Politicky nekorektní. Afektované. Vlhké. Zběsilé. Sebestředné. Šokující. Burcující. K uchechtání. Hysterické. Gumové. Jikernaté. Křupkové. Improvizační. Dojemné. Proti všem. Zdrcující. Vyčůrané. Pózérské. Demagogické. Vyčerpávající. Rybí. Marketingové. Močopudné. Oslepující.

Právě takové bylo představení Russy Piot, první derniéra sezony severočeského divadla Demago. Tedy one man show, která zcela vyprodala v pátek 14. září večer Činoherní studio (ČS) v Ústí.

Šokující kampaň

Na Demago zvala „kampaň" na internetu i v Deníku. Tvrdila, že herec Jiří Maryško byl zatčen na protiruské demonstraci za osvobození vězněné dívčí punkové skupiny Pussy Riot. Některé starší občany, kteří herce Maryšku znají, to prý nemile překvapilo.

Jenže Maryško (v Činoherním studiu mj. inscenace Zvířecí farma, Nepřítel lidu, Žabákova dobrodružství, Maryša, Artaud…) vysvětlil: „Já proti Rusákům nic nemám. Byl to jen marketingový tah. Těm, co nalítli, se omlouvám. Vstupné nevracíme."

S holínkami na rukou skrz les křupek okolo vany snad plné metanolu, vedl nás Jiří Maryško do pohádkového lesa. Princezna ze zámku chtěla ženicha, král smutnil, z tria Dlouhý, Široký a Bystrozraký první jmenovaný sháněl podpisy na Hrad.

Vysvlékl se do půl těla. Musel, bílý nátělník byl celý mokrý. Navlékl místo něj šat šílencův. „V jednu chvíli jsem měla velkou chuť tu svěrací kazajku Jirkovi zavázat," smála se po představení Lucka Rezková z Neštěmic. „Jsem zdravotní sestra, určitě bych to zvládla," dodala.

Vyhnali Tibeťany

Smutný osud potkal v pátek v Činoheráku Pět Tibeťanů. Byli vyhnáni z pohádkového lesa, protože škodili českému exportu. Jiří chtěl být smutnému králi zeť nářků. Hloupý Honza do něj zkusil vstrčit lístek s přáním, jak se to v Jeruzalému dělá, ale nepovedlo se to. „Všechny pohádky nekončí dobře, zvlášť tady ne," ušklíbl se Jiří Maryško.

Ty jeho ksichty! Gesta. Cákal se nad vanou, „metanol" z ní ochutnával, riskoval jen zdánlivě. Věděl, co kloktá, navíc to bylo jen na divadle. Rybě „tlouk do hlavy", že od ní chce splnit tři přání. Byla gumová, poulila bulvy. Věřil jí. „Podíval jsem se jí do očí, ještě dýchá. Bublá jí voda v žábrách."

Právě ve chvíli, kdy byla v Česku vyhlášena prohibice kvůli jedovatému alkoholu, a vlastně už dřív, měl Jiří jasno. „Co oči nevidí, srdce nebolí," deklamoval pln hněvu, soucitu, nezájmu. U něj jeden nikdy úplně neví.

Zmínil i lístky „Made in China" na našem oblečení. A když se uprostřed hry jedna slečna zvedla a šla pryč se slovy „Já se hned vrátím", Maryško to okomentoval. „Jde si jen na záchod odpárat ty čínské visačky. A našít tibetské," dodal hrdinně.

Trochu přes mez?

„Šel i trochu přes mez. Bylo drsné, když mluvil o Radkovi Brzobohatém. Ale zase je pěkné, že nedáno zesnulého herce připomněl," shodli se, nezávisle na sobě, diváci Míša Rejzková z Neštěmic a Pavel Nepivoda z Ústí. „No ale současný umění se s nikým moc nemaže. Krutý je, jako tahle doba," tvrdil po lehce zběsilém představení divák Feduř.

„Až během hry mi došlo, všiml jsem si, že hudba je ten večer hraná živě. A výborně!" dodal Pavel Nepivoda, zpěvák ústecké revivalové skupiny The Boom – Beatles Revival Band.

„Dokonalý! Jirka a jeho improvizace! Demago jsme viděla poprvé, ale ne naposledy," pochvalovala si Lucka Rejzková. „Jen ta vana na konci mě hodně překvapila. Pořád jsem čekala, že do ní Jiří spadne, ale že tam vleze v šatech a v botách… Všechno to tím korunoval!" užila si to Lucie. „Jiřího poznáte už podle hlasu, nemusíte ani vidět obličej. A podle pózy, jak se furt hrbí. To je prostě Jiřík," smála se.

„Ne, nevěřím, že se někdy Činoheráku podaří Jirku Maryška „zkrotit". Možná trochu usměrnit, ale je to prostě živel. Živel herec a živel voda, to se k sobě dnes hodilo," soudila.

Jíříku, pomoz!

Na humoru Demaga si cení aktuálnosti, přehledu herce i pohotovosti, s jakou témata střídá. „Ví co se děje, a dokáže to do představení šikovně zakomponovat," dodala Lucka.

„Hodně se mi líbili hořící mravenci, jak na něj volali ´Jiříku, pomoz!´," přisadila si její sestra Míša. I ji dostala smršť Demaga. „Dost mě bavilo, ale v některých okamžicích i dojalo. A já brečela," přiznala.

O dost lepší tedy bylo představení Demaga, než minule, někdy zjara. Herec sršil nápady, uměl uzemnit i strhnout, bavil jako nikdy. Škoda, že jste tam nebyli a neviděli to. A už ani neuvidíte. Takto by to nedokázal zopakovat ani šílenec. Kouzlo okamžiku, víme?!

Divadlo Demago jsou Maryško: hra, Witanto: hudba, Morávek: světla a Beneš: produkce

Více méně o Demagu: http://www.demagotheatre.org