Bejček, Richter i Procházka. Blížící se otevření stánku kultury nastartovalo v Ústí novodobou historii kultury," tvrdí Kymlička.

Celé půlstoletí již stojí Dům kultury v Ústí.Na hru Sunny Boys, ohlédnutí za kariérou slavných komiků od Neila Simona, pozval Kymlička logicky MUDr. Ilju Deyla, syna 1. ředitele Domu kultury dr. Ladislava Deyla.

„Pamětníci vědí, že tento muž hned na startu vytvořil z DK Ústí špičkový kulturní dům, ve své době jeden z nejlepších v republice. Tehdy vznikla Porta, začaly pořady typu Dům kultury patří mladým i Střepi (Středeční piknik, veřejné kluby Mirka Kováříka, tehdy se zde hrál pop, divadlo, jazz, vážná muzika, tehdy zde působili loutkáři, Ústecký dětský sbor, Bendův komorní orchestr, orchestr Jiřího Šímy a další. V ústeckém Domě kultury se pořád něco dělo. S lítostí konstatuji a rád bych zdůraznil, že je názor starších a zainteresovanějších než jsem já, že dr. Ladislav Deyl byl v celé historii kulturáku suverénně nejlepší ředitel, který vedl zařízení v době, kdy dostávalo nebo dostává dotace," vysvětluje pořadatel Zdeněk Kymlička.

Bolševik zakročil

„Dr. Deyl byl, a to je zajímavé, knězem Církve českobratrské. Křtil dokonce i mého bratra," říká Vladimír Chudomel. „Deyl, doktor filosofie, byl režimem po roce 1970 z DK nemilosrdně vyhozen. Jako ředitel pak dělal v chemičce posunovače poté, když si zvýšil kvalifikaci, byl vedoucím posunovačů. Když v roce 1973 zemřel, režim ho natolik neměl rád, že byla vyhlášena v DK schůze, aby nikdo na jeho pohřeb nemohl. Dva lidé, tuším, si na to vzali dovolenou, aby mohli přijít," vzpomíná Vladimír Chudomel.

Pan Milan Moravec

Na komedii Sunny Boys pozval Kymlička i Magdu Triebovou, bývalou programovou pracovnici DK. A připomněl jejího partnera, skvělého dr. Milana Moravce, který věnoval DK i kultuře v Ústí podstatnou část života. Nezapomněl na Květu Kopeckou, bývalou šéfovou propagačního oddělení ani na bývalého ředitele DK Zdeňka Ečera. „Musím mu poděkovat, že po roce 1990 zachránil tuto budovu před rozpadnutím," řekl.

Celé půlstoletí již stojí Dům kultury v Ústí.„Vítám Věru Sieberovou, bývalou pracovnici programového úseku a paní Kožíškovou, dříve pracovnici ekonomického úseku. S ředitelem Deylem ji tzv. normalizace citelně postihla. Je tu i Vláďa Chudomel, který v DK působí od roku 1970 na plný a od roku 1984 na částečný úvazek. Zná skvěle DK po technické stránce, ví, co všechno se tu kdy odehrálo."

Soubory z DK měly špičkovou úroveň v rámci Československa, některé i v zahraničí. Aktivní je dál František Paikrt (83), ten ve třech slavných orchestrech hrál a dnes v Orchestru Bonit. Jeho žena Tína Paikrtová pracovala v kavárně DK Ústí, kultovního místa mladých v 60. letech.

Pražákovi i Špás

Významný soubor tu byl Ústecký dětský sbor, špička v Československu. Založili ho a do nedávna vedli Anna a Vlastimil Kobrlovi (86). Marie Vorlíčková hrála v dětském loutkářském souboru Drápek; v republice patřil mezi špičkové soubory. Členem Drápku byl i Petr Špás, dlouholetý pracovník kultury v Ústí. Drápek založili manželé Miloš a Dáša Pražákovi.

Skvělých úspěchů dosahoval Bendův komorní orchestr. „A za to, že mnozí skvěle zvládáme taneční umění a společenskou výchovu, vděčí na deset tisíc Ústečanů manželům Kůrkovým, kteří v DK léta vyučovali společenský tanec. Jsou i zakladateli největší kulturní, nyní sportovní akce v Ústí, mezinárodního tanečního festivalu, který vznikl v roce 1970," rád vzpomíná Zdeněk Kymlička. „Jsem hrdý, že jsem u toho prvního ročníku s Vaškem Kůrkou mohl být, ač jen jako začínající elév," říká Zdeněk Kymlička. „Dům kultury v Ústí má zkrátka hodně slavnou minulost," dodává.

Vzpomínají na DK:
Sbormistři Anna a Vlastimil Kobrlovi:
Jak dlouho jste v DK Ústí vedli Ústecký dětský sbor?On: Dlouhých 45 let…
Ona: Zpočátku jsme měli hlavní sbor (90 dětí) plus dvě přípravky i po 50 dětech.
On: Zkoušeli jsme v pondělí a ve čtvrtek. Ty dny jsme nemohli nic jiného dělat (smích). S dětmi jsme zažili pěkné chvíle, sjezdili s nimi Evropu, byli na dvou velkých zájezdech v Americe. V roce 1996 v Atlantě a 2006 v Idahu.

Věra Sieberová, programové oddělení Domu kultury
Jak na své působení v Domě kultury vzpomínáte?Moc se mi tu líbilo, strašně ráda se sem vracím. Bylo to tu vždycky jedinečné.

Kdy jste tu pracovala?Od roku 1986 pětadvacet let.

Co se vám tu podařilo dokázat. Nebo na to člověk byl malý pán?Neřekla bych malý pán… Měla jsem to štěstí, že jsem nastoupila k doktoru Moravcovi, to byl úžasný pán. A po čase, když jako ředitel nastoupil Zdeněk Ečer, přešla jsem na pronájem a dál pracovala na společenských akcích.

Vybaví se vám nějaká opravdu velká, zajímavá akce?Taneční i plesy. Zprvu jsme si pořady vybírali sami. Bylo pěkné účastnit se burz Pragokoncertu. Když jsem v roce 1989 přijela do Prahy, v Ústí se ještě nevědělo, co se děje. Přijeli jsme na PKS, v ulicích spousta lidí a prapory… Místo burzy vystoupil Michal Prokop a tím začala revoluce. Cestou domů autem jsme slyšela projev pana Hrušínského, bylo to strašně silné.

Byla jste tu jako doma?Ano, nahrazovala jsem si prací soukromý život. Nastoupila jsem v září 1985 a 30. května 1986 mi zemřel manžel. Zůstala jsem se dvěma dětmi a v tom mi kulturák moc pomohl. Nebýt toho, bylo by to pro mne o dost těžší.

Ilja Deyl, syn ředitele DK Ladislava Deyla:
Všichni vašeho otce vnímají jako legendu. Vy sám také?Byl to můj otec… Ale než jsem měl šanci vnímat ho ještě víc, zemřel.
Když se otevíral kulturák, nebylo mi ani patnáct, pamatuju si to dobře. Vím, že pro to otec žil, takže jsem si ho ani moc neužil. V DK byl na akcích skoro denně…

Bral vás někdy s sebou?Spíš na takové ty přelomové hudební pořady, na klub mladých… Pamatuju si, jak tu na Malé scéně zpíval a hrál Karel Kryl, bylo to ještě před rokem 1969. Byly tu i odpolední čaje, na to si pamatuju velmi dobře.

Jak vnímáte to, co pro ústecký Dům kultury udělal?Můj otec, kterého jsem měl velmi rád, udělal pro tento objekt hodně…

Jaký byl váš otec, prozradíte?Velmi jsem si ho vážil, chápal jsem ho. Především jsem ho vnímal jako velmi chytrého člověka. Když jsem rozum bral, začali jsme spolu sedávat. Jezdil jsem z vysoké školy na víkend a vždycky jsme spolu dlouho seděli, debatovali… Ale to bylo bohužel přerušené jeho smrtí.

Václav Kůrka, bývalý taneční mistr v DK Ústí:
Co se vám vybaví, když se řekne Milan Moravec a DK Ústí?I díky němu byly taneční v DK událostí pro celé Ústí. Také obchodníci z toho měli kšeft, všude rukavičky, obleky… Měl o to zájem i Dům kultury, protože se pak ti lidé stali dalšími tradičními návštěvníky. Každou sezonu sem přišlo do tanečních až tisíc lidí. První lekce zahajoval pan Moravec, vždy si připravil řeč a ke konci měl hezkou myšlenku, která měla oslovit všechny. Mně utkvěla v paměti jedna z posledních: Vážení rodiče, vážení mladí přátelé. Když už jsme se naučili plavat ve vodě jako ryby a létat ve vzduchu jako ptáci, nyní už zbývá jedno jediné: Naučit se žít v této zemi a na této planetě jako lidé."

Stavbu Domu kultury provázel šlendrián i demolice nejcennější vily

Odstřel nejhodnotnějšího domu ve městě i neuvěřitelný šlendrián. Ty provázely stavbu Domu kultury v Ústí nad Labem, který dnes oslavuje své padesáté narozeniny. Přes všechna negativa s jeho existencí spojují stovky Ústečanů s kulturákem své nejhezčí vzpomínky .

Nádherná vila

Tam, kde dnes ústecký kulturní stánek stojí, kdysi bývala nádherná vila. Nechal ji postavit v 70. letech 19. století tehdejší ředitel chemičky Max Schaffner. „Byla to nejhodnotnější ústecká vila vůbec. Schaffner byl sběratel umění a velký estét," ohodnotil novogotickou budovu historik Vladimír Kaiser pro seriál Ústeckého deníků Zaniklé Ústí.

O likvidaci rozhodl Krajský národní výbor v roce 1954 a v září 1959 ji nechal odstřelit kvůli stavbě kulturáku. Bylo to poprvé, kdy v Ústí použili tento způsob demolice.

Parkety na mokro

Dům kultury pracujících vyrostl během čtyř let. Komplex skrýval 7 stovek místností a dokázal pojmout přes 2,7 tisíce návštěvníků. Nechyběl zde divadelní sál, kinosál, přednášková místnost, loutková scéna, reprezentační sál s moderním akustickým zařízením, řada učeben, restaurace a snack bar.

Celé půlstoletí již stojí Dům kultury v Ústí.

Otevření nového kulturního paláce, navzdory kvapné výstavbě, ale museli posunout. Před otevřením tu totiž parketáři pokládali podlahy. Odvedli sice skvělou práci, jenomže ve špatný čas. Parkety do sebe nasákly vlhkost ze stěn a betonu. Roztáhly se a podlaha začala klínovat a bořit zdi.

Vyděšený hlídač stavby povolal jednoho z inženýrů. Společně pak běželi pro krumpáč a museli kolem všech stěn vytrhat dvě řady parket. Nezbylo, než místnosti opravovat.

Dům dětí

„Měla jsem tu svůj maturitní ples a minulý rok i moje dcera. Člověk se neubrání dojetí. Mám odsud nádherné vzpomínky," vzpomíná Ústečanka Jana Hamplová.

Dnes komplex slouží všem generacím. Přijal totiž pod svou střechu i Dům dětí a mládeže.

Autor: Radek Strnad, Janni Vorlíček

30.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adam Matouš z Předlic má malé zemědělské hospodářství a někdo mu bezdůvodně tráví zvířata.
8

Mladému chovateli z Předlic zabili lidé už desítky zvířat

Přípravné severočeské derby Litvínov versus Chomutov.
8

Severočeské derby a souboj bratrů Lukešů ovládl mladší Štěpán

AKTUALIZOVÁNO

Takto bude vypadat lanové centrum na Šibeníku v Mostě

Most - Mostecká radnice zveřejnila studii 3D bludiště v parku Šibeník. Bude mít i vyhlídkovou věž vysokou 26 metrů.

Tuny cenného kovu chtějí brát z úpatí hory. Už za čtyři roky

Teplicko - Těžba lithia na Cínovci by mohla začít v roce 2021. V plánu to má alespoň česká firma Geomet, která zde provádí průzkumy.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Hokejová svatba: Fanoušci si jako kulisu svatebních fotek zvolili zimák

Litvínov /FOTOGALERIE/ - „Je to náš druhý domov,“ říkají o litvínovském zimáku Eliška a Vratislav Bílkovi. V sobotu měli svatbu a druhý den si jako kulisu svatebních fotek zvolili právě zimní stadion litvínovské Vervy. Oba jsou nadšenými fanoušky litvínovského klubu a při hokeji se také seznámili. Bylo to v mistrovské sezoně, teď je čeká společná cesta životem. Vráťa, kterému se přezdívá Kozel, tak svůj „pseudonym“ přenesl i na manželku Elišku, která je Kozlicí. Oba mají svá jména i na fanouškovském dresu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení