Odehraje se v pátek od 20.00 v Národním domě, hostem „malé sestavy" The Boom bude taktéž ústecká kapela B. B. Flink.

Za minulostí Bůmáků jsme se ohlíželi s jejich zpěvákem, kytaristou, klavíristou i lídrem Pavlem Nepivodou. S ním kapelu tvoří Hynek Verner (bicí), Tomáš Homolka (kytara, zpěv) a Martin Čmuchař (basová kytara, zpěv). Velkou silou The Boom je fakt, že všichni zpívají, mají kvalitní symfonický orchestr i Martina Bechynského na klávesy.

Může za to Perný den

Pavle, jakou máš nejstarší vzpomínku na kapelu Beatles?
Poprvé jsem jejich film Perný den viděl v kině Divadlo hudby (dříve tu hrálo Činoherní studio pozn. aut.) a hned jsem jim propadl. Začal jsem doma prohrabávat starý desky i časopisy a hledal jakoukoliv zmínku.

A výsledek?
Našel jsem jen pár článečků s malinkejma fotkama. Desky Beatles jsme doma neměli, takže to nešlo jinak, než si do Divadla hudby vzít kazeťák a písničky z filmu si „naživo" nahrát. Hned jsem sáhl po kytaře, tu jsem měl doma dva roky, a zahrál první akordy. A začaly přicházet první desky i výstřižky z časopisů a dnes už nevím, kam to dávat. Úplně první setkání ale bylo už v roce 1981. Spolužák na základce mi povídal, že zastřelili Lennona a že doktoři daj jeho hlasivky někomu jinýmu. To jsem ale ještě netušil, o koho jde.

A tvá prehistorie The Boom?
První, co se událo Boom, i když ten název přišel o něco později, bylo setkání s Tomášem Homolkou o velký přestávce na chodbě gymnázia, dnes Jatečky. Předváděl tu slečnám, jak se na elektrické kytaře hraje a-moll, zatímco všichni ostatní hráli na babu. Dali jsme se do řeči a dohodli se, že zkusíme založit kapelu. Dalším adeptem na post našeho bubeníka byl spolužák ze třídy Marek Hanuš. Jeho vstupenka do kapely byl velký nos, spolu jsme za 2000 Kč z jablečné brigády koupili sadu bicích. No a roli baskytaristy dostal Martin Čmuchař. Hrál totiž na cello, i to má čtyři struny, uměl trochu na kytaru, i zpívat. Po odchodu prvního bubeníka a pár zaskakujících přišel v roce 1992 Hynek (Tichý) Verner. Přečetl si náš inzerát v Tipservisu a čekal, že potká nějaké starší pány.

Všechno byly náhody

Hrála v existenci The Boom roli náhoda?
V podstatě to všechno byly náhody . . .

Co nejhoršího kdy Boom zažili? Měli jste i skandálek, průšvih, renonc? Teď už to můžete říct…
Nejhorší zážitek bylo třídenní vystupování v barvách Zlatopramenu na pivním festivalu v Brně. Třetí den už jsme nemohli vůbec nic, natož zpívat a hrát. Myslím, že tenkrát Mirečka kamaráda, co nás tam dostal, vyrazili z ústeckýho pivovaru. Výborný zkušenosti máme s hraním v nejmenované ústecké hospodě na silvestra, kdy se naprosto celá hospoda za minutu půlnoc servala, až židle lítaly. No a pak pár celkem běžných průšvihů..

Co nejprestižnějšího jste zažili?
Asi účinkování s naším orchestrem na International Beatleweeku 2016 v Liverpoolu ve společnosti Donovana a Tony Sheridana. Pak jsme tam byli ještě dvakrát, ale už to nebylo jako poprvé. Výjimečné byly i dva koncerty s orchestrem na trutnovském Open Air Festivalu, hlavně ten první ve čtyři ráno po Motörhead. Deset tisíc rozvášněných hipísáků a kelímkem s pivem Trefená flétna! Ale nesmím zapomenout na skvělé setkání s bratry Neckářovými, Tony Sheridanem a Pete Bestem na našich vánočních koncertech v Ústí, to bylo hlavně lidsky moc příjemný. Velká prestiž je pro nás přízeň všech úžasných členů a členek orchestru. No a v neposlední řadě je to i šance doprovázet v Severočeském divadle v Ústí baletní soubor v tanečním představení „Beatles/ Doors".

Který song ve vašem repertoáru a historii od Beatles je nejunikátnější?
Asi německé verze I want to hold your hand (Komm, gib mir deine Hand) a She loves you (Sie liebt dich), to je ale spíš srandovní unikát. A pak asi všechny skladby s orchestrem, jako psychedelie I´m the Walrus, Strawberry Fields Forever a hlavně A Day in the Life se dvěma orchestrálními půltónovými zdvihy přes deset taktů. Ta je unikátní z hlediska vývoje rocku, tu už ale asi nezahrajeme.

Máte to trošku jako Beatles. Hynkův organizační a tvůj hudební talent, schopní spoluhráči, souhra náhod, nadšení a ochotní hudebníci v orchestru… No ne?
Asi v každý kapele včetně revivalů se někdo musí starat o organizační věci, zajišťovat vše po hudební stránce, po stránce techniky i propagaci. Víceméně se na všem podílíme všichni, a bez náhod a nadšení to nejde. Na lidi v orchestru máme velký štěstí, většina profesionálních a zbytek poloprofesionální muzikanti, nikdy se jim nedá dost poděkovat. Ani tomu našemu dívčímu sboru, oddanému.

Byli jsme drzí

Je skladba Beatles, na kterou jste si nikdy netroufli?
Všechny, ale nakonec jsme tak drzí, že jsme je začali hrát. Dost jich nehrajeme, jsou buď extrémně těžký na zpěv (Helter Skelter) nebo nezahratelný (Revolution 9). Těžký pořízení je s indickými skladbami George Harrisona. Vlastně jsme si zatím netroufli na ty, který zatím nehrajeme.

Měníte časem názor na oblíbené muzikanty, hudební vzory, modly? K lepšímu, či horšímu?
Když sme začínali hrát Beatles, přišli nám všichni úžasný a většina jejich muziky jednoduše hratelná. Postupem času jsme začali zjišťovat, že zahrát a hlavně zazpívat to alespoň trochu dle originálu zas není taková sranda. No a taky, že to nebyli žádný svatoušci ?

Stalo se někdy, že jste zkrátka někoho ze spolupracovníků (technika, muzikant, manažer, grafik, sboristku, hudebníka…) museli vyhodit?
Úplně vyhodit ne, spíš rozvázat spolupráci. Nebo jsme s cílem zkusit někoho nového požádali za prominutí. Dost lidí ale dalo padáka nám.

Kdy a kde se odehrál historicky vůbec první koncert vaší kapely The Boom?
První koncert Boomu byl v tělocvičně gymnázia v prosinci 1990, první vánoční koncert 1991 v Malém divadle v Setuze a první koncert s Hynkem v březnu 1992 na hradě Střekov. Tam jsem se propad pódiem a nařkli mě, že jsem opilý, ačkoliv jsem měl v sobě jen jedno jediný pivo.

Na co jste pyšní?
Na Beatles, Liverpooly, Trutnov a vánoční koncerty, to jsou určitě důvody k radosti. Je to krása slyšet za sebou mohutnej zvuk orchestru a před sebou vidět spokojený, zpívající příznivce. A pak na veškeré výtěžky z letních a vánočních koncertů a dalších beneficí, které myslím vždy pomohly. To je ale i záležitost všech, kteří zaplatili na koncerty vstupné.

Nerozpadnout se

A bylo by tam ještě nějaké skromné přání? Co ještě dokázat po hraní v Cavern Clubu…?
Asi hlavně vydržet pohromadě, udělat si pro radost nějaké další skladby a těšit lidi. Těžko říct, co bychom ještě mohli po koncertech v Cavernu a v Empire Theatre, kde i sami Beatles hráli při návratu do Liverpoolu uprostřed vrcholu beatlemanie. Snad jen další koncert v Cavernu…

A do blízké budoucnosti?
Na příští rok to vypadá opět na pozvánku do Liverpoolu s orchestrem, ale to se hlavně odvine od financí. Takže pozor: Sponzory bereme s sebou!