Premiéra, která vyšla. To byl skvělý koncert legendy světového swingu, show Glenn Miller Orchestra v pátek 11. ledna 2013 ve velkém sále Domu kultury v Ústí nad Labem.

Po volbách swing

Mládež asi utratila kapesné o den dříve na stejném místě za bláznivé vystoupení Partičky; světovou extratřídu swingu si totiž první den historicky první české přímé prezidentské volby přišla užít střední a především starší generace. Ovšem o to větší byla radost, sledovat potlesk a velkou radost publika, z valné většiny pamětníků.

Publikum ocenilo eleganci orchestru vedeného kapelníkem, klavíristou, zpěvákem a vůbec showmanem Wilem Saldenem. Jako jediný měl na pódiu bílý oblek…

Koncert potěšil střihem obleků hudebníků, docenili jsme vtípky i galantnost muzikantů k jediné zpěvačce Glenn Miller Orchestra, půvabné štíhlé Anně-Marii Nitschke… Během roku se ale v kapele střídají tři ženy.

Ale prioritou ten pěkný vzpomínkový večer byla hudba. Swingové hity až z roku 1939, skladby pěkně řízné i poklidné, milostně vemlouvavé. Sálem zněly písně z pera Glenna Millera (1904 – 1944) i ty od jeho současníků a následovníků. Krása!

Nejprve serenáda

Koncert začíná podmanivou melodií „Moonlight Serenade". Ne náhodou, tak obvykle začínala i vystoupení původního Millerova orchestru. Vedl ho do roku 1944, než tragicky zahynul v letadle. Ale našli se následovníci, Wil Salden je dalším v řadě. Díky za to!

Než přichází další slavné hity, není snadné se zorientovat v přemíře báječné muziky. Ovšem Anna-Maria se drží programu a nezapomíná ani na „Shiny Stockings", hit legendární zpěvačky Elly Fitzgeraldové. I ten je na albu „In The Miller Mood", které nejen že orchestr ve foyer velkého sálu DK Ústí nabízí, ale sám Wil Salden tu také cédéčko ochotně podepisuje. Pěkný suvenýr.

Po Shiny zní hravá „Little Brown Jug", další jistota současného repertoáru Glenn Miller Orchestra, jeho typická „dechová jízda". A poté kapela hraje „V-Hop". Pokud jste si zmíněné CD koupili, obě tam od GMO máte.

Melancholie jí sluší

Melancholická píseň „Stairway To The Stars" mladé zpěvačce sluší, „Trumpet Blues" čtyř trumpeťáků, song s nezbytnou show, sálem po půl deváté jen zní. První fórky baví publikum. Třeba kolega se saxofonem sbírá Peterovi Peukerovi šedovlasému saxofonistovi s brýlemi, smítko ze saka. I lisý trumpeťák Pascal Haverkate vystřihne excelentní sólo, ukloní se, mizí. Po něm jde saxík a další sólo… Po každém vděčný potlesk publika, jak jinak?!

Líbí se mi a baví mě, že kapelník každého hudebníka uvádí jménem. Taktéž hovoří o některých písních, ale to ocení jen znalci angličtiny. Ti ostatní jen ze vzduchu chytají jména, názvy, žánry…

Ale hlavní je, že ty časy jsou díky Glenn Miller Orchestra v Ústí zpátky! Nostalgie nás pohlcuje, je to příjemné, svěží, logické. Hudba evokuje dobu slavných ústeckých orchestrů a tančíren. Koncert GMO nám naděluje tolik vzpomínek, jako žádná jiná akce v poslední době. Nostalgii a radost, ovšem.¨

Strhující rytmy. Radost

Dáma ve čtvrté řadě, sedící jen kousek ode mě, si s gustem poklepává na koleno do rytmu písně „Tuxedo Junction". Pro příznivce swingu srdeční záležitost! Čtyři trumpetisté předvádí show s dusítky, z nichž si dělají „turecké" čapky. Hit končí, dva muzikanti nastavují dusítka publiku, „říkají si" o drobné. Ale jejich kolegové je postrkují od lidí pryč: „Nedělejte tu divadlo!" jakoby jim domlouvali. Pěkné…

Je tedy fajn, jak kapelník nezapomíná na žádného ze sólujících muzikantů. Současně jim ale dává volnost ve srandičkách v mezích show. A člověka hned napadá: „Mít takovou demokracii i v Česku, šlape tu jistě vše jak hodinky a jsme všichni „za vodou". Ale takto?! Škoda mluvit, za vodou jsou jen někteří. A my spíš pod ní.

Blbou náladu mi vyhání z hlavy náladová píseň „Dream". Ukolébává, konejší. Anna-Marie další písní „I ´ve Got My Love" opět připomíná Ellu Fitzgeraldovou. Nato zní „The Saint Luis Blues March", klasika klasik. Avizovaných dvacet minut pauzy se protahuje na třicet, ale je to akorát.

Tam za tou duhou

Muzikanti se vracejí, zní bubenické sólo a pak Gershwinův hit „Somewhere Over The Rainbow" (Tam za tou duhou). Vděčný je i po letech. Zpěvačka změnila šaty i květinu ve vlasech, oboje je v barvě červené. I muzikanti mají rudé motýlky a kapesníčky u sak, ladí jim to s dámou i s kapelníkem.

Orchestr skládá písní hold swingovému švihákovi Franku Sinatrovi, zpívá kapelník. Klarinetista Malte září v hitu „Let´s Dance", v „Báglu kostí" na nás pozouny opět vystrkují „choboty"…

Zábavnou „Don´t Sit Under The Apple Tree" (Nesedej si pod jabloň) začíná zpěvačka a přidávají se kapelník i tři muzikanti-univerzálové. Saxofonista Pete, taktéž rozený šoumen, slečně nakonec dává růži. Asi jen umělou, ale přesto: Je to tak galantní!

A jsme V náladě

A ano, přichází čas velkých hitů. „Pennsylvania 65000" je hudební show s fajn „pánským sborem". No a konečně slavná „In The Mood" (V náladě) zas s „choboty" pozounů. Hrají všichni, ale čtyři muzikanti překvapivě seskakují z pódia, běží podél řad, troubí nám „do oušek". Ve finále poté zní (nyní již slečnou Marií zpívaná) „Moonlight Serenade". Ale čas je neúprosný: Wil mrkne na hodinky a dává nám sbohem. Dámy a pánové, to je pro tento večer vše. No tedy! To chce potlesk ve stoje. Orchestr si ho zaslouží, o tom nikdo nepochybuje. Dostává ho!

Kapela mizí, ale ještě je čas na přídavky. Vděčný taneční americký jazz opět rozezní sál, saxofonista Peter odloží nástroj k pultíku, v chvatu se loučí, jede mu vlak. Vrací se tedy v klobouku, kabátě a s kufrem a začíná geniální „vlakový" Glennův hit, svižná a nápaditá Chattanooga Choo Choo. Zažít to tak živě ještě někdy…

A ještě reakce publika:

Marcela Prokůpková, Ústí:

„Že swing má i dnes nadšené posluchače, jsem se přesvědčila na koncertu Glenn Miller Orchestra. Vyprodaný sál KD, to zřejmě nebyli jen posluchači a „pamětníci" z Ústí, ale i z okolních měst. I když zpěvačka GMO zpívala hezky, dobře jsem si na jejím místě nebo po jejím boku dokázala představit i Vojtu Dyka…

I muzikanty koncert bavil, užívali si ho. Byli výborní po muzikální stránce, dokázali publikum spontánně roztleskat a být možnost, i roztančit.

Měla jsem možnost vyslechnout i vzpomínky okolo sedících návštěvníků koncertu na dobu svého mládí s návštěvou swingových večerů, docela jsem jim ty vzpomínky záviděla, jak rychle našli i cizí lidi společnou řeč."

Jaroslav Harapát, Ústí:

„Koncert bandu Glenn Millera byl úžasný. Jsou superprofíci! Překvapením pro mne bylo, že se koncert uskutečnil na velkém sále. Kapela byla fantasticky nazvučena."

Eva Podhorská, Děčín:

„Návštěvníci koncertu Glenn Miller Orchestra patřili většinou ke starší generaci, ale mezi nimi bylo i dost mladých příznivců hudby, o které platí, že stále okouzluje posluchače bez ohledu na jejich věk. Po úvodní klasické „Moonlight Serenade" se posluchači nechali unášet téměř třicítkou nejoblíbenějších i méně známých skladeb Glenna Millera a některých jeho dalších hudebních kolegů ze 40. let 20. století. Koncert gradoval, jeho závěrečné skladby byly už odměněny zaslouženým potleskem vestoje a nadšené publikum si vynutilo i pár evergreenových přídavků včetně asi nejznámější „Chattanooga Choo Choo". Více než dvouhodinový koncert skvělých výkonů hudebníků i jejich půvabné zpěvačky uběhl jako voda. Odcházeli jsme domů plni příjemných dojmů z úžasných melodií, které nikdy nezklamou."

Věra Magasaniková, Ústí:

„Krásná muzika, kterou bych vydržela poslouchat i déle než 2,5 hodiny. Vynikající profesionálové, hudebníci elegantní, zpěvačka nádherná zvláště v červených šatech. Skvělé evergreeny, zkrátka to umějí rozbalit. Zavzpomínala jsem na 60tá léta min. století, na hudbu Karla Vlacha…"

Jaromír Ernest, Ústí:

„Je to pro mě nostalgie, koncerty takové hudby rád navštěvuji. V podobném orchestru, s kapelou Oldřicha Nedomy, jsem v roce 1958 v Ústí hrával na trubku. V září 2012 jsem v Praze v Lucerně viděl koncert Duke Ellingtona; zajímavé je, že dnes jsou tu samí běloši, a tam hráli jen černoši. Vstupenky na GMO jsem dostal o Vánocích od dcer, to byla velikánská radost!"

Pavel Jeřábek, Ústí:

„Jsou to profesionálové, úžasně sehraná parta. Mají skvělou dynamiku, to je málo platné. Jen bych jim doporučil lepší zpěvačku, třeba Dashu, ta je výborná.

Nadšená seniorka ze Všebořic:

„To byl tak krásný večer! A navíc z toho dělají takovou show! Já dostala lístek k dnešním narozeninám a užila si všechny ty melodie, na které jsme tancovávali. Jen jednu chybu to mělo, že nám příběhy písniček nevyprávěli česky. Ale jinak muzikanti perfektní!"