Avizoval jste, že byste se rád do Litvínova vrátil. Teď tu jste a spokojenost?

Konečně jsem tady, táhlo se to takovou dobu. Teď to konečně vyšlo.

Byl jste nervózní, že by to třeba nemuselo dopadnout?

Docela jo. Trochu jsem se bál, nevím, co by to mělo za následky, kdybych tam zůstal (úsměv). Nechtělo se mi ve Spartě zůstávat. Jsem rád, že jsem doma.

A jaké je to teď v Litvínově?

Teď jsem tady podruhé, a většinu kluků, kromě mladých, tady znám, takže je to v klidu. Fakt jsem se sem hrozně moc těšil. Já tady asi zůstanu do konce života (smích).

Co vás do Litvínova tak táhlo? Je vidět, že jste sem moc chtěl.

Jsem tady doma, hraju tu od šesté třídy. Chci Litvínovu co nejvíce pomoci na ledě. Dozadu bude ještě co dohánět. O tom jsme s trenéry mluvili. Já kouče nezažil, jen na dvacítkách, a kluci říkali, že jsou dost přísní (úsměv). Ale já to potřebuju, těším se na to.

A co zápasy proti Spartě?

To netuším, já to asi nebudu nikterak prožívat. Budu rád, když se mi podaří jim dát gól.