Dostali jste se do vedení 1:0, šance jste měli, ale nakonec je z toho porážka 1:4. Co k tomu říct?

Dali jsme gól, pak jsme měli spoustu šancí, jak navýšit skóre a klidně až na 3:0, ale pak jsme svými chybami a hlavně vyloučeními dostali soupeře do tlaku, oni se hlavně na konci druhé třetiny zvedli, dostali se do hry a my už to nezachytili.

Vítkovicím se dařilo hlavně v přesilovkách. Čím to? Byli v nich tak dobří?

Hráli je dobře. Nastřelovali puky, hodně stříleli, špatně se to bránilo a vycházelo jim to prostě.

Pro Litvínov je to už šestá porážka v řadě.

Není to určitě příjemné. Tabulka a soupeři nám utíkají. Musíme se co nejdříve vzpamatovat, aby rozdíl nebyl hodně bodů a my to ještě mohli dohonit a dostali se alespoň do předkola play off.

Kde je podle vás asi největší problém současného Litvínova?

To je těžké. Jak říkám, vpředu góly nedáváme, pak vzadu děláme chyby a dostaneme gól. Je to těžké tohle hodnotit.

Vlastně váš průměr jako týmu není ani dva góly na zápas. Soustředíte se na toto během tréninků?

Máme v trénincích cvičení na střelbu, bohužel trénink je něco jiného než zápas. My potřebujeme nastřílet góly v zápasech a to se nám bohužel nedaří.

Jak teď z toho ven?

(hořký smích) To kdybysme věděli. Musíme hrát pořád stejně a hlavně proměňovat šance, to je kámen úrazu. I když máme novou obranu, protože čtyři obránci odešli, tak šance si vytvoříme, ale bohužel je neproměníme. Po šesti porážkách v řadě se v šatně nikdo nesměje. Nálada není žádná. Jak říkám, musí tam něco spadnout lídrům z tohoto týmu, aby se to nastartovalo a musíme začít bodovat a vyhrávat.