VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Janek Ledecký: Chtěl bych se narodit jako moje dítě

Severní Čechy /ROZHOVOR/ - Zpěvák Janek Ledecký se svěřil nejen se svými pracovními plány, ale i s tím, jak vzpomíná na svá školní léta. 

9.9.2017
SDÍLEJ:

Zpěvák Janek Ledecký.Foto: Deník / Strnad Radek

„Maminka byla učitelka na střední škole, tenkrát mě tam vedla ona a obrečela to. V šesti letech jsem nevěděl proč, ale když jsem vedl do školy moje děti, tak jsem pochopil. To už jsem dobře věděl, do čeho jsem je strkal,“ usmívá se Janek Ledecký.

Kolikrát jste ten osudový první den ve škole zažil?
S dětmi dvakrát. Nejdřív se starším synem Jonášem, pak i s dcerou Ester.

Jak to prožívali oni? Jonáš je dnes známý výtvarník, Ester úspěšná snowboardistka a lyžařka.
Byli v pohodě, ale my je hlavně do školy moc chodit nenechali. Musím říct, že bych se chtěl narodit jako moje dítě. Oni do školy nechodili v podstatě vůbec. Učili jsme je doma, to bylo takové kamarádské. Ale všechno jsme stihli, takže jim zbyl čas na důležité věci, jako je lyžování, snowboard, kreslení, piano a tak.

Také díky tomu je oba známe.
No, právě. (smích)

Co vás v první třídě nejvíc bavilo? Měnilo se to časem?
Bavil mě tělocvik, věc stabilní a myslím i standardní pro většinu děcek. Měl jsem štěstí, že jsem potkal perfektní učitele. Jsem zvídavý, takže mě bavilo, že se dozvím nové věci. S výjimkou matematiky a fyziky, protože derivace a zlomky mě nikdy netáhly.

Platilo u vás, že ti nejneoblíbenější učitelé nejvíc naučili?
To určitě ne. Něco jiného je nejméně oblíbený kantor a něco jiného učitel, který má největší autoritu. Sám jsem byl tak nervózní u našich dětí, když jim bylo šest a my už si je trochu vypiplali, že je předáme někomu cizímu. Tomu, o kom nemáme nejmenší potuchu, jestli je to dobrý člověk a ještě i dobrý učitel. Jestli jim touhu po získávání informací úplně nepokazí. Ono to je raz dva.

Těšíte se na vaše vnoučata?
Těším, ale nevím, jak je to ještě daleko. To člověk nemůže dopředu říct. Ale už teď vím, že to bude senzační.

Jak ovlivnilo vaši školu prostředí, kde jste žil, tedy pražská čtvrť Žižkov?
Bylo by to asi jiné ve venkovské škole. To nedokážu posoudit. Ale je pravda, že když ještě děti chodily v první a druhé třídě do školy, střídaly žižkovskou školu za špindlerovskou, kam chodily celou zimu. A ve Špindlu to mělo ten úžasný bonus, že tam rovnou z naší chalupy jezdily buď na snowboardu, nebo na lyžích. Což je tedy romantika, kterou jsem já sám bohužel nikdy nezažil.

Jak se vaši učitelé podepsali na tom, čím se dnes živíte?
Mám pocit, že s tím nemají v podstatě nic společného. Já chodil na kurzy klasické kytary už někdy od třetí třídy na základce. A když jsem se pak dostal na gympl, tam jsem s klasikou sekl a naučil se písničky od Beatles, Rolling Stones a tak. Jsem v tom samouk, takzvaný self made man.

Ptám se proto, že dost umělců vzpomíná na svou oblíbenou učitelku hudby, která se podepsala na jejich dalším hudebním vývoji a směřování.
Samozřejmě že hudebka a výtvarka byly v oblibě hned za tělákem. Ale rozhodně mi to učitelé neznechutili.

Beatles pomalu končili v době, kdy vy jste nastoupil do školy. Kdo vás k nim přivedl?
Do školy jsem začal chodit v pohnutém osmašedesátém roce těsně poté, co sem přijeli Rusáci. První seznámení s Beatles jsem měl takové dost netradiční. Našim někdo propašoval přes železnou oponu výběr hitů od Brouků, desku Oldies But Goldies. Bylo to dvojalbum, mně byly asi dva roky a všiml jsem si, že když se ta deska vytáhne z obalu, tak úplně senzačně jezdí po parketách. Tak to byl můj první kontakt s Beatles, takový poměrně agresivní. Samozřejmě jsem ji zničil, ale nemrzí mě to. A sám to znám jenom z vyprávění.

Prozradíte, na čem právě pracujete? Co nás od vás čeká?
Už 21. září se uskuteční premiéra mého nového muzikálu, který se jmenuje Iago. Jde o muzikálový přepis Shakespearova Othella, už se na něj strašně těším. Zkoušíme teď každý den od rána do noci.

Nakolik je příprava muzikálu náročná?
Teď už vím, do čeho jdu, ale můj první pokus byl Hamlet. Když jsem ho začal psát, začal jsem si shánět všechny dostupné informace, učit se, jak se zachází s příběhem a jak ho odvyprávět písničkami. Nejvíc jsem se toho naučil v New Yorku.

Oba příběhy, Hamlet i Othello, jsou úžasné. Máte to naplánované tak, že příště opět přijde na řadu nějaké dílo od tohoto anglického dramatika?
To vůbec nevím. Ale přiznám se, že když kápnu na dobrý příběh, a u Shakespeara je to automatické, ono se to pak píše samo. Dobrý příběh je ta nejsilnější inspirace, jakou můžete mít pro muziku i pro texty.

Je pro vás důležité, zahrát si ve svém muzikálu?
Je to zase jiný zážitek, než jsou koncerty, které dělám nejdéle a asi nejlíp ze všeho, co umím.

Ale zahrát si v Shakespearovi a hrát navíc Hamleta, to je prostě výzva, kterou asi neodmítnete, že?
To ne, navíc mě produkce vždycky přesvědčí, že v tom musím sám hrát, aby se dobře prodávaly lístky. Ale v současné roli hraji Iaga, což je Shakespearův naprosto nejbáječněji napsaný padouch. Proti němu je Macbeth a Richard III. mateřská školka. Iago je úžasný v tom, že je napsaný velmi zábavně. To lidi hodně baví!

A přitom i Richard III. je pěkný lump.
To je. Ale kam se na Iaga hrabe!

Evidentně se už na svou roli těšíte.
Hrozně. Já už mám tu zkušenost, že se teď Iago rok hrál ve slovenštině na Nové scéně v Bratislavě, kde jsem občas hostoval. Takže už vím, do čeho jdu. A vím, že divadelní publikum je tak báječně zkažené, že Iagovi vydrží mrtvola nemrtvola fandit až do konce.

Jste si ve slovenštině jistý v kramflecích?
Slovensky jsem tam zpíval jen písničky v duetech. Jinak jsem je tam běžně zpíval česky a nikomu to nevadilo.

Můžeme se v případě Iaga těšit i na nové muzikálové album?
Můžete, vyjde určitě. Byl bych rád, kdyby to bylo do Vánoc venku. A bude to nejspíš výběr toho nejlepšího z muzikálu.

Plánujete i své nové sólové album?
Až budu mít dost silných písniček, tak dám určitě vědět.

Autor: Radek Strnad

9.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dýňová polévka
AKTUALIZOVÁNO

Víte si rady s dýní? Pošlete nám svůj nejlepší recept!

Most (v zeleném) hraje na hřišti mistrovského Brna.

V neděli hraje Most na hřišti úřadujícího mistra

Řidiči a chodci dostali pokuty, policie je sledovala v Mostě a okolí

Most - Několik řidičů jelo moc rychle, další bez pásů, dokonce pět aut bylo ve špatném technickém stavu.

Mostecká hvězdárna se mimořádně otevře pro veřejnost kvůli oslavě vědy

Most - Unikátní dalekohled je více než sto let starý. Dokonce starší než věž hvězdárny.

Knižní tipy nejen na víkend

Kniha se hodí jako správný doplněk ke každé příležitosti. Přinášíme Vám vybrané knižní tipy, na své si přijdou nejen příznivci žánru thrilleru, hororu, ale také mladí čtenáři a ženy.  

Zlín? Je pořád zakletý, Litvínov tam opět prohrál

Zlín – Ne, ne a ne. Zlínský zimní stadion Luďka Čajky je pro litvínovského hokejisty zakletý. Jinak si to vysvětlit nejde. Verva dokázala ve Zlíně srovnat na 2:2 v 57. minutě díky Lukešovi, ale domácí Berani dali rozhodující gól přesně 38 vteřin před závěrečnou sirénou. Zlín srazil Litvínov 3:2. Severočeši tak natáhli šňůru neúspěchů ve Zlíně na patnáct zápasů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení