V hlavě má teď prakticky jenom hokej. Aby ne, vždyť Litvínov po dvou letech zase hraje play off, do něhož navíc vlétl ve velkém stylu. Honza Ptáček z fanklubu Ropáci on Tour naplno prožívá pouť svého milovaného týmu. A není zdaleka sám.

Jak hodnotíte první dva zápasy série s Pardubicemi po herní stránce?
Fantazie. Myslím, že nikdo nečekal, že by to mohlo vypadat takhle. Obzvlášť první zápas byl z naší strany něco neskutečného. Pardubice byly zralé na pětikorunu, byly jak na kolotoči. V pátek zkrátka nebylo co vytknout. Co se týká druhého zápasu, všichni jsme věděli, že uvidíme koncentrovanější Pardubice. Kluci to ale zvládli. Byli trpěliví. Jak jsem před startem sérii tipoval, že ji ovládneme 4:1 na zápasy, tak teď věřím i ve 4:0.

Kdo z týmu na vás v play off zatím nejvíce zapůsobil?
Nechci vyzdvihovat jedince. Je to kolektiv, což je letos opravdu vidět. Neleží to na jedné lajně. Jeden za všechny, všichni za jednoho. Troufám si říct, že něco takového v Litvínově nikdy nebylo. A nejde jen o hráče. Po přestěhování střídaček chodí realizační tým kolem jižní tribuny, kde si plácá s fanoušky. Kotel vyvolává i jména členů realizačního týmu. Ostatně i z toho důvodu jsme na sobotu udělali choreo s nápisem „Všude se hraje hokej rukama, u nás hlavně srdcem". Takhle to v Litvínově je.

Co říkáte na atmosféru při těch prvních dvou zápasech?
Vynikající. Elektrizující. Bavil jsem se i se starými fanouškovskými bardy soupeře a ti mi říkali, že takovou atmosféru zažili v Pardubicích naposledy asi tak před patnácti lety. Já jsem v sobotu úplně ztratil hlas, naštěstí se mi v neděli vrátil.

Hlediště obíhaly i mexické vlny.
Ano. Lidé už se je naučili. Poprvé jsme je dělali asi v roce 2009. Dokreslují tu parádní atmosféru.

Nešlo si nevšimnout chorea pro Martina Ručinského, na kterém byl jeho věk, číslo dresu a velkými písmeny nápis „Forever young", tedy navždy mladý. To napadlo přímo vás?
Nechci si tuhle myšlenku přivlastňovat, podílelo se na tom daleko více lidí. Když jsme dělali chorea na domácí i venkovní zápasy, bylo u toho asi čtyřicet lidí. Takovou účast jsem ještě nezažil. Forever young jsme tam napsali, protože Růča na tom ledě přesně takhle působí. On si to zaslouží. Je to tahoun, důležitá osobnost v kabině. Při každém zápase je na něm vidět, jak moc chce vyhrát. I na konci základní části, když už bylo jasné, že bude Litvínov druhý, tak burcoval a chtěl vyhrávat, protože chtěl, aby šel tým do play off na vítězné vlně.
(Martin Ručinský po pátečním zápase Janu Ptáčkovi poslal SMS, ve které napsal: Honzíku, prosím tě, poděkuj za mě klukům z kotle, celému jihu a také celému fanklubu za ten včerejší transparent, opravdu mě to dojalo, až jsem z toho měl husí kůži. Musím přiznat, fakt výborný…Všem DĚKUJI Martin. – pozn. autora)

Pro všechny fanoušky je asi hodně těžká představa, že po sezoně nejspíše skončí.
Už loni v průběhu léta jsem mu psal SMS, ve kterých jsem mu ten konec trochu rozmlouval. Všichni ale víme, že jednou to přijít musí. Zároveň si uvědomujeme, že to nemusí být jenom Růča. Vnímáme, jak chytá Pavel Francouz, za jakých okolností sem přišel Kuba Petružálek. Ale nechci o tom teď přemýšlet.

Kolik fanoušků Vervy pojede do Pardubic?
Náš fanklub na oba zápasy vypraví dva plné autobusy, to znamená sto lidí. Pojede jich ale daleko víc. Mám informace, že náš sektor v Pardubicích je vyprodaný. Tam je 250 míst. Lidé si ale nekupují vstupenky vyloženě jen do sektoru hostů. Já bych řekl, že tam může být až 500 fanoušků. Možná i víc. Pardubická aréna bude hodně černožlutá.

Co očekáváte od zápasů v Pardubicích?
Očekávám stejné nasazení a bojovnost. Za fanoušky Litvínova můžu slíbit, že předvedeme maximální možnou podporu.

Už jste zmínil, že jste dělali i chorea na ta venkovní utkání. Na co se tedy můžeme těšit? S čím se vytasíte?
Máme připravená chorea na oba zápasy, ale nebudu konkrétnější. Mohu jen říct, že můj byt je plný krabic, které čeká cesta autobusem.

Účinkoval jsi ve videu, ve kterém jste s šéfem marketingu Honzou Kloboučkem ukázali návod, jak správně používat tleskadla. Video mělo hodně pozitivních ohlasů. Mám pocit, že podobné věci v Litvínově také v minulosti příliš nebývaly.
Vymýšlíme s Honzou Kloboučkem hodně věcí. Pravidelně se scházíme. Co se týká tlukadel, měli jsme nápad, přičemž jsme si řekli: Pojďme to udělat vtipně. Chtěli jsme vyloženě polopatě vysvětlit, jak s ním zacházet. K tomu se přidal Honzův obrovský herecký talent, který tomu dodal to potřebné. Natočili jsme to na první dobrou. Nasvícení, natočení a sestříhání zabralo asi patnáct minut.

Honzo, cítíte, že Litvínov je letos jiný, že může měnit historii?
Nebudu to komentovat slovy, která vezeme na choreu do Pardubic. Cítím, že ve městě teď vládne euforie. Pojďme si přát, aby to vydrželo co nejdéle. Nechci předbíhat. Jen ať to jde pěkně krůček po krůčku.