Zhruba osm set návštěvníků si letos užilo osobitý Litoměřický kořen, pohodový festival na břehu Labe. Ojedinělou akci, na které za 23 ročníků bavilo publikum na 700 účinkujících z Česka i z ciziny. „Do sedmnáctého ročníku sem jezdily hrát skvělé francouzské kapely. Vždycky nám záviděly, co všechno je tu možný, protože na západě je to víc sešněrovaný. Jenže už i my se k tomu blížíme, Česko pro ně nemá punc výjimečnosti,“ soudí Michal Hanzl, zakladatel a pořadatele Kořene. „Bez kamarádů, rodiny a poslední roky bez podpory města Litoměřice bych to dávno vzdal,“ přiznává.

„Michal je duší tohoto festivalu. Kořen je takový, jakou má jeho pořadatel duši,“ tvrdí v novém dokumentu Miroslav Wanek z Teplic, lídr skupiny Už jsem doma. Film se jmenuje Optimálně malej festival, natočil ho 4. 7. 2015 režisér Miloš Dvořáček a název mu dala hláška Michala Hanzla. Ostatně, celý následující rozhovor je s ním.

V dokumentu tvrdíte, Michale, že Kořen v roce 1995 vznikl proto, abyste nemusel jezdit na jiné festivaly. Na které tedy pojedete, když jste oznámil konec Kořene?
Letos už nejspíš nikam, ale příští rok bych se rád po letech podíval do Vlčkovic, kde vládne podobná atmosféra jako na Kořenu, a pak třeba do Boskovic, který je jedním z festivalů, který se mi stal inspirací.

Litoměřický kořen 2017, pátek
FOTO: Poslední Kořen bavily Divadlo Sklep a Bittová, patřil dětem

Kořen končí, ale EET lze obejít. Třeba prodávat lístky po internetu nebo po mobilu.
Ne, EET pro nás není hlavní problém, spíš jen další střípek do nepříjemné mozaiky různých nařízení, vyhlášek, zákonů a zákazů, o kterých se někdy člověk dozví, až když je poruší. Nevím, kde se to v naší společnosti bere, ta touha nechat se svazovat, ochota měnit svobodu za koblihu… a je mi z toho smutno.

Dá se tedy říct, že "Kořen zabil Babiš"?
Ne. Kořen nikdo nezabil. Starosti převážily nad radostí a Kořen tedy využil možnosti euthanázie. Při dobrovolném odchodu měl ještě to štěstí, že ho doprovázela tak velká rodina přátel a spřízněných duší. Co ale podle mého názoru pomalu zabíjí nejen pan Babiš, ale na podobné vlně se vezoucí politici a představitelé státu, je slušnost, víra v pravdu a hlavně toleranci.

Litoměřický kořen 2017, pátekZdroj: Deník/Radek StrnadA co si najít za sebe náhradu, jiného pořadatele?
Já si ji za těch dvacet tři let nenašel – a teď už je pozdě. Částečně mě to mrzí, zčásti jsem rád. Nevím, ale asi bych byl třeba moc kritický k následovníkům, a to bych nechtěl.

Na co z Kořenu nejradši vzpomínáte?
Na první ročník, kdy jsme ještě neměli žádné zkušenosti, ale dopadlo to dobře. Tehdy byly festivaly jiné. Nepřijela firma, nepostavila pódium jako dnes. Přijel zvukař, tomu jsme museli vynosit věci z auta a pak je zase nosit zpátky. Na prvním ročníku jsme vytvořili tým kamarádů a kamarádek, kteří s ním od té doby nezištně pomáhají. Toho si vážím. Určitě jich bylo patnáct a dodnes jich ještě hodně zbylo.

Festival Litoměřický kořen 2016.
Končíme, říká organizátor Kořenu po třiadvaceti letech

Byla jedna z nejnáročnějších kapel Vídeňský zeleninový orchestr (Vienna Vegetable Orchestra)? Objednala si u vás speciální černé židličky a hromadu zeleniny, ze které si vyřezali nástroje, hráli na ně a z odřezků navařili polévku. Tou pak krmili publikum.
Měli trošku přemrštěné požadavky, my je ale zvládli. Pak přijeli a řekli: „Vědět, že s tím budete mít tolik práce, tak ty židle ani nepotřebujeme.“ Jenže ve smlouvě to měli a my ji splnili. Ale to nebylo těžký. Složitý bylo, když tu hrál Komorní orchestr Berg s velkými požadavky na zvuk. Hráli Šostakoviče a Beethovena, dost se mi líbili. Problémy s plněním požadavků kapel jsme nikdy neměli.

Kdy tu bylo nejhůř kvůli živlům? Někdy i Kořen nebyl?
Byl pokaždé. Jeden rok nás vyplavilo Labe, měsíc před festivalem tu bylo asi dva a čtvrt metru vody. Ale díky partě jsme to všechno vyčistili a Kořen se stihl. Jen jsme od města nedostali povolení stanovat, takže festival byl jednodenní. Myslím, že to byl ročník 2013.

Bohužel, tak řádilo v červnu na Střeleckém ostrově v Litoměřicích vzedmuté Labe. Ale nikdo tu nezemřel, už je i uklizeno, takže zde Kořen může být, povolí-li jej odborníci na stromy.Zdroj: Aleš Podivný

Tak řádilo v červnu 2013 Labe na Střeleckém ostrově v Litoměřicích. Festival se přesto uskutečnil.  Foto: Aleš Podivný

Ještě hůř bylo, když tu velká vichřice kácela stromy v parku vedle letního kina…
Jo, to byla děsná spoušť. Vichřice přišla v noci, když se ještě hrálo, takže diváky nezaskočila spící ve stanech. Stromy pomlátily pár aut, padly i přes stany. Ale děkoval jsem Bohu, ráno jsme zjistili, že se nikomu nic vážného nestalo. V začátcích jsme bojovali s městem. Nelíbilo se mu, kam ten festival směřuje, to se ale naštěstí změnilo a dnes s Litoměřicemi vycházíme bez problémů. Zkraje to ale bylo zlý. To bylo asi ještě těžší než nějaký povodně nebo vichřice.

Která kapela hrála na Litoměřickém kořenu nejčastěji?
Asi brněnský Petr Váša, sám, nebo se Syčáky. Mohl tu být tak dvacetkrát. Často tu hrál i zde asimilovaný Neočekávaný dýchánek.

Co pro vás, Michale, Kořen znamenal?
Našel jsem tu spoustu kamarádů i manželku, slyšel dost kvalitní hudby. Když se blížily prázdniny, už jsem se těšil na festival a byl rád, že se tu i za rok sejdeme. Oproti jiným festivalům je tu klid, žádné výtržnosti. Kořen má svou atmosféru. „Vládne tu pohoda,“ jak řekli lidi v dokumentu.

Může se ještě Kořen vrátit? Určitě se vám už teď stýská.
Jo, je mi smutno, ale zároveň mám pocit úlevy. Ale nemůžu lidem lhát a za pár měsíců si to zase rozmyslet. Kořen už prostě nebude. Ale v hlavě se mi rýsuje jiný plán.

Bohužel, tak řádilo v červnu na Střeleckém ostrově v Litoměřicích vzedmuté Labe. Ale nikdo tu nezemřel, už je i uklizeno, takže zde Kořen může být, povolí-li jej odborníci na stromy.
Festiválek Litoměřický kořen bude. Ale kde?