Náš festival Young for Young? Bude to zase zábava, těším se

„V 18.30 průvod vyjde od divadla po hlavní ulicí Budovatelů, můžete se přidat cestou, k děkanskému kostelu na jedinečný happening. Zde uvede Divadlo rozmanitostí happeningovou verzí svého Pohádkového města věnovanou Mostu. Poté přijde na řadu koncert pražské kapely The Marry Freaks, ovšem s novou tváří naší činohry Williamem Valeriánem. A nezapomeňte, lampiony s sebou! Trochu to v Mostě rozsvítíme," láká i zve Ivana Bonaveturová. Akce připomene také třicet let nové budovy divadla v Mostě..

O kompromisech

Co letos na akci bylo nejtěžší?
Nejtěžší bylo nejen letos, ale každý rok, produkčně domluvit s oslovenými soubory termíny a technické podmínky. Nejtěžší je bleskově sehnat náhradu za soubor, který účast slíbil, a tudíž s ním počítáte, ale pak z různých důvodů přijet nemůže. Trošku vám rozhodí plány i dramaturgickou linku festivalu…Ale každoročně řešíme nějaký programový kompromis. Nejtěžší je také během příprav na nic nezapomenout…

A co vás naopak překvapilo, že to šlo „téměř samo"?
Samo nejde skoro nic. Ale mám radost, že třeba pražské soubory o nás vědí. Už od prvního resp. nultého ročníku se nám některé samy hlásí.

Kterým představením si jako ředitelka plníte (tajná) přání?
Je jich spousta. V minulosti třeba pohybové divadlo Veselé skoky nebo Miřenka Čechová s Tantehorse (loňská vítězka studentské poroty s inscenací S/He is Nancy Joe), o kterou jsem usilovala tři roky. Nebo letošní loutkové kultovní divadlo Buchty a loutky, La Putyka a další a další. Ale už naštěstí nevybírám sama, na plnění snů je nás víc. V první řadě ale myslíme na diváky, kterým své sny a vize nabízíme a kteří je naštěstí dokážou ocenit.

Uvidíme letos něco, co by ještě v 1. ročníku nebylo možné?
Myslím, že jsme od prvního ročníku nastavili laťku tak, aby se festival lišil od repertoáru, na který jsou diváci zvyklí. Aby byl festival jiný a nabídl alternativu nejen mladým lidem, ale opravdu všem divákům mladým duchem. Tudíž u nás bylo už na začátku všechno možné. Jediným limitem byl rozpočet. A tak to bohužel zůstalo.

Šokovat?

Které představení bude nejvíce šokující v radostném, či ve varovném smyslu?
Jak chcete v dnešní době někoho šokovat? Šokující podívanou bohatě pokryje TV zpravodajství. Můžeme šokovat „jen" kvalitní nabídkou atraktivního festivalu, který na severu Čech chyběl. A v dobrém slova smyslu bychom rádi šokovali, či překvapili výběrem témat. Nevyhýbáme se žádnému zajímavému tématu a jeho zpracování. Ať už šlo v minulých letech například o transsexualitu, nebo letos o psychické a fyzické handicapy a podobně. Ale radostný šok by mohli diváci zažít u každého festivalového titulu!

Co je největší chlouba festivalu?
Odpovím obecněji, protože top titul je pro každého něco jiného. Je to tedy každoroční hlavní program včetně toho doprovodného a jeho dotažení do zdárného konce bez úhony na zdraví.

Měli jste pro festival tuzemský či zahraniční vzor?
Ne, vůbec ne.

Co uvidíme letos, na co jste si loni či předloni mysleli a tehdy to nešlo či nevyšlo?
Letos je to třeba Švandovo divadlo, o kterém jsme uvažovali už v předešlých letech. Jeho repertoár je pro náš festival hodně zajímavý a splňuje naše kritéria aktuální a neotřelé dramaturgie.

Saháte letos nějakou inscenací v rámci festivalu Young for Young až nad své možnosti finanční, technické či prostorové?
Náročná je letos například právě inscenace Švandova divadla funky muzikál Popeláři po finanční i technické stránce. Ale protože máme šikovný profesionální tým techniků, zvládneme nemožné. Pražské soubory každoročně překvapujeme našimi schopnostmi. Co se týká prostoru, je naše Velká scéna značně velkorysá, v tom moc nemáme konkurenci.

Slavte 30 let s námi

V čem se bude letošní ročník zásadně lišit od toho loňského? Tedy kromě programu?
Především hlavním podtitulem: „Festivalem Young for Young oslavíme 30 let existence nové divadelní budovy". Budeme rádi, když přijdou diváci slavit s námi.

Na co jste v rámci festivalu nejvíc pyšná? A proč?
Pyšná jsem na studentskou porotu a na diváky; ti nejen přijdou náš festival podpořit, ale také každoročně hlasují pro nejlepší inscenaci. Pravidelně se totiž potvrzuje, že vyhrávají převážně tituly, které nutí nějakým způsobem k zamyšlení. I u studentů. A přestože je na našem festivalu dost humoru, diváci se nebojí vážnějších témat, nebojí se přemýšlet. To mě těší. Je také pravda, že festivaloví diváci jsou uvolnění, pohodoví a vnímaví. Oceňují to i samotné soubory, které to z jeviště vycítí …a naopak.

Chyběla nám cena

Co nějaký loňský trapas, který už snad nyní prozradit můžete?
Já bych i prozradila, ale zásadní trapas zatím nenastal, nebo o něm nevím… O to větší trapas to ale možná byl, že? Ale jeden málem nastal, když se předloni těsně před předáváním Ceny Forever Young v zákulisí zjistilo, že cena chybí! Kolegyně ale trhla rekord v běhu na 150 metrů do pokladny a zpět a situaci zachránila.

A nejhezčí zážitek? Nejsilnější, jedinečný, neopakovatelný?
Těch už bylo… Můžou za ně třeba La Putyka, Veselé skoky, Divadlo Letí, Laterna magika, Buchty a loutky, loňské Tantehorse, Divadlo Na Zábradlí, mimové, klauni, chůdaři a mnoho dalších. Vždycky, vlastně každý rok někdo někdo něčím překvapí, těžko vybrat jen jeden zážitek. Už se těším i na ty letošní.